Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci. S měnící se geopolitickou situací po ruské invazi na Ukrajinu navíc sílí snahy o budování dodavatelských řetězců a spolupráce s novými partnery. Právě přístup k ruské agresi ale EU a některé země regionu od sebe vzdaluje.
„V dnešním konkurenčním a často geopoliticky turbulentním prostředí je klíčové, abychom posilovali obchodní vazby s (indopacifickým) regionem. To se stalo ještě důležitější ve světle ruské invaze na Ukrajinu, musíme tedy s regionem blízce spolupracovat a diverzifikovat dodavatelské řetězce zejména co se týče technologií a surových materiálů,“ řekla v červnu europoslancům komisařka Helena Dalliová.
Dynamický vývoj regionu, který sahá od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy, vedl ke geopolitickému soupeření a napětí v dodavatelských řetězcích. Proto je dle Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) v zájmu EU, aby byla situace v regionu stabilní a aby EU dále utužila se zeměmi Indo-Pacifiku své vazby.
Region k celosvětovém růstu přispívá dvěma třetinami a nachází se v něm tři ze čtyř největších ekonomik mimo EU, a to Čína, Indie a Japonsko.
„Region Indopacifiku se stal geopolitickou a geo-ekonomickou realitou. Společně s Evropou představuje více než 70 % světového obchodu se zbožím a službami a více než 60 % toků přímých zahraničních investic,“ zdůraznil český europoslanec Jan Zahradil (ECR, ODS), který je místopředsedou parlamentního výboru pro mezinárodní obchod (INTA).
Podle zprávy europoslanců, která si vzala pod drobnohled unijní strategii pro spolupráci s Indo-Pacifikem z loňského roku, dělá z regionu jeho demografická a ekonomická váha klíčového geopolitického hráče, a proto by měla EU na spolupráci dále zapracovat.
Unie už má bilaterální obchodní dohody s Japonskem, Singapurem, Jižní Koreou a Vietnamem, a navázala strategická partnerství s Čínou, Indií, Japonskem, Jižní Koreou a Sdružením států jihovýchodní Asie (ASEAN).
„Jsme na dobré cestě co se týče Indonésie, na méně dobré cestě co se týče Filipín, Malajsie a Thajska, a skoro vše je na bodě mrazu co se týče Myanmaru a Kambodže. Musíme tedy pokračovat a učinit pokrok,“ vyčetl Zahradil.
Na českém radaru
Obchodní dohody a Indo-Pacifik jsou v pozornosti i současného českého předsednictví Rady EU. Jedna z prvních akcí pod taktovkou ministerstva zahraničí se věnovala právě spolupráci Evropy s tímto regionem.
„Kdyby (ruský prezident Vladimir) Putin nezaútočil na Ukrajinu, tak jsou dnes možná právě témata spojená s Indo-Pacifikem ta nejaktuálnější a nejurgentnější,“ zdůraznil nedávno v podcastu serveru EURACTIV.cz Evropa zblízka český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Zahájili jsme k tomu velkou debatu a budeme pokračovat aktivitami přímo v regionu,“ dodal ministr.
Podcast: Změnu způsobu hlasování v zahraniční politice EU neočekávám, říká Lipavský
Obchodní dohody se pak objevují na seznamu priorit pro české předsednictví ministerstva průmyslu a obchodu. Za klíčovou prioritu je považuje i český a evropský byznys.
„Velmi důležité jsou pro nás dohody o volném obchodu, kterých je na stole několik. Budeme chtít, aby se pohnuly, protože tak, jak jsme (Česko) šampionem v liberalizaci vnitřního obchodu v rámci Evropské unie, tak jsme i šampionem liberalizace mezinárodního obchodu. Dohody o volném obchodu k tomu výrazně přispívají,“ řekl na nedávné konferenci k českému předsednictví Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a Business Europe.
Během českého předsednictví by se měl uskutečnit také summit EU-ASEAN. Podle Zahradila by měla EU „momentum“ vrcholné schůzky patřičně využít. Nicméně otázka Ukrajiny, která je českou předsednickou prioritou číslo jedna, je ale zároveň potenciální překážkou v prohlubování spolupráce.
Například Indie a některé země ze sdružení ASEAN podle Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM „trvají na své neutralitě a ruskou agresi neodsuzují ani nepodporují mezinárodní sankce“, což může vztahy EU k Indo-Pacifiku ovlivnit.
„Částečnou odpovědí na liknavost některých indo-pacifických států připojit se jasně na stranu Evropy a dalších zemí v otázce ukrajinské války je jejich možná snaha nevyprovokovat Čínu,“ uvádí dokument k dubnovému Národnímu konventu o EU z dílny EUROPEUM.
Podle dokumentu tak vyvstává otázka, do jaké míry je možné se na určitá spojenectví spolehnout.
Obchodní politika EU stagnuje, zapomenout na Asii by Evropany mohlo mrzet
Dodržujte lidská práva a chraňte životní prostředí
Dohody Unie nezakládá čistě na obchodní spolupráci, v partnerských zemích se snaží podnítit větší respekt k lidským právům a ochranu životního prostředí.
„Cílem našich aktivit je svobodný Indo-Pacifik otevřený pro všechny a zároveň budování silných a trvalých partnerství za účelem spolupráce v mnoha oblastech od ekologické transformace a správy oceánů až po digitální agendu, bezpečnost a obranu,“ přiblížil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Na to, jak reálně partnerství a závazky v dohodách přispívají ke zlepšování lidskoprávní situace a ochraně klimatu, se však názory různí.
Europoslanci nicméně ve své zprávě připomínají i tyto „neobchodní“ ambice. Podle nich by měla EU „lépe“ a „více strategicky“ využít své ekonomické páky, aby dosáhla cílů spolupráce včetně podpory a šíření standardů lidských a pracovních práv, principů udržitelného rozvoje či cirkulární ekonomiky a naplňování pařížské dohody.
EU chce svět, který ctí lidská práva. Páky na to má, jsou ale omezené
