Úvod / Politika / Volby / EU Rusům víza znepříjemní, ale zatím nezakáže. Ukrajina chtěla víc

EU Rusům víza znepříjemní, ale zatím nezakáže. Ukrajina chtěla víc

© Pixabay
Ministři zahraničí zemí EU se v Praze domluvili na pozastavení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem. Turistům se tak v praxi podstatně ztíží cestování do Evropy. Úplný zákaz víz, který prosazovalo Česko nebo severské země, ale zatím neprošel. Česká republika byla první zemí, která po začátku války na Ukrajině zrušila turistická víza pro ruské občany. Postupně se přidávaly další státy, celoevropské řešení ale zatím chybělo. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si dal za úkol to změnit na neformálním jednání, které se konalo v úterý a ve středu (30. a 31. srpna) v Praze. Měl před sebou těžký úkol, protože proti úplnému zákazu se postavil i šéf diplomacie EU Josep Borrell nebo velké váhy Francie a Německo. „Jde o bezpečnost celé Evropské unie a zde není místo pro kompromisy,“ napsal redakci EURACTIV.cz Lipavský.
Nemáme důvod dávat vízové výhody státu, který de facto vyhrožuje Západu, říká velvyslankyně Znamenáčková
„Nejde o uplatňování principu kolektivní viny, jelikož Česko a další země EU, které turistická víza nevydávají, umožňují přicestovat (ruským) představitelům nevládních organizací, nezávislým novinářům a dalším zástupcům občanské společnosti,“ reagoval ministr na jeden z argumentů proti plošnému zákazu. Ve středu ráno před jednáním v pražském Kongresovém centru pak přidal další důvody, proč je v českých očích úplný zákaz žádoucí. Vyslal by podle něj jasný signál Moskvě a především ruské elitě, protože právě ta jezdí v průběhu ničivé války na Ukrajině do evropských prázdninových rezortů nebo lázní. „Do EU necestují obyčejní lidé, ale nejčastěji ti, kteří pracují přímo či nepřímo pro ruský stát, nemluvě o takových ,turistech‘ jako pánové Miškin s Čepigou, kteří provozovali velmi svérázný turismus v Salisbury a Vrběticích,“ poznamenal pro redakci Lipavský. Po tvrdším společném řešení volaly také severské státy včetně Finska, Estonska a Litvy, a to především kvůli tomu, že Rusové se po přerušení leteckého spojení dostávají do Evropy právě přes jejich hranice, kde je v současné době přetlak a zvyšuje se bezpečnostní riziko. Z milionu Rusů, kteří od začátku války přišli do EU, jich 340 000 přešlo přes finské hranice. „Taková situace je obcházením sankcí v letecké dopravě, na kterých se EU dohodla na jaře, a my musíme tuto mezeru zacelit,“ uvedla minulý týden pro EURACTIV.com estonská premiérka Kaja Kallasová.
EU vycvičí ukrajinské vojáky, základy nové mise položili ministři obrany v Praze

Opatrný kompromis

Skeptičtější země ale zatím na tuto výzvu neslyší, shoda se ve středu odpoledne našla pouze na zrušení („úplném pozastavení“) dohody o vízové liberalizaci s Ruskem z roku 2007. Ta byla zatím pouze dočasně pozastavená, což se navíc týkalo jen vybraných skupin ruských obyvatel jako politici nebo podnikatelé. „Tento krok významně sníží počet nový víz vydaných členskými státy EU (ruským občanům). Vízum bude těžší získat a potrvá to déle, a tím pádem jejich počet bude významně klesat. Toto je společný přístup, který zamezí tomu, aby Rusové s vízy obchodovali,“ popsal rozhodnutí ministrů šéf unijní diplomacie Borrell. V praxi to znamená, že víza do třicítky zemí Schengenu se pro Rusy zdraží a jejich vyřízení zkomplikuje. Udělovat se podle Borrella budou na základě individuálního posouzení, EU se totiž „nechce uzavřít občanské společnosti a těm Rusům, kteří jsou proti válce“. Ministři se také shodli, že při bezpečnostních kontrolách na hranicích mohou státy samy zavést jakákoliv další opatření, pokud tedy budou v souladu se schengenskými pravidly. Okrajové země potýkající se s problémy tedy mají v tomto ohledu v podstatě „volnou ruku“. Vedle nových víz se země bavily také o těch stávajících, kterých podle odhadů na území EU koluje okolo 12 milionů. Evropská komise dostala za úkol situaci zanalyzovat a navrhnout řešení, jak k těmto Rusům do budoucna přistupovat.

Kdo byl proti?

Proti úplnému zákazu vydávání nových víz se podle dostupných informací vedle Borrella, Francie a Německa postavily například také Řecko, Kypr, Rakousko nebo Maďarsko. Důvody mají různé. Berlín a Paříž sice vyzvaly ke kontrole ruských žadatelů o víza kvůli možným bezpečnostním rizikům, ale doporučily EU, aby na své území pustila studenty, umělce nebo vědce, jak se uvádí v dokumentu, který tento tandem rozeslal ještě před pražským zasedáním. „Neměli bychom podceňovat transformační sílu přímého poznání života v demokratických systémech, zejména pro budoucí generace,“ uvedly země ve společném dokumentu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který byl v Praze také, tento argument už dříve na Twitteru odmítl. „Cestování do EU nemá na Rusko žádný transformační účinek. Od roku 2007, kdy byla vízová povinnost zjednodušena, Moskva zaútočila na Gruzii, zahájila válku na Ukrajině a spáchala řadu zločinů – to vše s obrovskou podporou veřejnosti. Chcete-li změnit Rusko, zavřete dveře ruským turistům,“ vyzval ministr. EU tedy zatím jeho volání nevyslyšela, změnit by to mohl další sankční balíček. Jeho podoba je však v tuto chvíli nejasná. Počkat se také musí na jedno z formálních jednání v Bruselu, jedině tam totiž ministři mohou přijímat závazná rozhodnutí.
Trest za válku: Jak jde čas s protiruskými sankcemi