Česká vláda zvažuje zásadní přestavbu financování veřejnoprávních médií. Pokud vláda skutečně zruší koncesionářské poplatky a přesune média pod státní rozpočet, může tím otestovat hranice evropského nařízení o svobodě médií, které má chránit jejich stabilitu a nezávislost.
Vláda ANO, SPD a Motoristů připravuje změnu financování veřejnoprávních médií. Jak má nový model vypadat, však zatím nechce zveřejnit. Ve hře je zrušení koncesionářských poplatků a převod financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet – krok, který podle expertů může oslabit jejich nezávislost.
Vládní koalice argumentuje tím, že financování veřejnoprávních médií prostřednictvím státního rozpočtu je běžnou praxí. A skutečně tomu tak je. Při pohledu napříč Evropou je zřejmé, že vybírání koncesionářských poplatků je v menšině. Ze 27 členských států EU má 14 financování ze státního rozpočtu. Nějakou formu koncesionářských poplatků má 11 států a jedině Finsko a Švédsko mají financovaná média veřejné služby prostřednictvím speciálních daní.
Odhadem expertů je, že Česko plánuje svá veřejnoprávní média financovat podobným způsobem jako Slovensko. Tamní vláda Roberta Fica ale nezávislost veřejnoprávního média výrazně omezila a do vedení organizace dosadila své nominanty.
„Česká vláda se ohradila, že chce financování jako ve Skandinávii. Ale zároveň jsme viděli návštěvu slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové v Praze, při které řekla, že našemu ministru kultury popsala, jak zrušit poplatky a zavést financování ze státního rozpočtu, takže to vzbuzuje obavy,“ míní mediální expert Jan Potůček.
„V této chvíli nevidím důvod na spravování něčeho, co není rozbité. Argumentace vlády je, že financování ze státního rozpočtu bude sociálně spravedlivější nebo že to bude efektivnější, jelikož vypadnou náklady na vymáhání poplatků. Když se ale podívám na výroky některých koaličních politiků, tak jim jde spíš o zchlazení žáhy na veřejnoprávních médií než o kvalifikovanou debatu nad vhodností jednotlivých modelů,“ dodává expert na fungování veřejnoprávních médií Filip Rožánek.
Hrozí soudní spor s Komisí
Debata o financování českých veřejnoprávních médií se odehrává v době, kdy v EU plně platí nové nařízení o svobodě médií (EMFA). To členským státům ukládá povinnost zajistit dlouhodobé a předvídatelné financování médií veřejné služby. V krajním případě může do věci vstoupit Evropská komise.
„Když jsme nařízení uváděli do platnosti, už jsme ho nemohli aplikovat na Slovensko nebo Maďarsko, jelikož jejich změny proběhly dávno před nařízením,“ popsala redakci bývalá eurokomisařka Věra Jourová, která měla v gesci přípravu EMFA. Změnám sice nařízení zabránit nemohlo, loni v prosinci jej ale Komise vůči Maďarsku použila a zahájila řízení o nedodržování pravidel EU.
Dosah nařízení EMFA je však podle Jourové limitovaný. „Nemohla jsem do nařízení napsat nic konkrétního, protože by mi to neprošlo. Proto je tam jenom vágní formulace, že státy musí zajistit dlouhodobé a předvídatelné financování médií veřejné služby,“ říká Jourová.
Podle ní je to však dostačující. Vzhledem k povaze evropských nařízení, která musí členské státy EU dodržovat pod hrozbou vysokých sankcí, by se Česko slovenskou cestou vydat nemělo.
„Pokud učiní stát, tedy politická moc, prokazatelné kroky proti nařízení, měla by Komise zasáhnout a poslat dopis s žádostí o nápravu. Když k tomu (nápravě) nedojde, může dojít věc k evropskému soudu a ten může rozhodnout o sankci,“ dodává.
V nařízení je také uvedeno, že členské státy musejí zajistit veřejnoprávním médiím redakční a funkční nezávislost. „Účel vládních politiků je ale úplně zřejmý. Nebudou to sice říkat napřímo, ale jde jim o to, aby omezili financování natolik, aby tiše omezovali publicistické pořady,“ varuje Jourová.
Vláda detaily tají
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic loni označila financování českých veřejnoprávních médií za ukázkové pro celou střední a východní Evropu. Bývalá vládní koalice Petra Fialy totiž schválila rozšíření koncesionářských poplatků a jejich pravidelnou valorizaci, čímž Česká televize a Český rozhlas získaly jistotu pravidelných důstojných příjmů.
Změna financování se ale poté stala jedním z témat podzimní volební kampaně. Hnutí ANO i SPD slibovaly zrušení koncesionářských poplatků. Naopak Motoristé sobě hovořili o jejich zachování s úpravami.
Ani po sérii návštěv ministerských kandidátů u prezidenta Petra Pavla na konci loňského roku se postoj Motoristů nezměnil. Oto Klempíř, tehdy ještě nominant Motoristů čekající na jmenování ministrem kultury, po jednání uvedl, že se s prezidentem dohodli na zachování koncesionářských poplatků.
To už však neplatilo o pár měsíců později. V průběhu ledna Klempíř začal ve veřejném prostoru mluvit o připravované změně ve fungování veřejnoprávních médií. Jeho slova potvrdil koncem ledna v rozhovoru místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher z ANO, který řekl, že návrh zákona vzniká a bude představen v květnu.
V kontextu této debaty se ozvaly i mezinárodní novinářské organizace, které opakovaně upozorňovaly, že měnit český systém koncesionářských poplatků není rozumné. Otevřené dopisy poslala jak mezinárodní Asociace veřejnoprávních médií, tak i Reportéři bez hranic, v zásadě se stejnými argumenty – zachovejte nezávislost veřejnoprávních médií.
Tajemný návrh
Podle vyjádření jak Nachera, tak i Klempíře, je plán jednoduchý – zrušit poplatky veřejnosti a financování České televize a Českého rozhlasu převést pod státní rozpočet. Podoba financování se však může měnit – buď budou každý rok politici rozhodovat, jakou část rozpočtu ministerstva kultury dostanou veřejnoprávní média, nebo bude na několik let jasné, s jakými částkami mohou média počítat.
Kolem budoucího financování tak panují otazníky, na což upozorňují i experti, které redakce oslovila. „Zatím to není úplně jasné. Někteří koaliční politici říkají, že chtějí financování navázat na koeficient HDP, ale jak konkrétně, to nevíme,“ popisuje Potůček.
„Patrik Nacher řekl, že tu podobu zatím zná jen on a tři další lidé z koalice, protože návrh je v jeho notebooku,“ doplňuje Rožánek.
Euractiv.cz se pokusil kontaktovat jak Patrika Nachera, tak i ministra Otu Klempíře. Patrik Nacher řekl, že podobu návrhu prozrazovat nechce, protože je to v gesci ministra kultury. Klempíř na dotazy redakce neodpověděl.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
