The Capitals: Bulharsko se po volbách nemusí dočkat nové vlády

Nadcházející bulharské parlamentní volby – čtvrté za méně než dva roky – podle analytiků nepřinesou stabilní koalici, a nechají tak balkánskou zemi v rukách silného prezidenta a v šedé geopolitické zóně mezi Západem a Ruskem. 

Kvůli vážným střetům mezi hlavními politickými stranami je vytvoření širší koalice, která by měla dostatečnou podporu a vnesla by do vládnutí stabilitu, téměř nemožné. Podle politologa Georgiho Kiryakova však Bulharsko potřebuje stabilitu jako sůl. 

„Stabilní vláda, včetně té koaliční, je potřeba. Žádná taková ale nyní na obzoru není,“ řekl politolog. 

Podle průzkumů mezi Bulhary zatím vede strana bývalého premiéra Bojka Borisova (26,2 %), na druhém místě je s 18,1 % strana posledního premiéra Kirila Petkova. Třetí místo je sporné.  „Perou“ se o něj proruská Socialistická strana s 12,5 %, anti-evropská a proruská strana Vazrazhdane s 9,5 % a strana turecké menšiny DPS s 10,3 %. 

Pokud se po volbách politikům nepodaří zformovat novou vládu, bude pokračovat úřednická vláda jmenovaná prezidentem Rumenem Radevem. Analytici předpokládají, že Bulhaři budou muset jít k urnám znovu na začátku příštího roku a země tak bude další měsíce namísto parlamentní republiky prezidentskou. Bulharský prezident má totiž v době padlé vlády a rozpuštěného parlamentu téměř neomezené pravomoci.  

„Úřednické vlády mají nejasné cíle a priority a hlavně jsou nekontrolovatelné. Není nad nimi přímá kontrola parlamentu a stran, které reprezentují obyvatele,“ upozornil Kiryakov. 

Podle něj by mohl mít Radev „postranní“ cíl, a sice ponechat zemi v šedé nedefinované geopolitické zóně mezi Západem a Ruskem, což by bylo Kremlu k užitku. 

Prozápadní strany Radevovu úřednickou vládu ostře kritizují, například za to, že přehodnocuje její pozici ke Gazpromu a snaží se začít s jednáním o obnovení dodávek plynu. Více zde. 

Německo neuzná ruská referenda na Ukrajině. Referenda o připojení Ukrajiny k Rusku v okupovaných oblastech (Doněcká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblast) Berlín nehodlá uznat, nejsou totiž v souladu s mezinárodním právem. Řekl to kancléř Olaf Scholz. „Je jasné, že tato falešná referenda nelze akceptovat,“ řekl Scholz podle agentury AFP v úterý (20. září) v New Yorku. 

Referenda, která mají proběhnout ve čtyřech Rusy okupovaných oblastech od pátku, odmítl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Falešná referenda nejsou legitimní a nemění povahu ruské agresivní války proti Ukrajině,“ řekl. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)

Kauza Uber: Levice chce parlamentní vyšetřovací komisi. Navzdory tomu, že se v Unii rodí nová legislativa týkající se zaměstnanců platforem, radikálně levicoví poslanci z La France Insoumise se v úterý nechali slyšet, že chtějí prosadit vznik vyšetřovací komise v parlamentu, která by se měla podívat na zub nedávné aféře prezidenta Emmanuela Macrona známé jako Uber Files. 

Vyšetřování by se mělo zaměřit na lobbistické metody firmy Uber ve Francii a odhalit roli Macrona coby ministra hospodářství v letech 2014 až 2016, který měl pomáhat společnosti s rozjezdem svých služeb ve zemi, řekla poslankyně La France Insoumise Danielle Simonnetová pro EURACTIV. (Theo Bourgery-Gonse | EURACTIV.fr)

Británie zvažuje, zda se přidat k Macronovu Evropskému politickému společenství. Spojené království si v současné době láme hlavu nad tím, zda se účastní první schůzky čerstvé francouzské iniciativy tzv. Evropského politického společenství, a připojí se tak k zemím, které by se mohly stát součástí nového formátu. 

Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek potvrdil, že Spojené království pozvánku na první setkání, které se má konat příští měsíc v Praze, obdrží, stejně jako třeba Izrael nebo státy západního Balkánu. Očekává se, že pozvánku dostanou také Turecko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. 

Britskou účast ovšem komplikuje načasování, pražský summit naplánovaný na 6. října se totiž kryje s posledním dnem konference Konzervativní strany. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

Evropu znepokojují nacistické kořeny švédské krajní pravice. Ministři zemí EU dali v úterý v Bruselu najevo znepokojení z velkého zisku Švédských demokratů v nedávných parlamentních volbách ve Švédsku, které má v lednu od Česka převzít roli předsednické země. 

Parlamentní volby tak podobně jako v českém případě mohou do výkonu předsednictví poslat zcela jinou vládu, než jaká jej připravovala. Podle dosavadního švédského ministra pro EU Hanse Dahlgrena by v nové vládě mohli mít zásadní vliv právě krajně pravicoví Švédští demokraté. 

„Padají vážné otázky ohledně nacistických kořenů Švédských demokratů a jejich pozice například k Maďarsku,“ dodal Dahlgren. Švédští demokraté jsou totiž následníkem v roce 1988 založené neo-nacistické skupiny, který se postupně etabloval ve švédském politickém prostředí. (Charles Szumski | EURACTIV.com)