Evropská unie dokončuje novou legislativu pro baterie. Jejich výroba i recyklace by měly být ekologičtější, mimo jiné díky tzv. bateriovým pasům. Poptávka po bateriích roste. Svůj podíl na tom má aktuální energetická krize i tlak na rozvoj elektromobility. S bateriemi se dnes lidé běžně setkávají nejen v ovladačích či chytrých telefonech, ale také v elektrických kolech, koloběžkách či automobilech. Díky schopnosti skladovat elektrickou energii hrají zásadní roli při přechodu k čistým zdrojům a mohou přispět ke snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech.
Nová evropská legislativa navazuje na již zastaralou směrnici z roku 2006 a reaguje na očekávaný nárůst poptávky po bateriích. Jak vyplývá z dat Eurostatu, celosvětová poptávka by se měla do roku 2030 zvýšit až čtrnáctkrát. Ruku v ruce se zájmem o baterie vzroste i poptávka po surovinách potřebných na jejich výrobu. Těžba nerostných surovin, jako jsou kobalt, lithium, mangan nebo nikl, ovšem znamená velkou zátěž na životní prostředí.
„Potřebujeme baterie, které budou environmentálně, ale také sociálně udržitelné,“ komentovala novou legislativu poslankyně
Simona Bonafè (S&D), zpravodajka Evropského parlamentu. Právě Evropský parlament se bateriovou legislativou intenzivně zabýval a připravil k ní vlastní zprávu.
Europoslanci například chtějí, aby lidé mohli vyndávat a vyměňovat baterie ve svých chytrých telefonech a dalších zařízeních. To je dnes mnohdy nemožné, slabá baterie tak vede k nákupu zcela nového přístroje, což je nejen neekologické, ale také neekonomické. Požadují také, aby členské státy zajistily sběr co největšího počtu vysloužilých baterií.
Obecně tlačí europoslanci především na to, aby EU nastavila jasný rámec pro celý hodnotový řetězec baterií – od těžby surovin přes výrobu až po zpracování vysloužilých kusů.
Evropa má právo na opravu. Slibuje konec „jednorázové“ elektroniky
Informace o baterii na jednom místě
Podle nových pravidel by se měla omezit těžba nových surovin ve prospěch použití recyklovaného materiálu z již vyřazených baterií. EU chce podpořit trh s druhotnými surovinami a opatřit baterie ekologickými značkami. Usnadní to nejen sběr vysloužilých kusů, ale také jejich recyklaci.
Systém by měl fungovat na technologii tzv. bateriových pasů. Ty by měly schraňovat informace o původu a uhlíkové stopě baterií. Obsahovat by měly také technické informace, jako je výčet jednotlivých složek a podíl recyklovaného materiálu. Veškeré informace o bateriích tak budou transparentní a snadno dohledatelné, což výrazně usnadní jejich recyklaci a případné sekundární využití.
Všechny baterie, ať už průmyslové, automobilové nebo přenosné, budou navíc podléhat novým požadavkům na složení. V průběhu let budou muset výrobci postupně navyšovat podíl recyklovaných složek. V roce 2035 by tak měly například v průmyslových a automobilových bateriích podíly recyklovaných materiálů dosáhnout 20 % v případě kobaltu, 10 % lithia a 12 % u niklu.
Sběr bateriového odpadu v ČR je na dobré cestě
Vedle samotné výroby a recyklace baterií je nezbytným krokem sběr vysloužilých kusů. Za sběr jsou odpovědní výrobci, kteří svou povinnost delegovali na tzv. kolektivní systémy.
Podle
Davida Chytila, obchodního manažera kolektivních systémů REMA, je v České republice sběr přenosných baterií na dobré cestě.
„Sběrné boxy na tuto komoditu vidíme velmi často i na frekventovaných místech, jako jsou úřady, školy či obchody,“ upřesnil Chytil. Právě obce se společně s prodejci podílí na sběru nejvíce. Alespoň to vyplývá z dat Ministerstva životního prostředí.
Data Eurostatu ovšem ukazují, že je Česká republika při sběru baterií pod evropským průměrem. Za rok 2019 vybrala 49,4 % baterií uvedených na trh. Průměr je přitom 51,3 %, který však Česko ještě ani jednou nedorovnalo ani nepřesáhlo. „Z výsledků je zřejmé, že máme ještě na čem pracovat, protože sběr přenosných baterií vůči uvedení není ani na 50 %,“ dodal Chytil.
Výzvou do budoucna budou i automobilové a průmyslové baterie. Zatímco automobilové baterie se v Česku sbírat daří, průmyslové jsou na tom ve sběru nejhůře, vysvětluje Chytil. I pro ně chce evropská legislativa nastavit cíl, a to 100%.
Změnit by se měl i cíl pro klasické přenosné baterie. Europoslanci požadují, aby se zvýšil na 70 %. Přísnější cíl chtějí aplikovat také pro elektrokola či elektrokoloběžky, u kterých by měl sběr dosahovat 75 %.
Česko čelí řízení s Bruselem kvůli špatnému třídění odpadů
Kapacity na zpracování baterií v Česku nestačí
Sebrané baterie je následně potřeba zpracovat. V ČR jsou recyklační kapacity pro zpracovávání přenosných alkalických a olověných baterií podle Chytila dostatečné. Na baterie NiMh (nikl-metalové) a NiCd (nikl-kadmiové) dříve Česku kapacity stačily, to se však stalo minulostí. Nyní je potřeba převážet tyto baterie na recyklaci do zahraničí. To samé platí i pro další druhy.
„Pro lithiové baterie v České republice chybí kapacita na zpracování a jsme odkázáni na zahraničí a jejich zpracovatele, kteří jsou dodávkami přetíženi. Zpracovatelské závody jednoznačně chybí. To svědčí o tom, že celková připravenost v Evropě není vysoká,“ potvrdil Chytil. K tomu navíc dodal, že v případě lithiových baterií je tento proces zatížen přísnými bezpečnostními podmínkami.
Jak upozorňuje asociace Recharge, která se zaměřuje na logistiku sběru vysloužilých baterií, pokud se má stát druhotné zpracování běžnou součástí získávání zdrojů, je nutné vyhnout se přenášení zodpovědnosti na jinou zemi. Podle Recharge je v zájmu evropských států předejít případnému narušení řetězce a nastavit si vlastní evropské standardy recyklace bez ohledu na zpracovatelskou zemi.
Návrh je nyní předmětem třístranného vyjednávání mezi zástupci Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu. Legislativa by mohla být schválena ještě letos, během českého předsednictví v Radě EU.
Na stole je další regulace, z baterií má udělat „motor“ budoucnosti
