The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Mladé Evropany zasáhla krize bydlení, vracejí se k rodičům. Ceny energií, inflace a rostoucí počty vysokoškolských studentů prohlubují evropskou krizi bydlení. Problém se týká především mladých lidí.
Podle Eurostatu se nájemné v EU ve druhém čtvrtletí roku 2022 zvýšilo o 1,7 % a od roku 2010 o 18 %. Ceny rostly ve 25 členských státech EU. Na druhou stranu, bytů se nestaví dost a centra měst se stávají pro mladé lidi nedostupnými.
„Mladí lidé mají obvykle nižší platy než ostatní kategorie obyvatelstva, což jim ztěžuje hledání důstojného bydlení,“ vysvětlila redakci Manon Deshayesová z Evropského fóra mládeže. Mnozí z nich se tak museli vrátit ze studií domů k rodičům a prožili si tzv. boomerangový efekt, případně musí nadále sdílet ubytování s dalšími lidmi, přestože se již plánovali osamostatnit.Růst cen je patrný po celém kontinentuSrpnová studie společnosti Deloitte předpovídá, že trh s bydlením v Belgii se příští rok ještě zhorší, ať už se jedná o nákup či pronájem. Nejdražší pronájmy jsou samozřejmě v Bruselu, kde vyjde bydlení na 14,1 eur za metr čtvereční na měsíc. Podobná situace panuje i v Nizozemsku. V Amsterdamu je historicky nejvyšší nájemné a růst zaznamenává i Haag a Rotterdam.
V Německu se během první poloviny roku 2022 nájemné ve městech zvýšilo o 3,4 % až 3,9 %, uvádí studie realitní asociace IVD. Sousední Rakousko je krizí rovněž zasaženo: nájemné se za poslední rok zvýšilo o 16 % a za posledních deset let o 40 %.
Dalším příkladem je Itálie, kde se mladí lidé nemohou dostat k bytům kvůli svým nízkým platům. „Uvážíme-li, že dnes činí průměrný roční plat mladého člověka do 35 let v naší zemi 10 000 eur a že pouze 7 % se podaří dosáhnout na téměř 20 000 eur, pochopíme, že za těchto podmínek je obtížné udržet nájemné, které například v Miláně za jednolůžko může stát až 600 eur měsíčně,“ uvedla redakci předsedkyně Národní rady mládeže Maria Cristina Rosaria Pisaniová.
Podle 69 % mladých Evropanů by měla důstojné bydlení zajišťovat EU. Vyplývá to ze zprávy Nadace pro evropská progresivní studia a organizace ThinkYoung. (EURACTIV Network)
HELSINKYVe Finsku si chtějí posvítit na politiky s vazbami na Rusko. Ve Finsku se pouhých šest měsíců před volbami objevují výzvy k vyšetřování politiků s vazbami na Rusko. Předsedkyně Zelených Maria Ohisalová to na Twitteru popsala tak, že je potřeba se „podívat na nedávnou historii německé a finské ostpolitiky (politika vůči východním zemím a normalizace vztahů s Ruskem – pozn. red.)“.
Její výzva přichází krátce poté, co deník Helsingin Sanomat zveřejnil informace o intenzivním lobbingu za plynovod Nord Stream, kterého se měli kolem roku 2000 aktivně účastnit expremiéři Paavo Lipponen a Esko Aho.
„Dva bývalí finští premiéři se zapsali jako lobbisté pro společnosti ovládané Kremlem,“ uvedla Ohisalová.
Lipponen se měl na výplatní pásce ruské státní společnosti Gazprom objevit poté, co jej tam „naverboval“ bývalý německý kancléř Gergard Schröder. Aho se stal čelenem představenstva ruské Sberbank v roce 2016. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
BERLÍNNěmecko spouští vyšetřování výbuchů plynovodu Nord Stream. Hlavní spolkový prokurátor zahájil vyšetřování „protiústavní sabotáže“ plynovodů Nord Stream 1 a 2, které přiváděděly do Německa ruský zemní plyn. Plynovody ale zasáhl koncem září výbuch. Vyšetřování je vedeno proti neznámým osobám, řada expertů ale ukazuje na Rusko.
„Existují dostatečné věcné důkazy, že oba plynovody byly úmyslně poškozeny nejméně dvěma detonacemi,“ uvedl mluvčí prokuratury. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
PAŘÍŽMacron: Útoky na civilisty předsavují výraznou změnu ve válce na Ukrajině. Ruské útoky proti civilistům v několika ukrajinských městech představují „výraznou změnu povahy války“. V pondělí to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který si ještě ten den telefonoval se svým ukrajinským protějškem.
Šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnová označila ruské útoky jako „válečné zločiny“. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
SOFIEBulharské speciální služby vyšetřují výbuch kamionu na krymském mostě. Bulharská kontrarozvědka SANS vyšetřuje ruskou teorii o tom, že kamion, který vybuchl na krymském mostě, pocházel z Bulharska.
„Vyšetřování provádí Státní agentura národní bezpečnosti (SANS) a ministerstvo vnitra,“ uvedl mluvčí vlády Anton Kutev. Kamion měl předtím přejet přes Gruzii, Arméii, Severní Osetii a Krasnodarský kraj. Mluvčí Evropské komise Peter Stano však takovou teorii označil za nevěrohodnou. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Mladé Evropany zasáhla krize bydlení, vracejí se k rodičům
EURACTIV Network
11. 10. 2022
