The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
ZÁPADNÍ BALKÁNZemě, které se momentálně nachází v „čekárně“ na vstup do EU, mezi které patří Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko, za poslední čtyři roky nepokročily v boji s korupcí a v posilování demokracie. To je přitom pro pokrok v přístupovém procesu nutné. Těžkosti západního Balkánu byly hlavním tématem nedávného summitu EU a balkánských zemí v Bruselu, na kterém dotčení lídři kritizovali EU za to, že se na vstupu nových členů neshodne, neplní své sliby, a dokonce, že nemá pořádek „ve vlastním domě“. Ačkoliv je některá kritika znějící ze západního Balkánu opodstatněná, místní lídři mají co zametat i před vlastním prahem. EURACTIV se podíval na to, jak se zemím v posledních letech daří plnit reformy, které jsou pro přiblížení se EU nutné. A příliš pozitivní čtení to není.Albánie, která o členství požádala v roce 2009 a stala se kandidátskou zemí v roce 2014 sice podle Bruselu splnila 15 podmínek Evropské komise, organizace však co do reality v zemi hovoří jinak. Například v korupčním indexu Transparency International (TI) země za poslední roky výrazně propadla. Zatímco v roce 2016 dosahoval index 39 bodů ze 100, v roce 2021 to bylo jen 35.
O něco lepší je situace v Severní Makedonii, která čeká na členství zhruba 17 let. Podle indexů organizace Freedom House či organizace Reportéři bez hranic se situace v zemi rok od roku zlepšuje. Týká se to jak například svobody médií, tak celkově demokratických svobod.Černá Hora, jedna ze dvou zemí západního Balkánu, která už otevřela přístupová vyjednávání, sice dělá pokroky, za současného tempa by se však mohla dočkat unijního členství zhruba za 90 let. Zatímco si země vede dobře ve zmíněných žebříčcích demokratických svobod, novinář Jovo Martinovic upozorňuje na absenci politické vůle k řešení korupce. „Klíčovým problémem je korupce a téměř nefungující soudnictví, které je na tom hůř než v Albánii. Je nemožné se tady s korupcí vypořádat,“ řekl pro EURACTIV.
Nejhůře je na tom ale Srbsko, které se v korupčním indexu TI od roku 2016 propadlo. Jeho skóre se snížilo ze 42 na 38 bodů. Navíc od doby kdy se moci ujala strana prezidenta Aleksandera Vučiće, se země propadá i v hodnocení demokratických svobod. Zatímco Srbsko pokračuje ve vyjednávání o vstupu do EU a nedávno otevřelo novou kapitolu, za poslední roky spadlo z kategorie „svobodné“ země do kategorie „částečně svobodné“. Kosovo a Bosna a Hercegovina zatím čekají na kandidátský status. Více zde.
HAAGU Nizozemska rapidně stoupá hladina moře. Úroveň hladiny moře u nizozemského pobřeží podle vědců z Delftské technologické univerzity, kteří analyzovali data z přílivových stanic od města Delfzijl po město Vlissingen, rapidně stoupá. Informovaly o tom noviny NL Times. Podle zjištění vědců hladina rychle stoupá od 90. let, a to zhruba o 2,7 milimetru každý rok. Jednou z příčin je globální oteplování. To, zda by se lidé měli začít obávat, je podle vědce Riccarda Rivy „otázka pro politiky“. Níže položeným místům po celém světě ale doporučil, aby si co nejdříve pořídila vhodné vybavení a začala s dlouhodobým měřením hladiny moře. „Přesné informace o stoupání mořské hladiny jsou klíčové,“ dodal. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)
LONDÝNBritánie nechce do Macronova politického společenství. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v úterý vyloučila, že by mělo Spojené království zájem stát se součástí Evropského politického společenství, se kterým přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Trussová se k tomu vyjádřila před poslanci zahraničního výboru parlamentu po zprávách Elysejského paláce, které naznačovaly, že premiér Boris Johnson vyjádřil na schůzce s Macronem na summitu G7 zájem se ke společenství přidat. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
HELSINKIFinsko rozšíří právo na potrat. Finsko by mohlo už brzy změnit svou poměrně přísnou potratovou legislativu ze 70. let. Poslanci se zabývají občanskou iniciativou „The OwnWill2020“ (Vlastní vůle 2020 – pozn. red.), která usiluje o zmírnění potratového zákona a které se podařilo získat potřebných 50 tisíc podpisů. Na rozšíření práva na potrat panuje napříč politickým spektrem shoda. Zákonodárci by měli o zákoně hlasovat na podzim.
Zatímco dnes ve Finsku musí dát k potratu své stanovisko dva lékaři a k ukončení těhotenství musí dojít z finančních nebo sociálních důvodů, iniciativa usiluje o zjednodušení. Tedy například, aby v případě těhotenství do 12 týdnů stačilo stanovisko jednoho lékaře, nebylo nutné uvádět důvody ani podstoupit potrat pouze na gynekologii. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
BĚLEHRADEU tlačí na Srbsko, aby se přidalo k evropskému postoji k Rusku. Evropská unie chce, aby se země západního Balkánu přidaly k jednotnému unijnímu postoji k Rusku, včetně sankcí. V úterý to řekl Emanuele Giaufret, unijní velvyslanec v Srbsku. „Jednomyslně jsme přijali šest sankčních balíčků. Ty sice částečně dopadají i na evropské občany, děláme to ale proto, abychom na evropském kontinentu zajistili mír, prosperitu a bezpečnost. Chceme, aby se k nám země západního Balkánu přidaly, včetně Srbska. Přejeme si, abychom ruskou agresi na Ukrajině na mezinárodních fórech odsoudili společně,“ řekl velvyslanec na bělehradské konferenci věnované zemím západního Balkánu. (EURACTIV.rs | betabriefing.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
The Capitals: Korupce hatí naděje západního Balkánu na vstup do EU
EURACTIV Network
29. 6. 2022
