Změny v hlasování? Konec práva veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“
řekl na srpnovém projevu v pražském Karolinu německý kancléř
Olaf Scholz.
Kancléř reagoval jednak na výsledky Konference o budoucnosti Evropy, kde se snahy o reformu EU objevují a na výzvu Parlamentu a jednak na aktivní snahy o rozšiřování Unie, které mimo jiné velmi podporuje české předsednictví.
Scholzovo pražské vystoupení jako kdyby živěji otevřelo otázky, které si EU nějakou dobu klade, ovšem nyní stále více vyplouvají na povrch. Nejaktivnějším článkem byl, a stále je, Evropský parlament, který v červnu letošního roku vyzval Radu, aby souhlasila se zahájením procesu změny Smluv EU.
Změn Parlament nenavrhuje málo. Vyzývá Evropskou radu k uspořádání konventu za účelem revize smluv. Z těch konkrétních změn chce Parlament nově uspořádat unijní instituce, zrušit právo veta, udělit EU vyšší pravomoci v oblastech zdravotnictví, energetiky, obrany nebo sociální politiky. Parlament také „kope“ za výrazné zvýšení vlastních pravomocí. V reformách by se mohla objevit i nová pravidla pro volby do Evropského parlamentu, kdy by vznikla nadnárodní evropská kandidátka.
https://update-eu.cz/embed]/
Parlament pro, národní vlády spíš proti
Na začátku léta, tedy i českého předsednictví, poslala ČR jednotlivým členským státům dotazník. V něm se ptala, jestli země unijní reformy vůbec chtějí řešit. Výsledky se řešily především na Radě pro obecné záležitosti tento týden. Z předešlé komunikace českého ministra pro evropské záležitosti
Mikuláše Beka (STAN) to však vypadá, že k velkým reformám národní vlády nejsou zcela nakloněné.
„Například skandinávské země nejsou nakloněné k otevírání smluv,“ zmínil Bek v pátek před novináři.
A ani česká strana není z přílišných změn nadšená, to především na domácí politické scéně. České předsednictví sice otevřelo dané téma a chce o něm na Radách vést diskusi, větší rozhodnutí však zcela jistě, podle Beka, padnou až po „českém půlroce“ v Radě.
Podle svých slov však chce ministr připravit „vánoční balíček“, který bude obsahovat návrh změn nebo reforem pro všechny unijní státy, ve kterém si každý přijde na své. „Mým cílem je do tohoto balíčku dát vždy něco pro danou zemi natolik atraktivního, že schválí i ty ostatní. Je to jediná cesta, jak se můžeme dostat kupředu,“ řekl Bek na novinářském briefingu.
„Umím si představit, že v balíčku může být například změna směrem k hlasování kvalifikovanou většinou, byť omezená, nebo dohoda na svolání konventu v nějakém čase, který bude přijatelný pro většinu členů. Může tam být i větší flexibilita v rozšiřovacím procesu, který by například Ukrajině umožnil vstup na jednotný trh,“ vyjmenoval konkrétně ministr, přesto podtrhl, že se zatím jedná jen o typy návrhů, které na konci roku mohou mít pozměněný obsah.
Jaký vánoční dárek si rozbalí Česko? Podle Beka je to prozatím nejasné, avšak dá se, dle jeho slov, vyčíst směřování české pozice vzhledem k postoji k Ukrajině. V „balíčku“ tak Česko bude nejspíš prosazovat flexibilitu rozšiřovacího procesu. „Pro českou vládu je geopolitické posílení Ukrajiny otázkou vlastní národní bezpečnosti,“ řekl ministr pro evropské záležitosti.
Konvente, otevři se?
Parlament se v červnu shodnul na otevření tak zvaného Konventu o budoucnosti Evropy. Vyzvala k němu i šéfka Evropské komise
Ursula von der Leyenová ve svém zářijovém výročním Projevu o stavu Unie.
Konvent je unijní formát, na kterém se scházejí zástupci všech unijních institucí i členských (a pravděpodobně i kandidátských) zemí. Poslední konvent se konal před dvaceti lety, kdy se ČR účastnila ještě jako kandidátská země. Jde o dlouhodobou diskusi o změnách základních smluv EU.
Na konventu chtějí europoslanci především prosadit změnu smluv mimo jiné v tom, aby Parlament mohl navrhovat unijní normy, na což aktuálně nemá pravomoci. Otázkou konventu ale má být například také zmíněné zrušení práva veta.
V kuloárech české Poslanecké sněmovny se ale o konventu mluví spíše jako o „Pandořině skřínce“. Na zasedání sněmovního Výboru pro evropské záležitosti na přelomu srpna a září se dokonce spustila živá diskuse poslanců na toto téma. Ministr Bek na něm přednášel hodnocení prvních týdnů českého předsednictví, a zmínil právě i reformy a svolání konventu.
„Reformy se mají řešit v klidové fázi, ne v krizi,“ řekl později pro EURACTIV opoziční poslanec
Jaroslav Bžoch (ANO), místopředseda Výboru. Souhlasí s ním i další člen, politik vládní strany
Jan Berki (STAN). „Je to na sílu. Pro mě je aktuálně palčivější otázka například to, na jakých hodnotách vůbec EU stojí,“ řekl redakci.
Oba poslanci se jak na zasedání Výboru pro evropské záležitosti, tak později pro EURACTIV shodli na tom, že změna hlasovacího systému tak, aby jedna země nemohla „blokovat“ rozhodnutí zbytku, není na pořadu dne.
„Dávat do jednoho tématu rozšiřování a zároveň rušení práva veta znamená, že budeme nové členy okamžitě považovat za země druhé kategorie, to je pro mě nepřijatelné,“ hodnotil Berki. Přesně opačně se na celou otázku dívají někteří čeští europoslanci. Pro svolání konventu i zrušení veta se vyslovili například čeští zástupci lidovecké frakce EPP.
https://update-eu.cz/embed]/
Naopak český zástupce frakce ECR
Jan Zahradil (ODS) novinářům zopakoval, že jeho politická rodina závěry Konference o budoucnosti Evropy, tedy nutnost reformy, nepodporuje.
Celá problematika práva veta i hlasovacího systému se ale otevřela především kvůli chování Maďarska nebo Polska. Polští politici z vládní strany Právo a spravedlnost jsou součástí právě frakce ECR.
Blokování, respektive právo veta, tyto země často využívají jako vydírací prostředek vůči ostatním členským státům. V případě Polska se jedná o spor s EU o otázku nezávislé justice. Premiér
Jarosław Kaczyński hrozil, že Polsko nebude na evropské půdě spolupracovat. Maďarsko se v posledních měsících zase jako jediná členská země stavěla proti sankcím na Rusko.
„I Maďarsko jsem ale výslovně na bilaterální schůzce vyzval, aby přišlo s vlastními návrhy, jak EU reformovat. Jinak se daleko nedostaneme,“ zmínil také Mikuláš Bek.
