The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Spojenectví evropských konzervativců a krajní pravice? Nesmysl, říkají europoslanci. Delegace maďarské vládní strany Fidesz v Evropském parlamentu ve středu zveřejnila na sociálních sítích společné prohlášení, pod kterým byli podepsáni europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a z krajně pravicové Identity a demokracie (ID).
Deklaraci podepsalo sedm zákonodárců, kteří v ní slibují spolupráci při prosazování přísnější migrační politiky a přesunu pravomocí z úrovně EU zpět na členské státy. Prohlášení okamžitě vyvolalo spekulace o spolupráci pravicového a krajně pravicového bloku na půdorysu Evropského parlamentu. Pokud by frakce skutečně začaly spolupracovat, měly by dohromady přibližně 150 křesel, což je více, než mají v současné době sociální demokraté.
Skupina ECR v Evropském parlamentu se vůči spojenectví s ID rychle vymezila. Podobně se k tomu vyjádřili i jednotliví zákonodárci, které oslovil server EURACTIV.
„Potvrzuji, že se jedná o osobní iniciativu některých poslanců Evropského parlamentu patřících k různým politickým skupinám,“ řekl pro EURACTIV Nicola Procaccini, europoslanec ze strany Bratři, s tím, že vágní diskuse o spojení dvou frakcí se objevila již před rokem, a to bez odezvy.
„Je tam podepsaný jeden poslanec z ECR (myšlena je celoevropská Strana konzervativců a reformistů – pozn. red.) a je to jeho osobní věc,“ potvrdil český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).
Podle nejmenovaného bývalého představitele ECR neexistuje jediný důvod, proč by se ECR měla spojit s ID či maďarskou stranou Fidesz.
Pod prohlášením byl podepsán člen španělské strany Vox, Jorge Buxadé Villalba, a polský europoslanec ze strany Solidární Polsko Patryk Jaki. Pod dohodu se nepodepsal žádný zákonodárce z polské vládní strany Právo a spravedlnosti.
Za prohlášením údajně stojí europoslanec maďarského Fideszu Balázs Hidvéghi. Právě Fidesz zůstává na evropské politické mapě izolován, není totiž členem žádné evropské frakce. (EURACTIV.com)
PRIŠTINAEU nadržuje Srbsku, stěžuje si Kosovo. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová má stejně jako premiér země Albin Kurti za to, že evropští diplomaté při vyjednávání o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem zvýhodňují Srbsko. Ve středu v noci se sice podařilo dosáhnout dohody ohledně srbských registračních značek pro vozidla, Osmaniová však za ní poděkovala pouze Spojeným státům, a nikoliv EU.
„Chci poděkovat velvyslanci Jeffu Hovenierovi a vládě USA za jejich nasazení při dosahování dnešní dohody v Bruselu. Jejich podpora procesu dialogu mezi Kosovem a Srbskem je nepostradatelná. Kosovo je jim vděčné,“ napsala Osmaniová na Twitteru.
V posledních týdnech panovalo na severu Kosova napětí, země totiž začala prosazovat návrh, podle kterého musí všichni kosovští občané používat na svých autech jen takové registrační značky, které vydaly kosovské instituce. To by mělo dopad na nejméně 10 000 etnických Srbů žijících na severu, kteří odmítají uznat nezávislost Kosova a trvají na používání značek vydaných bývalou Jugoslávií před rokem 1999.
Na nátlak USA a EU se země nakonec dohodly, že Bělehrad přestane vydávat nelegální poznávací značky, zatímco ti, kteří je mají, si je budou moci ponechat. (Alice Taylor | Exit.al)
PRAHAVisegrád našel společnou řeč ohledně Ukrajiny. Lídři zemí Visegrádské čtyřky se shodli, že Ukrajina potřebuje podporu, uvedl po čtvrtečním jednání V4 ve slovenských Košicích český premiér Petr Fiala.
Summitu dominovalo téma války na Ukrajině. Právě pozice k Ukrajině dosud země středoevropského regionu rozdělovala.
„Je jasné, že Maďarsko má jiné názory a vyjadřuje je velmi silně,“ řekl Fiala s tím, že jednota EU je prioritou a že je zapotřebí udělat vše k jejímu zachování.
Pokud jde o jednotu v rámci Visegrádské skupiny, slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že všechny země skupiny „uznávají význam formátu V4“, zejména pokud jde o spolupráci v oblasti obrany a energetiky.
Polský premiér Mateusz Morawieck mezitím uznal, že mezi členy V4 v posledních měsících existují rozdíly, trval ale na tom, že setkání slouží k diskusi o otázkách, které skupinu spojují, místo těch, které ji rozdělují.
Morawiecki minulý týden během své návštěvy Helsinek slíbil finské premiérce Sanně Marinové, že s Viktorem Orbánem projedná očekávanou ratifikaci finské a švédské žádosti o členství Maďarska v NATO. S Orbánem se prý dohodl, že Maďarsko ratifikuje vstup obou zemí do NATO na začátku roku 2023.
Orbán nedávno sklidil silnou kritiku, a to i od vysokých slovenských představitelů, za to, že si na fotbalový zápas vzal šálu s historickou mapou Velkého Maďarska.
Na otázku, proč se s takovou šálou vyfotil, Orbán pouze odpověděl: „Buďte v klidu. Politika je politika, fotbal je fotbal“. Heger v reakci na to daroval Orbánovi novou šálu se slovenským státním symbolem. (Ondřej Plevák, Michal Hudec, Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.cz, EURACTIV.sk, EURACTIV.pl)
VÍDEŇ | MNICHOV | ZÁHŘEBRakousko, Chorvatsko a Bavorsko spojí síly v oblasti LNG. Rakousko, Chorvatsko a Bavorsko budou spolupracovat na projektu jadranského terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Zástupci zemí o tom informovali na společném setkání na chorvatském ostrově Krk.
„Současné energetické výzvy nám připomínají, že musíme ještě těsněji a koordinovaněji spolupracovat na evropské úrovni, abychom zvýšili naši odolnost,“ vysvětlil rakouský kancléř Karl Nehammer.
Terminál umožní zemím importovat LNG ze zemí, jako je Katar či USA.
Nehammer i bavorský ministerský předseda Markus Söder potvrdili, že se pokusí vybojovat financování pro projekt z fondů EU. Peníze by mohl poskytnout evropský Nástroj pro propojení Evropy či REPowerEU, jehož cílem je skoncovat se závislostí EU na ruských energiích. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de, Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)
MADRIDŠpanělsko chce v roce 2023 uspořádat mini-středomořský summit. Španělsko navrhuje uspořádat minisummit, kterého by se zúčastnily pouze hlavy států severního Středomoří. Setkání by se mělo uskutečnit v druhé polovině roku 2023, kdy se Španělsko chopí předsednictví v Radě EU.
O plánech informoval na čtvrteční tiskové konferenci ministr zahraničí José Manuel Albares, který také naznačil, že Středomoří bude jednou z priorit španělského předsednictví. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Spojenectví evropských konzervativců a krajní pravice? Nesmysl, reagují europoslanci na nové prohlášení
EURACTIV Network
25. 11. 2022
