Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí od klimatické po geopolitickou. Proto roste význam velkých vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem. Právě tu jim usnadňují výzkumné infrastruktury.
Výzkumné infrastruktury jsou jedinečná vědecká zařízení a instituce, kde probíhá náročný a inovativní výzkum a vývoj. V Evropě jsou jich desítky. Najdeme je samozřejmě i v tuzemsku, například v Brně, kde se nachází Středoevropský technologický institut CEITEC. Právě Brno letos hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022), na které se účastníci shodli, že věda a inovace jsou v posledních letech důležitější, než kdy jindy.
Výzkumné infrastruktury jsou výjimečné i svým otevřeným přístupem. Vědecká komunita si totiž velmi dobře uvědomuje, že – lidově řečeno – „víc hlav, víc ví“. Špičkový výzkum se zkrátka neobejde bez spolupráce vědců, a to napříč celým světem. Výzkumné infrastruktury proto mohou na základě otevřeného přístupu využívat de facto všichni vědci.
„Covid-19 nám ukázal důležitost mezinárodní spolupráce a výzkumných infrastruktur,“ zdůraznila při příležitosti konference ICRI 2022 eurokomisařka pro inovace a výzkum Mariya Gabrielová.
Za horizontem Evropy
Nesdílet poznání je chyba. Současné výzvy činí výzkumné infrastruktury důležitější a relevantnější, než kdy jindy. Dnešní svět by bez významných infrastruktur neexistoval. Globální krize lze řešit jen na globální úrovni… Právě taková sdělení zazněla na konferenci ICRI 2022.
„Proto je mezinárodní spolupráce klíčem,“ zdůraznila například Claudia Romanová z uruguayské Agentury pro mezinárodní spolupráci.
Paradoxně jedna z krizí, kvůli které dali vědci z celého světa hlavy dohromady, a sice eurokomisařkou zmíněná pandemie covidu-19, spolupráci vědců ještě více „napomohla“, protože přesunula téměř vše do digitálního prostředí.
„Přesun do virtuálního prostředí umožnil rozšířit účast, a to je podle mě něco, z čeho budeme ještě v budoucnu sklízet ovoce,“ popsala viceprezidentka kanadské Nadace pro inovace Claire Samsonová.
„Covid změnil to, jak přemýšlíme o mezinárodní spolupráci. Ke konferenci se můžu připojit z Austrálie, tady je hluboká noc a stejně se můžu zapojit. Tohle má velký potenciál umožnit vědě, aby se přenesla přes geopolitiku,“ doplnila další z řečnic konference, australská fyzička Cathy Foleyová.
„Loni proběhla konference žen ve fyzice, nakonec byla online a místo 300 žen z několika málo zemí se díky online formátu účastnilo téměř 400 žen z 80 zemí světa. Mnohé z nich by jinak nikdy neměli šanci přicestovat. Navíc, na digitální platformě jste ‚jen‘ digitálním uživatelem a nezáleží na tom, jestli jste ze země s velkým nebo malým HDP,“ vyzdvihla.
Online účast je ale pouhým začátkem, už nyní se rodí možnosti, jak přístup na dálku využít dál. „Spoustu vědců se teď zaměřuje na robotiku, aby jejich laboratoře mohly být obsluhovány na dálku. Je to trend, který nám otevře další dveře a zpřístupní špičkové infrastruktury více uživatelům,“ ilustrovala možné využití zkušeností z doby covidové Samsonová.
Pomáhat ve spolupráci by vědcům měli politici, myslí si český ministr školství Vladimír Balaš. Je to právě jeho resort, který v Česku financuje výzkumné infrastruktury.
„Politici by si měli uvědomit, že život je delší než jedno volební období. Obzvláště co do základního výzkumu by si měli přiznat, že finanční podpora vědy by měla být dlouhodobá a stabilní. Politici tu nejsou od toho, aby říkali vědcům, co mají dělat a jakými problémy se zabývat (…) měli by jim pomoci spolupracovat, věda totiž nezná (státní) hranice,“ řekl Balaš na konferenci.
Podporu spolupráce napříč světem přináší například unijní program Horizont. V něm je vědcům k dispozici 95,5 miliardy eur a na projektech mohou spolupracovat vědci napříč světem. Podpora poputuje na projekty zaměřené na boj s infekcemi či budování klimaticky neutrálních měst, ale také třeba na inovativní léčbu rakoviny nebo na vývoj technologií napříč sektory, od dopravy po zemědělství.
Výzev, se kterými se pomáhá vyrovnat právě věda, výzkum a inovace navíc podle náměstka ministra pro vědu a inovace Jihoafrické republiky Imraana Patela přibývá. „Očividně těmi hlavními jsou oblast zdraví a klimatické změny (…), ale je to také otázka budování společnosti. Proto velmi rád vidím, že řada výzkumných infrastruktur má programy zaměřené nejen na fyzikální vědy, ale i na humanitní a společenské vědy,“ uvedl.
Výzkumné infrastruktury jako klíčový hráč při řešení globálních výzev
Výzva jménem energetická krize
Vědecké instituce se dnes ale nezabývají pouze výzvami, jako jsou epidemie nebo změna klimatu, ale i krizemi, které ohrožují je samotné. Výrazný přínos výzkumných infrastruktur totiž vyvažují nezanedbatelné náklady na jejich vznik i provoz, které se v realitě energetické krize pochopitelně zvyšují stejně jako v případě firem nebo domácností.
Například jen v Česku činí financování výzkumných infrastruktur z ministerstva školství a mládeže na roky 2020 až 2022 necelé dvě miliardy korun. K dispozici jsou pak další tři miliardy z evropských fondů.
Jak na konferenci ICRI 2022 uvedla ředitelka Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace Signe Ratsová, dopady energetické krize na výzkumné infrastruktury patří mezi témata, kterým se experti věnují.
„Několik evropských laboratoří už na tom pracuje. Potřebují si připravit krizové plány,“ řekla. Ty by měly být „šité na míru“, protože instituce se liší a často se nachází i v odlišných podmínkách, a potřebují tak individuální řešení.
Do budoucna by se pak na faktory, jakými jsou i náklady na energie, mělo podle Ratsové více myslet, a to už při budování nových výzkumných institucí.
„Víme, že už existují inovativní řešení, které jsou na trhu dostupné a které umožňují snížit náklady na energie,“ připomněla zástupkyně unijní exekutivy.
Pomocnou rukou by mělo být také evropské řešení rostoucích cen energií, to ale sedmadvacítka zatím ladí.
Lídři EU celou noc jednali o energiích. Potvrdili návrhy Komise a vyzvali ji k dopracování konkrétních opatření
Kvůli energetické krizi se vědecké infrastruktury už na politiky obrátily. Členové Mezinárodního sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life je vyzvali, aby financování těchto institucí s ohledem na rostoucí náklady přehodnotily.
„Experimentální výzkum je vysoce nákladná činnost, v dnešní době mimo jiné také proto, že jde o činnost energeticky velmi intenzivní. Například v poměrech našeho institutu CEITEC na Masarykově univerzitě představuje provoz přístrojů a technologií potřebných pro vědu zhruba 90 procent spotřeby energií v daném roce. Energetická krize je proto fenoménem, který na nás coby vědecké instituce významně dopadá“, uvedl v dopise adresovaném ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové a ministru školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíru Balašovi předseda Alliance4Life a ředitel CEITEC Jiří Nantl.
Podcast: Chceme více vědkyň, chystáme osvětovou kampaň a nový zákon, říká ministryně Langšádlová