Evropská unie od počátku ruské agrese na Ukrajině, tedy od 24. února 2020, rozjela různé mechanismy pomoci nebo naopak sankcí. Jak konkrétně vypadá unijní finanční pomoc Ukrajině?
„Evropská unie stojí při Ukrajině. Plníme své sliby a pomáháme zajistit, aby ukrajinský stát a jeho klíčová infrastruktura mohly i navzdory útočné válce Ruska nadále fungovat,“ komentoval český ministr financí Zbyněk Stanjura po zářijovém jednání Rady, na kterém se státy dohodly na konkrétní pomoci.
EU Ukrajině slíbila, připravila, nebo již vyslala finanční pomoc. V tomto přehledu ujasňujeme, jak vlastně finanční pomoc vypadá, kde Unie slíbené miliardy eur nachází a jakým způsobem je chce Ukrajině poskytnout.
Jak jednoduše rozlišit finanční unijní pomoc či podporu Ukrajině?
Lze si ji rozdělit do tří skupin: okamžitá nenávratná pomoc v podobě dotací nebo darů, makrofinanční podpora, obnova a poválečný rozvoj Ukrajiny.
Okamžitá nenávratná pomoc je opravdu aktuální podpora Ukrajiny a ukrajinské vlády zvládat otevřený válečný konflikt. „Má podobu například podpory takzvaných tras solidarity, které umožňují převážet obilí z Ukrajiny a současně dovážet na Ukrajinu potraviny a další nezbytné zboží,“ vysvětluje ekonomický poradce České spořitelny Petr Zahradník. Tato pomoc je ve výši 250 milionů eur a putuje z rezerv evropského rozpočtu. Ze stejného zdroje se financuje i například urgentní podpora ukrajinské energetiky, vybavení proti chemickým, biologickým nebo jaderným hrozbám. „V součtu se jedná o stovky milionů eur, k těm je nutné přiřadit minimálně srovnatelnou částku ze strany jednotlivých členských států,“ dodává Zahradník.
Makrofinanční podpora je právě ta devítimiliardová částka, kterou v květnu slíbila Evropská komise. Jde o pomoc, která má Ukrajině zajistit funkční hospodářství z pohledu makroekonomické stability. „Charakter těchto prostředků je návratný a má převažující podobu zvýhodněných půjček poskytnutých s velmi dlouhou lhůtou splatnosti,“ vysvětluje Petr Zahradník. Zmíněných devět miliard míří ze zdrojů EU, ale pomáhá také Mezinárodní měnový fond nebo skupina G7. Podle odhadů analytika je celkový odhad makrofinanční pomoci asi 20 miliard eur.
Obnova a poválečný rozvoj bude podle Zahradníka finančně vůbec nejobjemnější položka. Výše se odhaduje na 350 miliard eur. Právě na tuto pomoc chce Evropská komise založit Platformu pro obnovu Ukrajiny. „Charakter této položky bude též dominantně návratný, nejen v podobě úvěrů či přímých kapitálových vstupů, ale především přímých zahraničních investic soukromých investorů z EU a dalších teritorií; tyto investice pravděpodobně budou uskutečňovány s podporou záručních programů jednotlivých členských států i EU jako celku,“ doplňuje Zahradník.
Z jakých zdrojů se financují jednotlivé složky podpory?
To se jasně liší. Přímá nenávratná pomoc jde z rezerv unijního rozpočtu a je tedy limitovaná svou výší. Půjčky mají návratný charakter a jsou značně objemnější. Jde o ten zmíněný, prozatím schválený, devítimiliardový balík pomoci. „Jejich zdroje jsou získávány prostřednictvím zvláštních emisí dluhopisů, organizovaných Evropskou investiční bankou, případně Evropského stabilizačního mechanismu za podmínek, které jsou pro Ukrajinu výhodné a dosažitelné,“ říká analytik. V této oblasti, respektive mechanismu, podle Zahradníka existuje jasný precedens z předchozí finanční krize, kdy byly podobné typy půjček poskytovány například Řecku, Lotyšsku nebo Irsku.
Jak je na tom EU v poskytování slíbených devět miliard makrofinanční podpory?
Evropská komise v květnu slíbila částku devět miliard eur, a to poté, co poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur. Co se týče devítimiliardového balíčku, Evropská rada ve vlnách potvrzuje konkrétní částky. V červenci schválila sumu jedné miliardy eur, která již byla vyplacena v srpnu ve dvou tranších. V září Evropská rada potvrdila dalších pět miliard eur. Tato částka ale ještě Ukrajině vyplacena nebyla. Tři zbylé miliardy eur ještě nebyly schváleny vůbec.
Pokud EU poskytuje nečekanou finanční pomoc Ukrajině a má tedy nečekané výdaje, musí v nějakém sektoru zase finance odebrat?
„Není to tak zcela,“ tvrdí Zahradník: „Ony mimořádné výdaje nevratného charakteru se hradí z rozpočtových rezerv, které jsou primárně neadresné, a dodatečný výdaj se tak vyplácí, aniž by byl uskutečněn na úkor někoho jiného“. Dodává ale, že by se to mohlo změnit v situaci, kdy by rozsah výdajů dále rostl, což se aktuálně neděje. Roční unijní rozpočet je ve výši 190 miliard eur. Nenávratně z něj vysílá EU na Ukrajinu pomoc v řádech stovek milionů eur. A pro nenávratnou pomoc se vytváří v rámci EU speciální zdroje financování, a tedy ani ten neomezuje jiné sektory.
„Likvidity je stále na trhu dost a v tomto rozsahu se stále dostane na každého. Testem bude proces obnovy Ukrajiny po válce, nějakých půl bilionu eur je již dost, ale uvidíme, jak si s tím trh investic poradí. Mnozí v tom již nyní vidí velkou dlouhodobou investiční příležitost,“ komentuje Zahradník.
Může pomoc Ukrajině nějak v budoucnosti ovlivnit rozpočet EU?
„Závisí na tom, jak se bude vyvíjet kandidátský statut Ukrajiny a jak se případně přiblíží její plnoprávné členství,“ uvažuje Zahradník. Stav kandidatury Ukrajiny do EU (i dalších kandidátských zemí) se bude vyhodnocovat nejspíš v prosinci na Radě pro obecné záležitosti, její vstup se v blízké budoucnosti ale velmi pravděpodobně nečeká. „Lze si představit, že v budoucím rozpočtovém rámci počínaje rokem 2028 tam bude položka Ukrajina v rámci politiky sousedství, případně i přípravy na členství výraznější, než je tomu nyní,“ uvažuje analytik.
Unijní lídři hledají peníze, které slíbili Ukrajině. A chtějí založit nový fond na nákup zbraní
