Bulharský parlament dnes velkou většinou hlasů schválil usnesení, které umožňuje vládě stáhnout veto vůči přístupovým jednáním Evropské unie se Severní Makedonií. Poslanci pro to stanovili podmínky, které však budou pro Skopji těžce splnitelné.
Sofie veto uplatňuje od roku 2020 kvůli sporům se Skopjí v otázkách jazyka a kultury, které podle Bulharů mají bulharské kořeny. Podle severomakedonských představitelů ovšem národní identita Makedonců nemůže být předmětem diskuse. Bulharsko také žádá silnější záruky práv pro svou menšinu žijící v Severní Makedonii. Těch přitom v zemi podle loňského sčítání žije oficiálně pouze zhruba 3500.
Pro návrh podle agentury BGNES hlasovalo v 240členném Národním shromáždění 170 poslanců, včetně opoziční strany GERB expremiéra Bojka Borisova, která dosud započetí rozhovorů bránila. Na 36 zákonodárců bylo proti a 21 se hlasování zdrželo.
Podmínky stanovené v usnesení vycházejí z návrhu končícího francouzského předsednictví EU, který určuje, že Skopje výměnou za odblokování rozhovorů vtělí zmínku o Bulharech coby konstitutivním národu do své ústavy. Parlament také chce, aby nic v přístupovém procesu Severní Makedonie k EU nebylo možné vykládat jako uznání existence makedonského jazyka.
Veto Sofie vůči rozhovorům se Skopjí bylo jedním z hlavních témat čtvrtečního neúspěšného summitu lídrů Evropské unie a zemí západního Balkánu. Bulharský premiér Kiril Petkov, který i s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu čelil mezinárodnímu tlaku na odblokování integračního procesu Severní Makedonie, v uplynulých dnech uváděl, že veto nestáhne bez rozhodnutí parlamentu.
Skopje k francouzskému návrhu přistupuje zdrženlivě. Prezident Stevo Pendarovski se dříve připojil k volání opozice po tom, aby Severní Makedonie dostala od Bulharska jasné záruky, že půjde o poslední požadavek na její cestě do EU. Tři malé strany severomakedonské vládní koalice navíc oznámily, že podmínky obsažené ve francouzském návrhu jsou pro ně nepřijatelné a v případě jejich přijetí z kabinetu odejdou. Jako těžko dosažitelné se jeví také dosažení dvoutřetinové většiny potřebné ke změně ústavy.
