Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030. Dosud Evropská unie počítala s tím, že do roku 2030 bude podíl obnovitelných zdrojů energie činit 32 %. Již loni se ale objevil návrh, podle kterého se měl cíl navýšit na 40 %. Dnešní hlasování Evropského parlamentu otevřelo cestu ještě vyššímu podílu, a to na úrovni 45 %. Návrh ale ještě musí schválit členské státy.
Za navyšováním stojí nejen snaha EU snížit emise skleníkových plynů, ale také ruská agrese vůči Ukrajině a vůle skoncovat se závislostí na ruských fosilních palivech.
„Pouze rozšíření obnovitelných zdrojů energie znamená skutečnou nezávislost,“ prohlásil
Markus Pieper (EPP), německý europoslanec a zpravodaj revidované evropské směrnice.
Zatímco Evropský parlament i Evropská komise chtějí 45% cíl, členské státy se na svém červnovém jednání dohodly na 40 %. Výsledný podíl tak bude ještě předmětem trojstranných jednání mezi institucemi. Revidovaná směrnice je součástí plánu REPower EU, který Evropská komise představila v polovině května, v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině.
Co to znamená pro Česko?
Česká republika se zatím v rozvoji obnovitelných zdrojů energie řadí mezi zaostalejší země. Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie činil v roce 2020 celkem 17,3 %. Alespoň to vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu.
Očekávané navýšení podílu na 45 % se sice vztahuje na celou EU, a nikoliv na jednotlivé členské země, přesto bude muset ČR v rozvoji čistých zdrojů energie šlápnout na plyn.
„Stojí před námi nejméně zdvojnásobení podílu hrubé spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030,“ řekl pro EURACTIV.cz
Martin Bursík, prezident European Renewable Energies Federation, který působí také v české Komoře obnovitelných zdrojů energie.
Zdůraznil přitom, že revidovaná směrnice obsahuje nejen vyšší cíle, ale také usnadnění povolovacích procesů. Právě zdlouhavá řízení představují pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie zásadní překážku. „Průměrně trvá povolovací proces v EU pět let, u nás je to sedm let,“ vysvětlil Bursík.
Změnit by se to mohlo v tzv. go-to-areas, tedy oblastech vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Česko by tedy mělo podle legislativy takové lokality identifikovat, provést u nich vyhodnocení vlivů na životní prostředí a udělit pak projektům v těchto oblastech povolení ve zrychleném režimu.
Von der Leyenová představila řešení energetické krize, chce reformovat trh s elektřinou
Chybí dopadové studie
Pro zprávu Evropského parlamentu hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 109 a obdobný počet zákonodárců se zdržel hlasování.
„Takhle se podle mého názoru v energetice nedá postupovat,“ komentoval návrh europoslanec
Evžen Tošenovský (ODS, ECR), který byl stínovým zpravodajem legislativy.
Český europoslanec souhlasí jak s odklonem od ruského plynu, tak i s iniciativou REPower EU, v navrhované revizi směrnice ale vidí zásadní problémy. „Naprosto chybí dopadové studie pro jednotlivé cíle, a je tedy velmi složité odhadovat, jaký dopad by tyto ambice měly na těžce zkoušenou ekonomiku EU,“ vysvětlil redakci.
„Energetika se plánuje na desítky let dopředu a od roku 2009 už jde jen v obnovitelných zdrojích o pátou změnu legislativy – to je neudržitelné,“ dodal.
Další velké minus vidí v omezování lesní biomasy. Europoslanci totiž přijali pozměňovací návrhy, podle kterých by se měl podíl primárního dřeva započítávaného mezi obnovitelné zdroje postupně snižovat. Podle Tošenovského se ale bez lesní biomasy cíle nepodaří splnit. Omezenou těžbu a spalování lesů pro energetické využití naopak vítají ekologické organizace.
Tošenovský má pak rezervy i ohledně využívání vodíku. Zatímco zpráva Evropského parlamentu chce mezi cíle počítat jen tzv. zelený vodík, tedy ten vyrobený z obnovitelných zdrojů, podle Tošenovského by se tam měly řadit i další druhy vodíku, včetně toho vyrobeného z důlních či koksárenských plynů.
Europoslanci vedli debatu také o roli malých vodních elektráren. Jak redakci upozornil Bursík, někteří poslanci chtěli, aby malé vodní elektrárny de facto nebyly považovány za obnovitelné zdroje energie. Pozměňovací návrh namířený proti této technologii ale nakonec neprošel.
O výsledné legislativě a nových cílech pro obnovitelné zdroje budou nyní jednat europoslanci s členskými státy a zástupci Evropské komise v rámci tzv. trialogů. Členské státy pak získají určitou dobu na to, aby legislativu zohlednily ve svých právních řádech. Podle Bursíka by Česko nemělo otálet a začít s navyšováním podílu obnovitelných zdrojů energie co nejdříve.
REPowerEU může urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
