The Capitals: Nizozemci blokují vstup Bulharů a Rumunů do Schengenu, vyvolávají tím nenávist a euroskeptismus

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

---

SOFIENizozemci blokují vstup Bulharů a Rumunů do Schengenu, vyvolávají tím nenávist a euroskeptismus. Nizozemský parlament nedávno zamítl vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Obě země požádal, aby předložily více důkazů o tom, že bojují s korupcí. Rumunsko i Bulharsko přitom podle tamních expertů všechny požadavky dávno splňují. Bulharský ministr vnitra Ivan Demerdžiev je proto přesvědčen o tom, že do konce roku se nizozemský přístup podaří zlomit. Pozitivní je i prezident. „Nizozemsko je nyní osamoceno. Všechny země EU stojí za Bulharskem, tato podpora je důležitá a povede ke skutečnému výsledku,“ prohlásil bulharský prezident Rumen Radev po pátečním zasedání Evropské rady. Rumunský europoslanec Vlad Gheorghe (Renew Europe) v rozhovoru pro EURACTIV.bg poznamenal, že pokud obě země zůstanou mimo Schengen, povede to k vzestupu krajní pravice v obou balkánských zemích. „Myslím, že to Evropu oslabí. To, co dělalo Evropu silnou během krize COVID-19 a nyní během války, bylo, že zůstala jednotná,“ řekl. „Tentokrát EU ukáže přesný opak a naši nepřátelé se toho budou snažit využít. Nepřátele máme. Máme Putina, máme další autokratické státy, které chtějí, aby se EU rozpadla, a budou v tom vidět perfektní příležitost, jak pomoci krajně pravicovým stranám v našich státech k růstu. Extremisté budou mít opravdu radost,“ dodal. „Všichni v Rumunsku začínají nenávidět Nizozemce,“ dodal Gheorghe s tím, že Rumunsko se stává stejně jako Bulharsko obětí nizozemské domácí politiky. Bulharský ministr spravedlnosti Krum Zarkov v rozhovoru pro EURACTIV připustil, že Nizozemci mohou v Bulharsku vyvolávat protievropské nálady. „Zklamání přirozeně podněcuje euroskepticismus. Zvláště když je to tak očividně nespravedlivé,“ komentoval Zarkov. Za přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu se opakovaně postavili i unijní zákonodárci. Evropský parlament vydal 18. října již třetí výzvu, ve které žádá jejich urychlený vstup do volného prostoru. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

---

BERLÍNNěmecká vláda je rozpolcená ohledně vojenské pomoci pro Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministryně obrany Christine Lambrechtová chtějí, aby Německo ztrojnásobilo částku vyčleněnou v ročním rozpočtu na vojenskou pomoc Ukrajině. Na německé kase však „sedí“ ministr financí Christian Lindner, který chce ušetřit každé euro. Baerbocková s Lambrechtovou požadují, aby Německo poslalo na vojenskou pomoc Ukrajině v příštím roce 2,2 miliardy eur oproti 697 milionům eur, s nimiž počítá aktuální návrh rozpočtu. A kde peníze na pomoc vzít? Ministryně mají za to, že by Německo mělo použít peníze ze zvláštního 200miliardového fondu, který má pomoci německé ekonomice zotavit se z vysokých cen energií. (Julia Dahm | EURACTIV.de)

---

PAŘÍŽFrancie, Turecko a Rusko jednaly o „nekontrolovatelné eskalaci“ války na Ukrajině. Ministři obrany Francie, Turecka a Ruska v neděli telefonicky hovořili o „nekontrolovatelné eskalaci“ situace na Ukrajině. Alespoň tak situaci popisuje ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Francouzské ministerstvo obrany telefonický hovor nijak nekomentovalo, pouze potvrdilo, že se jednání skutečně odehrálo. Šojgu minulý týden hovořil také s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

---

VARŠAVAPolská vláda zpřísní tresty za špionáž. Polsko by mohlo zvýšit tresty pro osoby usvědčené ze špionáže ve prospěch cizího státu ze současných 10 let až na 25 let odnětí svobody. Předpokládá to vládní návrh zákona, o kterém by měla brzy hlasovat dolní komora parlamentu. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)

---

BRATISLAVARozpočty slovenských měst vyčerpala pandemie a energetická krize. Slovenské obce, které se nedávno musely vypořádat s následky pandemie, budou v nadcházející zimě pravděpodobně čelit ještě větší výzvě. Musí se totiž popasovat s nejistými a drahými dodávkami energií. Dopad krize na obce však silně závisí na tom, jak velkou pomoc dostávají od státu. S problémy se tak potýkají především východoslovenské regiony, které jsou obecně chudší, než oblasti na západě. Pro EURACTIV.sk to uvedla Jana Červenáková z Unie slovenských měst. „Důsledky současné finanční a energetické krize mohou mít pro rozpočty samospráv zničující důsledky,“ uvedla Červenáková. „Města a obce mají zároveň omezené možnosti, jak situaci řešit, protože jsou závislé na řešeních centrální vlády. Vzhledem k tomu, že řešení stále nejsou zřejmá, jsou samosprávy v současné době ve stavu značné nejistoty, pokud jde o jejich rozpočty,“ dodala Červenáková. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)

---

Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.

---

Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.