Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice. Bez těchto dodatečných prostředků by je nebylo možné realizovat.
Návrh musí ještě projednat Evropský parlament. Před dnešním neformálním jednáním evropských ministrů v pražském Kongresovém centru to řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj
Ivan Bartoš (Piráti).
Česko návrh podle Bartoše předneslo spolu s dalšími 12 unijními zeměmi po začátku války na Ukrajině. „Já doufám, že shoda mezi radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem bude a ten balíček, kterému se říká fast care, bude. Umožní to dofinancovat projekty, na které kvůli rostoucím cenám nejsou peníze, a ty peníze budou i pro ČR,“ dodal Bartoš.
Bartoš neformální setkání řídí a podle jeho vyjádření i většiny jeho kolegů by měla být výsledkem budoucnost politiky soudržnosti, tedy vyrovnání ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými zeměmi i regiony EU. Dále pak i způsob jejího financování a vyhodnocování.
Podcast: V EU chci hájit existenci dotací. Ministerstvo má být chytrý rádce, ne přerozdělovatel, říká Bartoš
„Dlouhá léta se hovořilo o potřebě větší flexibility, dynamičnosti, ale i přesného cílení peněz. Jsou zde i zástupci Evropského účetního dvora, který dohlíží na čerpání, jak peníze pomáhají v regionech, jestli kvalita života v regionech roste. Je třeba do toho vnést i datový pohled, jestli dokážeme stejný objem peněz mířit daleko přesněji, aby se regiony nepropadaly,“ podotkl Bartoš.
Jednat se má o novém období 2021 až 2027 čerpání evropských dotací, které pod politiku soudržnosti spadají a rozdělují třetinu evropského rozpočtu. Česko by v tomto období mělo využít na různé projekty regionálního rozvoje, ale i digitalizaci 550 miliard korun.
„Je třeba se připravit na budoucnost, potřebujeme soudržnost více než dřív. Nikdo nesmí mít pocit, že je opuštěný, zvláště v době, kdy máme kolem sebe tolik nebezpečí. Je potřeba být spolu a společně bojovat pro lepší budoucnost,“ řekla evropská komisařka pro soudržnost a reformy
Elisa Ferreiraová při příchodu na jednání.
Kdo čerpá více, čerpá lépe? Při hodnocení fondů EU bychom měli sledovat spíše výsledky než čísla
Fondy musí pomáhat, nejsou ale řešením
Podle náměstka lotyšské ministryně financí
Mindgaudase Liutvinskase musí kohezní politika v budoucnu umět flexibilně reagovat na krizové situace, jako je covid nebo konflikt na Ukrajině a jejich negativní dopady, ale nesmí se stát nástrojem pro řešení těchto krizí, protože by mohla přestat plnit své strategické dlouhodobé cíle, kterými je vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi EU. Kohezní fondy by zároveň neměly konkurovat dalším investičním nástrojům EU, ale měly by se s nimi doplňovat. Měly by být také šité na míru podle potřeb jednotlivých zemí.
Peníze z evropských fondů pomáhají operativně i při různých neočekávaných krizích. Podle Bartoše je proto důležité, jak dokáže politika soudržnosti reagovat na tyto změny, a jak se různé balíčky pomoci kombinují s dlouhodobými nástroji, které evropské fondy tvoří.
Česko předsedá Evropské unii od července. Tento týden už v Praze jednali ministři obrany a ministři zahraničních věcí evropských zemí. V polovině měsíce budou ministry odpovědné za politiku soudržnosti následovat ministři zdravotnictví, hospodářství a financí a ministři zemědělství.
