The Capitals: Maďarský ministr obrany má vazby na Rusko, Česko i Slovensko nad tím zavírají oči

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

---

VISEGRADMaďarský ministr obrany má vazby na Rusko, Česko i Slovensko nad tím zavírají oči. Nový maďarský ministr obrany má obchodní vazby s Ruskem. České a slovenské ministerstvo obrany nechtějí věc komentovat, přestože plánují obchodovat s firmami v jeho majetku. Maďarské výdaje na obranu se v letech 2021-2022 zvýšily o 30 %, letos tak poprvé překročí 2,6 miliardy eur. Do roku 2024 by mělo Maďarsko dosáhnout závazku NATO ve výši 2 % HDP. Navyšování výdajů se odehrává pod dozorem nového ministra obrany. Kristóf Szalay-Bobrovniczky se ujal funkce teprve před měsícem, dříve působil jako velvyslanec v Londýně a podniká v hazardu, železniční dopravě a obranném průmysl. Jeho manželkou je mluvčí vlády Alexandra Szentkirályiová. V roce 2019 Szalay-Bobrovniczky prostřednictvím společnosti Hungarian Rail Investment Assets Management (Magyar Vagon Befektetési Vagyonkezelő Zrt.) koupil polovinu společnosti Transmashholding Hungary Kft, která vyhrála výběrové řízení na výrobu a dodávku 1 300 železničních vozů do Egypta v hodnotě jedné miliardy eur. Druhou polovinu konsorcia vlastní ruská společnost Transmash. Společnost Szalay-Bobrovniczky se v září 2021 stala 80% vlastníkem českého výrobce letadel Aero Vodochody s pomocí úvěru ve výši 133 milionů eur od vládní Maďarské rozvojové banky. V dubnu 2022 maďarské obranné síly oznámily, že od firmy Aero Vodochody kupují dvanáct stíhaček. Podle hlavního mluvčího maďarské vlády Gergelyho Gulyáse ministr obrany dodržuje všechny zákony o střetu zájmů a před nástupem do funkce učinil všechna potřebná právní prohlášení. Maďarská média také informovala o tom, že se Szalay-Bobrovniczky všech podniků neslučitelných s jeho ministerskou funkcí zbaví. Server EURACTIV se obrátil na maďarské ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření k podrobnostem případného prodeje majetku, odpověď však neobdržel. Redakce se obrátila i na české ministerstvo obrany s dotazem, jak ruské vazby maďarského ministra vnímá. Odpověď byla strohá. „Sdělujeme, že není na Ministerstvu obrany ČR, aby komentovalo změny na vládních postech jiného státu,“ uvedl rezort. Slovenské ministerstvo obrany mezitím zvažuje, že od firmy Aero Vodochody koupí deset cvičních letounů. Na otázku, zda ministerstvu vadí minulost Szalay-Bobrovniczkého a jeho jednání s Ruskem, slovenský rezort odpověděl, že nominace na ministry jsou vnitřní záležitostí každého členského státu. „Úkolem ministerstva obrany je doporučit vládě nejlepší alternativu nákupu cvičných letounů pro slovenské ozbrojené síly. Výběr předložených nabídek se řídí především požadavky slovenských ozbrojených sil, kvalitou nabízené techniky, konečnou cenou zakázky a jejím poměrem k plnění, jakož i požadavkem na výrazné zapojení domácího obranného průmyslu,“ uvedlo ministerstvo s tím, že výčet faktorů není konečný. Pavel Macko, bývalý slovenský generál, se domnívá, že pozadí nového maďarského ministra je „nepříjemnou komplikací“. Aero Vodochody totiž nabízí letouny L-39NG, které by podle něj současným potřebám slovenské armády vyhovovaly nejlépe. „Ve prospěch Aera Vodochody by mohla hovořit jeho dlouholetá tradice a geografická blízkost. Navíc, pokud by české i maďarské letectvo přešlo na stejný typ, došlo by i k určitému regionálnímu sjednocení. To by mohlo vést k prohloubení spolupráce v oblasti výcviku,“ řekl Macko pro EURACTIV.sk. Vlastnickou strukturu českého výrobce a ruské vazby největšího akcionáře označil za „znepokojující“. Podle Macka jde o flagrantní střet zájmů a dohoda s touto společností by nevrhla na partnery dobré světlo. Na druhou stranu, zatímco z politického hlediska je dohoda „nepřijatelná a riskantní“, z právního a technického úhlu pohledu neexistuje formální důvod pro vyloučení české firmy ze soutěže, uvedl Macko. „Takže nakonec asi všichni přimhouří oči a tato informace nebude hrát při rozhodování žádnou roli. Faktem ale je, že právě takovými kroky se postupně vzdalujeme od našich původních hodnot, a to jak regionálně, tak i v rámci NATO. Vyměňujeme je za čistý pragmatismus,“ dodal. (Michal Hudec, Vlad Makszimov | EURACTIV.com a EURACTIV.sk)

---

BERLÍNScholz, Macron a Draghi navštíví Kyjev. Německý kancléř Olaf Scholz navštíví Kyjev spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským prezidentem Mariem Draghim před summitem G7, který se uskuteční 26. června. Informaci přinesl německý deník Bild. Scholz se dosud cestě do Kyjeva bránil. „Nepřidám se ke skupině lidí, kteří rychle přijedou a s fotografií zase odjedou,“ prohlásil v květnu německý kancléř. „Když už něco dělám, tak vždycky jde o velmi konkrétní věci,“ řekl rozhlasové stanici RTL. Evropská komise by měla zveřejnit své stanovisko ke kandidátskému statusu Ukrajiny 17. června. Krátce na to se také očekává, že Německo ohlásí očekávané dodání houfnic Howitzer 2000 Ukrajině. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

---

VÍDEŇBohatí musí platit vyšší daně, říká rakouský ministr. Majetek 5 % nejbohatších Rakušanů musí být více zdaněn, aby pomohl financovat zvýšené vládní výdaje způsobené pandemií a inflací. Myslí si to rakouský ministr sociálních věcí Johannes Rauch (Strana zelených). Současný stav, kdy třetinu veškerého majetku v zemi vlastní skupina 400 lidí, označil za „obscénní“ a „neudržitelný“. (Laura Kabelka | EURACTIV.de)

---

HAAGNizozemsko podporuje vstup Albánie a Severní Makedonie do EU. Nizozemský premiér Mark Rutte nyní podporuje snahu Albánie a Severní Makedonie vstoupit do EU. Uvedla to nizozemská televizní stanice De Telegraaf. V roce 2018 přitom Rutte prohlásil, že Albánie a Severní Makedonie by kvůli své zkorumpovanosti a upadající svobodě tisku „oslabily celou Unii“. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)

---

VARŠAVAPolské sny o jaderných reaktorech naráží na pochybnosti expertů. Plán polské vlády mít do roku 2033 první jadernou elektrárnu je podle odborníků příliš ambiciózní. Země zatím žádný komerční jaderný projekt nemá, do roku 2043 chce ale uvést do provozu hned šest reaktorů. Někteří odborníci na energetiku, včetně zástupce šéfredaktora portálu Energetyka24.com Jakuba Wiecha, však vládní plány zpochybňují. V rozhovoru pro Onet.pl Wiech uvedl, že rok 2033 je „nereálný termín“. Vybudovat tak vysoce specializované zařízení v zemi, kde žádné jiné nestojí, podle něj nebude snadné a zpozdí se. Problematické může být i získání dílů, které jsou pro funkčnost elektrárny klíčové, vysvětlil expert. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)

---

Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

---

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.