Evropské digitální firmy potřebují předvídatelné právní a investiční prostředí a infrastrukturu, jinak si je kontinent neudrží. Řešením může být jednotnější právní úprava napříč členskými státy a deregulace, zaznělo na konferenci České priority v evropské politice.
Italský ekonom Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU konstatuje, že Evropu od Číny a USA dělí tzv. „inovační propast“, která se ve velké míře týká digitálních technologií. EU zůstává pozadu v konektivitě, zároveň má problém udržet na své půdě start-upy. Ty často odchází do zámoří za trhem s předvídatelnějšími pravidly a lehčím přístupem ke kapitálu.
Dosud EU přicházela především s ambiciózními legislativními návrhy zaměřenými na regulaci digitálního sektoru a nakládání s daty. Nyní však mění kurz a přechází k jejich zjednodušování. Podobně jako v oblasti zemědělství či environmentální politiky se i digitální agenda dočkala takzvaného omnibusu, jehož cílem je zmírnit a zpřehlednit stávající pravidla. Digitální omnibus má dvě části – první se týká kybernetické bezpečnosti a ochrany dat, druhý umělé inteligence.
Založit firmu online kdekoliv v EU? Brusel připravuje „28. režim“
Firmy potřebují předvídatelné prostředí
Podle Vladimíry Chlandové, viceprezidentky pro právní záležitosti Vodafone Czech Republic, firmy potřebují jednoduchá a předvídatelná pravidla – poukazuje na to, že telekomunikace jsou jedním z nejnáročnějších investičních odvětví. Digitální omnibus by ráda viděla pojatý šířeji, vzhledem k velkému množství právních předpisů regulujících digitální sféru, uvedla na konferenci webu Euractiv.cz České priority v evropské politice.
Nepředvídatelnost právního prostředí, nikoliv regulace jako taková, je vnímána jako problém i Lukášem Benzlem, ředitelem České asociace umělé inteligence. Největší míru nejistoty podle něj vyvolává takzvaný AI akt, jedna z klíčových norem, kterou nyní upravuje připravovaný omnibus.
Benzl upozorňuje, že není jasné, kdy vstoupí v účinnost další části AI aktu ani jak bude jejich finální podoba po schválení změn vypadat. „Má to jeden výsledek: firmy nepřemýšlí, jak růst v Evropě, ale rovnou se dívají po předvídatelnějším trhu. Často se jedná o ten americký,“ uvedl.
AI akt jako takový označuje za neúspěšný projekt, neboť si státy v regulaci AI kráčí vlastní cestou. Nebude se tak opakovat úspěch GDPR, který se stal vzorem pro svět, jak přistoupit k ochraně dat.
Nařízení vs. směrnice
Kromě samotného obsahu legislativy je důležitá i právní forma, kterou unijní instituce pro danou oblast volí. Zatímco nařízení je závazné pro všechny v takové formě, ve které bylo přijato. V případě směrnice mají členské státy v transpozici do svých právních řádů volnější ruku a mnohdy dochází k tzv. tzv. gold-platingu (praxe, kdy členské státy při implementaci unijní legislativy do svých právních řádů zavádí regulatorní zátěž nad rámec požadavků EU – pozn. red.).
Z tohoto důvodu Petr Filipi, ředitel odboru inovativních a digitálních řešení ministerstva průmyslu a obchodu, preferuje spíše nařízení. „Je ale samozřejmě vždy potřeba vážit, proč nařízení chceme. Také vždy musí proběhnout řádná diskuze s dotčenými subjekty. Byznysový svět je dynamický, úředníci mu nemusí vždy rozumět,“ dodal.
Podle předsedy rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta nejsou bariérou regulace jako takové, ale právě jejich aplikace. „Problém je v praktické aplikaci předpisů a rozdílných prioritách členských států,“ řekl. Možné řešení nejednotného přístupu členských států vidí v připravované legislativě s názvem akt o digitálních sítích (Digital Networks Act, DNA). DNA má Evropě usnadnit budování moderních digitálních sítí, podle návrhu Evropské komise má například operátorům ulehčit působení na celém unijním trhu.
Podle Eberta je však nutné si vyjasnit, zda jsou všechna navrhovaná opatření v rámci DNA nutná k dosažení jeho cílů a jestli jsou realizovatelná ve všech zemích, jinak by hrozilo zahlcení firem nadbytečnou regulační zátěží.
Problém s praktickou aplikací digitálních regulací má Česko v případě dalšího aktu, tentokrát aktu o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), jak upozornila poslankyně a členka sněmovního výboru pro evropské záležitosti Irena Ferčíková Konečná. Český telekomunikační úřad je v rámci něho designovaný jako národní koordinátor, zmocňovací zákon pro něj však leží na stole v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.
V České republice přitom sídlí dvě tzv. „velmi velké online platformy“ (VLOPs), na které se dle aktu uplatňují přísnější pravidla – pornografické platformy XVideos a XNXX. DSA například umožňuje výzkumníkům požádat platformy o některá neveřejná data za účelem výzkumu. „Bez zmocňovacího zákona výzkumníci nemají přístup k neveřejným datům, nemáme pak pořádné posouzení dopadů porno průmyslu na naši společnost,“ vysvětlila Ferčíková Konečná.
Konektivita jako základ
Jako jeden ze základních předpokladů pro překonání inovační propasti vidí Chlandová konektivitu. „Robustní a odolná konektivita je základním předpokladem pro jakýkoliv byznys, ale i školy a domácnosti. Většina lidí je dnes permanentně on-line,“ řekla.
Filipi vidí jako dlouhodobou prioritu zvyšování digitální úrovně firem. Poukazuje na to, že v evropském srovnání si Česko vede dobře v digitálním vzdělávání a základních digitálních kompetencích. V adopci složitějších digitalizačních procesů však české firmy pokulhávají. Jejich potenciál brzdí především absence vysokokapacitního pokrytí internetem. „Jsme v něm hluboko pod průměrem EU. Digitální firmy potřebují konektivitu, aby se necentralizovaly ve velkých městech a mohly plnohodnotně podnikat i na venkově,“ řekl.
V pokrytí 5G službami je však Česko nad evropským průměrem. Podle Eberta se jedná o odraz nemalých investic, které do telekomunikační infrastruktury proudí. Ročně se jedná přibližně o 25 miliard korun, pocházejících především od fixních a mobilních operátorů. „Dovolím si tvrdit, že na tom nejsme úplně špatně v porovnání s ostatními regiony, které nám jsou dávány za příklad, USA typicky,“ dodal. Konstatuje však, že některé unijní cíle v oblasti konektivity se v Česku nedaří plnit, nejčastěji z důvodu překážek na úrovní samospráv.
Operátoři vyhlíží novou regulaci. Digitální sítě jsou totiž klíčem k evropské konkurenceschopnosti
