Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Erdoğan chce koupit francouzské stíhačky, Řekové by tak přišli o svou výhodu

The Capitals: Erdoğan chce koupit francouzské stíhačky, Řekové by tak přišli o svou výhodu

© EPA-EFE
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
ISTANBUL | PAŘÍŽErdoğan chce koupit francouzské stíhačky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan podle tamních médií komunikoval se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o nákupu stíhaček Rafales. Telefonát se měl odehrát 16. července, na Macronově veřejném programu však zmínka o něm chybí. Francouzské ministerstvo obrany na dotaz serveru EURACTIV uvedlo, že k věci nemá žádné komentáře. Odpovědi se redakci nedostalo ani od společnosti Dassault Aviation, která francouzské stíháčky vyrábí. Erdoğan má o prohlubování spolupráce s lídry západní Evropy čím dál vyšší zájem. Loni v listopadu například zahájil jednání s Francií a Itálií o budování protiraketové obrany. Námluvy proběhly také mezi tureckými a britskými vojenskými představiteli. Francouzský vojenský magazín Opex 360 přitom upozorňuje, že zájem může souviset s nejistou dodávkou 40 stíhaček z USA do Turecka. Spekuluje se o tom, že americký kongres by mohl zakázku zablokovat. Kongres je vůči Turecku opatrný od loňského roku, kdy země na pomezí dvou kontinentů zakoupila ruské systému protivzdušné obrany S-400. Nákup francouzských letounů by však mohl vyostřit napjaté vztahy mezi Tureckem a Řeckem. Athény si již dříve objednaly od Francie celkem 24 stíhaček s cílem vybudovat „odstrašující sílu“. Alespoň tak to popsal řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. „První Rafale, které jsme nyní (v lednu 2022) obdrželi, představují leteckou výhodu ve srovnání s naším sousedem,“ prohlásil v té době Mitsotakis na účet Turecka. Pokud by Francie letouny Turecku poskytla také, Řecko by o svou výhodu přišlo. (Spiros Sideris, Théo Bourgery | EURACTIV.fr, EURACTIV.gr)
ŘÍMItalové půjdou v září k volebním urnám. Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek rozpustil parlament. Učinil tak poté, co mu dosavadní premiér Mario Draghi potvrdil svou rezignaci. Mattarella rozhodl, že vláda bude pokračovat v práci na běžné administrativě a bude moci provádět pouze neodkladné úkony nebo přijímat již schválené dekrety či opatření. Předčasné volby se v Itálii uskuteční 25. září 2022. (Margherita Montanari | EURACTIV.it)
VARŠAVAPolští poslanci si chtějí pronajmout německé jaderné elektrárny. Polští levicoví poslanci přišli s neotřelým nápadem. Navrhli, aby si Polsko pronajalo od sousedního Německa jaderné elektrárny, které mají být blízké době uzavřeny. Polsko zatím žádné jaderné elektrárny nemá, zatímco Německo za posledních dvacet let odstavilo 18 GW energie z těchto zdrojů. „Uvědomujeme si, že jde o obtížný požadavek. Jeho existence ve veřejném prostoru jen ukazuje absurditu situace, která se v Německu odehrává,“ prohlásil poslanec polské strany Lewicy Razem Maciej Konieczny. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)
BRATISLAVAMaďarští fotbaloví fanoušcí zpochybňují legitimitu Slovenska. Nejpopulárnější fotbalové kluby Slovenska a Maďarska se setkaly na stadionu v Budapešti, a to přesně 30 let po jednom z největších střetů v jejich historii. Maďaři svým slovenským protějškům ukázali, že na incident z roku 1992, kdy na stadionu proti nim zasáhli policisté, nezapomněli. Během středečního zápasu (20. července) se na tribunách mezi fanoušky objevily nápisy zpochybňující legitimitu Slovenska, což je i v rozporu s přísnými pravidly UEFA a může vyústit v pokutu. Na protislovenské nápisy na včerejším zápase reagoval i slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. „Všimli jsme si jich také. Nicméně nebudeme do toho tahat žádnou politiku, protože každý soudný člověk si udělá svůj názor sám,“ prohlásil ministr. „Věřím také, že ani naši maďarští partneři, se kterými se snažíme o dobré vzájemné vztahy, neměli z těchto urážlivých hesel proti Slovensku dobrý pocit,“ dodal Korčok. (Lucia Yar | EURACTIV.sk)
TIRANAAlbánie čelila masivnímu kybernetickému útoku. Kybernetický útok, který před týdnem ochromil vládní webové stránky a on-line veřejné služby, koordinovala jiná země. „Tento útok neprovedli obyčejní hackeři, ani skupiny lidí z dark webu… Tuto agresi zorganizoval jiný stát. Zatím nemáme všechny důkazy, abychom mohli určit, která ze dvou zemí, jež silně podezříváme, útok nařídila. To je nejchoulostivější část vyšetřování,“ řekl médiím albánský premiér Edi Rama. (Barbara Halla | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.