Zpráva původně požadovala po Evropské komisi, která jako jediná v EU navrhuje legislativu, aby to zajistila skrze směrnici. To ale nakonec neprošlo a v konečné verzi europoslanci novou legislativu nepožadují.
Komise výzvu europoslanců může a nemusí vyslyšet. Jak jim na plénu připomněla eurokomisařka Hadja Lahbib, řada opatření už v evropské legislativě existuje a Komise chystá další – například Akt o kvalitních pracovních místech, který aktualizuje pravidla EU na ochranu pracovníků.
Rozdělení Češi
Právě „vyškrtnutí“ směrnice byl důvod, proč někteří čeští europoslanci z lidovecké frakce (Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář z TOP 09 a Jan Farský a Danuše Nerudová ze Starostů) pro zprávu hlasovali.
„Jsme přesvědčeni, že cestou vpřed není nová regulace, ale praktická opatření. Zejména podpora kvalitních pracovních podmínek, začleňování lidí vyloučených z trhu práce, lepší informování zaměstnanců a jejich aktivní účast na konzultacích, stejně jako zlepšování pracovního prostředí,“ napsali redakci Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer.
Oproti tomu europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) si myslí, že existují efektivnější cesty, jak udržet lidi v regionech a zmírnit sociální dopady změn, než předkládá zpráva „Zpráva na mě působí příliš socialisticky. Mám pocit, že část debat o ochraně pracovních míst v souvislosti s digitalizací a umělou inteligencí se spíše snaží technologické změny brzdit, než se s nimi realisticky vyrovnat,“ vysvětlil.
Proti hlasovali i konzervativci z frakce ECR, tedy čeští europoslanci za ODS Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek.
„Hlasovali jsme proti, protože nepovažujeme další legislativní iniciativu na úrovni EU za správnou cestu, jak řešit sociální dopady transformace. Problém není v nedostatku pravidel, ale v jejich složitosti a v tom, že se pomoc často zadrhne na byrokracii,“ uvedli.
Průmysl školí zaměstnance, aby zvládli nové technologie. V Moravskoslezském kraji s tím pomáhají experti
Česko už zaměstnance chrání
Nová legislativní opatření nejsou nutná ani z pohledu českého ministerstva práce a sociálních věcí, protože Česko podle něj disponuje dostatečnou právní úpravou, která chrání zaměstnance, i nástroji podpory a rekvalifikace.
Přesto i podle ministerstva existují některé bariéry, které je stále třeba odstranit, zejména co se týče vzdělávání a rekvalifikace. „Především se jedná o pravidla veřejné podpory, která neumožňují společnostem procházejícím transformací a zejména jejich zaměstnancům poskytnout podporu v takovém rozsahu, jak by bylo potřeba ještě před tím, než se stanou tito nezaměstnanými,“ popsal redakci resort.
Jedním z českých krajů, kterého se transformace dotýká nejvíce, je Moravskoslezský kraj. Ten iniciativu europoslanců vítá, k některým pasážím zprávy má ale výhrady. „U jednotlivých opatření je třeba pečlivě rozlišovat, co spíše pomůže a co bude naopak firmám v regionu komplikovat život,“ upozornila náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková (ANO). I ona považuje českou právní úpravu za dostatečnou. Podle ní transformace vyžaduje spíše „posílení flexibility trhu práce“.
Česko chce pokračování uhelného fondu
Na čem se čeští politici i úředníci shodnou, je pokračování tzv. Fondu spravedlivé transformace. Ten v současném rozpočtovém období do roku 2027 podporuje tři české uhelné kraje – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký – právě v přechodu od průmyslově založené lokální ekonomiky k té zelené a digitální.
Evropská unie s ním ale do budoucna, v návrhu rozpočtu pro roky 2028-2034 nepočítá. Proto zpráva europoslanců volá po tom, aby to Komise přehodnotila a fond pokračoval i po roce 2027.
Pokračování podpory je prioritou i pro Moravskoslezský kraj. „Aktivně jednáme i na evropské úrovni. Ve spolupráci s našimi polskými sousedy například prosazujeme společnou pozici prostřednictvím Evropského výboru regionů. Náš hlas musí být slyšet nejen v České republice, ale i v Evropské unii,“ uvedla Šimoňáková.
Klimatická politika kulhá na sociální nohu, zanedbali jsme podporu lidí, říká Kárníková z Hnutí DUHA
