Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalkánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.Každé zemi západního Balkánu zbývá na cestě do Evropské unie jiný počet kilometrů. Obzvlášť daleko od cíle se zatím nacházejí státy v kategorii „potenciálních kandidátů“. Konkrétně Bosna a Hercegovina
má nicméně šanci, že by se do konce roku mohla přesunout do skupiny „kandidátů“ – zelenou by Sarajevu mohla udělit prosincová Evropská rada.
Horší vyhlídky má Kosovo. Také tato země by ale teď mohla popojet podstatně dopředu, a to v otázce víz.
„Kosovo musí zintenzivnit své úsilí o posílení demokracie, veřejné správy, právního státu a boje proti korupci. Komise trvá na svém hodnocení z července 2018, podle něhož Kosovo splnilo všechna kritéria pro liberalizaci vízového režimu, a návrh, který stále leží v Radě, by měl být projednán jako naléhavá záležitost,“ apeluje Evropská komise
ve svém každoročním zhodnocení, které tentokrát zveřejnila ve středu 12. října.
Jak
potvrdil EURACTIV.com, Komise navíc minulý týden poslala členským státům EU dopis, kde připravenost Kosova na budoucnost bez víz zdůrazňuje a vyzývá k tomu, aby národní vlády liberalizaci podpořily. Ty si ale už dlouhé roky dávají načas, Kosovo tak zůstává poslední zemí západního Balkánu, která bezvízový styk s EU nemá.
Zrušení víz pro kosovské občany bude unijní téma na podzim, tvrdí Lipavský
Česká snaha nemusí stačit
Česká republika je celému západobalkánskému regionu velmi nakloněná, v průběhu svého předsednictví má navíc šanci převést slova v činy. Právě vízová liberalizace pro Kosovo patří mezi priority, jak v srpnovém
rozhovoru pro EURACTIV.cz potvrdila také česká velvyslankyně v Bosně a Hercegovině
Ivana Hlavsová.
Zdroje z ministerstva zahraničí i web Schengenvisainfo.com
poukazují na to, že Česko skutečně vyvíjí podstatný diplomatický tlak, aby tento pokrok prosadilo. V dopise zaslaném kolegům v září argumentují Češi například tím, že EU by tímto způsobem posílila důvěryhodnost rozšiřovacího procesu a atraktivitu Unie pro kosovské občany. Dlouhé roky čekání – Kosovo je potenciálním kandidátem od roku 2003 – něco takového naopak narušují.
Jak pro redakci uvedla analytička AMO
Iva Merheim-Eyre, přes kladné doporučení Evropské komise a odhodlání české diplomacie posunout otázku vízové liberalizace vpřed je nepravděpodobné, že by se podařilo dosáhnout potřebné shody na úrovni Rady EU před koncem českého předsednictví.
Dokazují to i závěry čtvrteční (13. října) pracovní skupiny pro víza v rámci Rady EU. Přestože byli podle zdrojů z MZV čeští diplomaté „mírně optimističtí“, že se shoda na liberalizaci najde, opak byl pravdou.
„Pracovní skupina obecně uvítala obnovení diskuse na toto téma a obecně podpořila proces liberalizace vízového režimu. Pro dosažení pokroku v této věci bude nutné vyjasnit řadu souvisejících témat a pokračovat v diskusi,“ napsalo české předsednictví v prohlášení.
Za těmi slovy se skrývají poměrně velké neshody mezi státy. Zástupci Francie, která rozhodnutí v otázce víz blokovala opakovaně, zřejmě přidali nové kritérium ke stále se rozšiřujícímu seznamu a naléhali, aby liberalizace víz pro Kosovo byla spojena s fungováním evropského bezpečnostního systému ETIAS. Ten umožňuje ověřit údaje občanů třetích zemí, kteří ke vstupu do schengenského prostoru nepotřebují vízum. Systém je zatím off-line, což by se mělo změnit až někdy v roce 2023.
Tento francouzský návrh, který přišel na poslední chvíli, údajně podpořily také Španělsko, Švédsko, Belgie, Nizozemsko a Dánsko.
Helena Bauerové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha přitom poukázala na to, že v letošním roce došlo k posílení důvěry mezi Francií a Kosovem jako vyústění zesíleného politicko-diplomatického dialogu.
„Prezident
(Emmanuel) Macron během francouzského předsednictví slíbil Kosovu odstranění výhrad, které vízové liberalizaci bránily. Francouzský postoj rezonuje v dalších skeptických státech, zejména v Nizozemí,“ vysvětlila Bauerová.
Ukazuje se však, že neshody přetrvávají. Navíc platí, že i kdyby se podařilo najít dohodu ve zmíněné pracovní skupině pro víza, na cestě bude mnoho dalších překážek.
„Teprve až společně s pracovní skupinou pro region západní Balkán dosáhnou konsensu, budou představitelé členských států jednat o pozici Rady. Poté se přistoupí k negociacím mezi institucemi. Vzhledem k nejednotnému postoji členských států se dá očekávat, že každý z těchto kroků budou provázet zdlouhavá vyjednávání,“ upozornila Merheim-Eyre.
Zásadním faktorem, který ovlivní rychlost projednávání, je však podle ní především zaneprázdněnost Rady akutními problémy, jako je energetická krize a pomoc Ukrajině.
Kosovo je navíc samo o sobě citlivá záležitost, a to vzhledem k tomu, že několik zemí EU, konkrétně Španělsko, Slovensko, Kypr, Rumunsko a Řecko, neuznává jeho nezávislost na Srbsku. Opatrné našlapování kolem Kosova bylo znát i minulý týden na summitu Evropského politického společenství v Praze. Kvůli účasti Kosova se protokolárně zakázalo používání jakýchkoliv vlajek nebo národních znaků.
Některé ledy v Praze neroztály. Kosovo a Srbsko se na summitu vyhnuly obloukem
„Fakt, že některé členské státy suverenitu Kosova neuznávají, samozřejmě činí jednání (
o vízové liberalizaci) ještě více komplikovaná. Neuznání státu znamená omezení bilaterárních vtahů a s tím i důvodů proč Kosovu vyjít vstříc,“ argumentovala Iva Merheim-Eyre.
Helena Bauerová v této oblasti nevidí zásadní problém. „Obecně platí, že státy, které neuznávají suverenitu Kosova, nemají problém s vízovou liberalizací. Spíše je třeba hledět na stanovisko Francie a Nizozemska, kteří patří k největším odpůrcům,“ podotkla.
Obavy a důvody, proč „to nejde“
Požadavek okolo systému ETIAS zapadá do mozaiky výhrad, které má skupina zemí v čele s Francií dlouhodobě. Jejich „neochota“ je podle Heleny Bauerové spojena zejména s obavou z migrační vlny a s ní spojenými bezpečnostními riziky.
„Členské státy také často upozorňují na udržitelnost reforem, které Kosovo realizovalo. Nelze přehlédnout napjaté vztahy se Srbskem a také skutečnost, že samotná EU často spojovala vízovou liberalizaci s navázáním dobrých vztahů se sousedními státy. Jedná se o komplex problémů, nicméně ty bezpečnostní dominují,“ vysvětlila odbornice.
Obavy z toho, že by se najednou do EU nahrnula masivní vlna kosovských občanů, nejsou podle Ivy Merheim-Eyre opodstatněné. Přestože odliv mozků je prý problémem sužujícím celý balkánský region, data o vízových přihláškách nenasvědčují, že by docházelo k dlouhodobému odlivu obyvatelstva.
„Mezi lety 2016 a 2021 zažádalo o víza přes půl milionu kosovských občanů, avšak 65 % žádostí
se týkalo krátkodobých víz do půl roku. Podle
studie Evropské komise navíc neexistuje kauzalita mezi porušováním pravidel o délce pobytu a zavedením bezvízového styku,“ upozornila analytička.
Zrušení vízové povinnosti by podle Merheim-Eyre mohlo zvýšit množství osob cestujících do EU za účelem podání žádosti o mezinárodní ochranu. Nicméně,
jak uvádí Agentura EU pro otázky azylu (EUAA), v současnosti je v EU pouze 821 nerozhodnutých případů žádostí o azyl podaných občany Kosova, což je vzhledem k celkovému množství žadatelů v EU zanedbatelné číslo.
Nejcitlivější je patrně otázka, jestli by se Kosovo nemohlo stát tranzitní zemí při nelegální migraci do EU, se kterou se teď Česko a další středoevropské státy potýkají.
„Nemyslím si, že by na to zrušení vízové povinnosti mělo velký vliv. Cestující z balkánských zemí bez vízové povinnosti jsou i nyní při vstupu do EU podrobeni hraničním kontrolám. K většině nelegálních vstupů navíc dochází především pozemní cestou mimo hraniční přechody,“ připomněla Merheim-Eyre.
Helena Bauerová to vidí stejně.
„Nedomnívám se, že by vízová liberalizace v Kosovu významně zvýšila počty migrantů, kteří přicházejí přes balkánskou trasu. Konkrétně ve vztahu k migraci přímo z Kosova se za poslední rok ukazuje sestupná tendence počtu migrantů,“ řekla.
Podle odborníků Evropské komise, kteří hodnotili připravenost země na další přiblížení k EU, navíc Kosovo v posledních letech posílilo pravidla v oblastech jako bezpečnost dokladů, správa hranic, migrace, veřejný pořádek, bezpečnost nebo základní práva související se svobodou pohybu, a přiblížilo se tak standardům EU.
Zpráva Komise potvrzuje, že kosovské ministerstvo vnitra například zajistilo, aby všechny cestovní doklady a pasy byly biometrické a odpovídaly mezinárodním standardům a standardům EU. Kosovo se také přizpůsobilo evropské legislativě v oblasti koordinované správy hranic.
Ukrajina dostala status, západní Balkán vstřícné gesto
