The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
PAŘÍŽFrancouzská levicová koalice zvažuje svou evropskou budoucnost. V červnových parlamentních volbách francouzští voliči upřeli prezidentu Emmanuelu Macronovi parlamentní většinu, zatímco levice a krajní pravice dosáhly výrazných zisků.
Ale zatímco někteří si přejí, aby nové levicové spojenectví, které přineslo volební úspěch, vydrželo i v dalších letech, rozpory v evropských a mezinárodních otázkách mohou představovat nepřekonatelnou překážku pro společnou kandidátní listinu ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, což je další termín ve francouzském volebním kalendáři.
Od červnových parlamentních voleb se v Nové lidové ekologické a sociální unii (NUPES) spojily strany Nepoddajná Francie (LFI) Jeana Luc Mélenchona, Socialistická strana (PS), Zelení (Les Verts, EELV) a Francouzská komunistická strana (PCF).
Za červnovou volební dohodou stála Mélenchonova Nepoddajná Francie a její poslanec a vyjednavač Manuel Bompard potvrdil, že nová aliance pro evropské volby je „cílem“ jeho strany.
Rozdíl oproti francouzským volbám v roce 2022 nicméně spočívá v rozložení sil mezi jednotlivými partajemi.
Zdá se, že Zelení nejsou spojenectví nakloněni, neboť kandidát na předsedu Zelených Yannick Jadot odmítl myšlenku jednotné levice v evropských volbách a prohlásil, že by rád viděl samostatnou kandidátní listinu ekologických stran. Důvodem mají být rozdílné pohledy na evropské otázky a potenciálně nižší volební zisk, pokud by kandidovala současná široká koalice.
Na vině této zdrženlivosti ale může být spíše boj o moc. Sandrine Rousseauová z levicového křídla Zelených pro EURACTIV uvedla, že je nutné „přehodnotit rovnováhu v NUPES, aby se Zelení mohli ujmout vedení v době evropských voleb“, které jsou „vlajkovou lodí ekologie“. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
BERLÍNRuští agenti mezi úředníky? Německá tajná služba zahájila vyšetřování kvůli podezření, že dva vysoce postavení pracovníci ministerstva hospodářství, kteří se zabývají citlivými otázkami energetické politiky, jsou ruští agenti.
Oba na sebe upozornili tím, že obhajovali a trvali na proruských postojích v klíčových otázkách energetické politiky, jako jsou pozastavení plynovodu Nord Stream 2 a znárodnění dceřiné společnosti německého Gazpromu Gazprom Germania. Údajně také projevovali veřejnou podporu dovozci plynu Uniper. Tajná služba zatím zjistila, že úředníci byli na studijním pobytu v Rusku. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
BUDAPEŠŤVíce plynu z Ruska. Podle nové dohody mezi Moskvou a Budapeští bude ruský Gazprom dodávat do středoevropské země přes Srbsko 5,8 milionu metrů krychlových zemního plynu denně, tedy více, než bylo v dlouhodobých kontraktech, uvedl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Právě on se v červenci vydal do Moskvy za účelem získání dalších dodávek plynu, což vyvolalo kritiku v ostatních evropských hlavních městech. V srpnu dodal Gazprom do Maďarska maximálně 2,6 milionu metrů krychlových plynu za den. (EURACTIV.com a Telex)
LONDÝNSonda do vládní covidové strategie. V Británii začalo veřejné vyšetřování postupu vlády v průběhu pandemie COVID-19. V následujících měsících budou vedle odcházejícího premiéra Borise Johnsona veřejně vypovídat také klíčoví vládní ministři, úředníci a vědečtí poradci. Vyšetřování má mimo jiné prozkoumat veřejné zakázky v hodnotě miliard liber, které vláda zadala a z nichž mnohé získaly společnosti spojené s vládnoucí Konzervativní stranou. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
HELSINKYNový typ víz je na cestě. Finská vláda zvažuje zavedení nového typu víz pro osoby, které potřebují zvláštní ochranu a jejichž vstup do Finska by jinak nebyl možný.
„Humanitární vízum“ by umožnilo žádat o azyl například pronásledovaným novinářům a lidskoprávním aktivistům. Plánovaný seznam zahrnuje také sexuální, náboženské a etnické menšiny, klimatické uprchlíky, umělce, studenty a výzkumné pracovníky, zdravotně postižené osoby a osoby vyžadující dlouhodobou lékařskou péči.
Vízum by se však pravděpodobně využívalo pouze v určitých situacích, jako jsou válka na Ukrajině a rostoucí útlak v Rusku. (Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
The Capitals: Francouzská levicová koalice zvažuje svou evropskou budoucnost
EURACTIV Network
1. 9. 2022
