The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Evropané nevěří, že je vlády ochrání před klimatickou katastrofou. Evropané lámou žebříčky nedůvěry ve své vlastní vlády, pokud jde o přijetí nezbytných opatření v boji proti změně klimatu.
Vyplývá to z průzkumu EIB-BVA, k němuž měl EURACTIV.fr exkluzivní přístup. Sběr dat se odehrál v srpnu na vzorku více než 31 000 lidí z celého světa.
Všichni dotázaní se shodli na tom, že současná krize zvyšujících se životních nákladů a klimatické změny patří k největším výzvám, kterým čelí. Ekonomickou krizi jako největší problém zmínilo 60 % Američanů, 45 % Evropanů a 40 % Číňanů.
Evropané mají mnohem větší obavy ze změny klimatu. Zhruba 88 % Evropanů přitom nevěří svým vládám, že přijmou potřebná opatření. Průzkum pak ukázal, že 84 % dotázaných Evropanů věří, že pokud nebudou podniknuty žádné další kroky, svět se blíží katastrofě.
Průzkum také zjistil, že 80 % Evropanů pociťuje dopady klimatických změn ve svém každodenním životě, což se týká zejména lidí žijících na jihu kontinentu. (Theo Bourgery-Gonse, Paul Messad | EURACTIV.fr)
EU se potýká s přílivem migrantů. Evropa čelí nové migrační vlně. Do členských států přichází téměř stejný počet žádostí o azyl, jako tomu bylo během migrační krize v roce 2015.
EU přitom nemá funkční migrační a azylovou politiku. Legislativní návrhy představené Evropskou komisí v září 2020 stále čekají na schválení. Mluvčí Komise pro vnitřní věci Anitta Hipperová pro EURACTIV uvedla, že evropští zákonodárci se spolu s členskými státy dohodli na dokončení reformy „před koncem současného legislativního období, tedy do února 2024“.
Největším problémem nadále zůstává rozdělení povinností mezi členské státy v případě masivní migrační vlny. Na posunu nyní pracuje české předsednictví v Radě EU.
„České předsednictví se snaží najít kompromis, který bude dobrý pro všechny. Chceme zohlednit potřeby jednotlivých členských států. Nemusí to být nutně něco revolučního, jde spíš o to najít rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. A věříme, že se nám to podaří.“ Vysvětlila redakci mluvčí Stálého zastoupení ČR v Bruselu Eva Hrnčířová.
Česko trvá na tom, že evropská legislativa nesmí obsahovat povinné relokace migrantů napříč zeměmi. Každý stát by se měl do řešení zapojit, a to způsobem, který mu vyhovuje. Předsednictví také přišlo s nápadem tzv. flexibilní odpovědnosti, která by měla dávat podobnou volnost i zemím, které jsou v první linii a mohou čelit vysokým přívalům uprchlíků.
Čeští diplomaté doufají, že země se ještě letos shodnou na klíčových aspektech reformy, je však jasné, že české předsednictví předá tuto agendu svým švédským kolegům, kteří předsedají od ledna 2023.
„Z důvodu komplexnosti a složitosti projednávaného tématu se dokončení celkové reformy za českého předsednictví neočekává,“ uvedl pro EURACTIV mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.fr)
BERLÍNNěmecko chce legalizovat konopí. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach navrhuje legalizaci konopí pro rekreační užívání. Legalizována by měla být výroba, distribuce i prodej omezeného množství.
„Dekriminalizací konopí chceme zajistit lepší ochranu dětí a mládeže, ale také lepší ochranu zdraví,“ zdůraznil ministr.
Legalizace rekreačního konopí je klíčovým slibem vlády od jejího nástupu do funkce v prosinci 2021. Iniciativa však může narazit na odpor Evropské komise. EU jako celek se totiž zavázala k tomu, že bude bránit komerčním aktivitám spojeným s drogami, včetně konopí. Výjimku tvoří lékařské nebo vědecké využití.
Zda německé plány narazí na evropské mantinely, zatím není jasné. „K debatě o této otázce přistupujeme velmi otevřeně,“ zdůraznil Lauterbach s tím, že Německo zašle Komisi svůj návrh a počká si na její zpětnou vazbu. Ministr přitom avizoval, že pokud by stanovisko Komise bylo negativní, Německo by své plány stáhlo. (Julia Dahm | EURACTIV.com)
STOCKHOLMStoltenberg vezme žádost Švédska a Finska o vstup do NATO do vlastních rukou. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce osobně přesvědčit tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby dal zelenou žádostem Švédska a Finska o vstup do NATO. Informoval o tom na středeční tiskové konferenci s tím, že brzy odcestuje do Turecka, aby věc vyřešil.
„Finsko a Švédsko jsou v úzkém kontaktu s Tureckem a já sám se v blízké budoucnosti vydám do Ankary nebo Istanbulu, abych se setkal s tureckým prezidentem,“ řekl Stoltenberg, aniž by uvedl podrobnosti o termínu této cesty.
Turecko a Maďarsko jsou zatím jedinými zeměmi NATO, které dosud neratifikovaly přihlášky obou severských zemí. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
BRATISLAVASlovensko po vraždě v queer baru zesílí boj proti extremismu. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec slíbil, že se zaměří na boj proti extremismu a nenávistným projevům. Ministerstvu s tím má pomoci nový analytický nástroj, který bude monitorovat data a identifikovat známky radikalizace, nenávistných projevů a extremismu.
„Sociální sítě jsou plné nenávistných komentářů, objevují se i komentáře, které schvalují útok a podněcují k násilí. Jakékoli schvalování, ospravedlňování nebo podněcování k trestnému činu je trestným činem a pachateli hrozí až deset let vězení,“ zdůraznil Mikulec.
Slovenská policie už nyní shromažďuje informace o nenávistných projevech vůči LGBTIQ+ lidem. Stalo se tak poté, co střelec zavraždil dva lidi v bratislavském queer baru. Svoji nenávist vůči LGBTQI+ lidem přitom opakovaně sdílel na sociálních sítích. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Evropané nevěří, že je vlády ochrání před klimatickou katastrofou
EURACTIV Network
27. 10. 2022(aktualizováno 4. 3. 2026)
