The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍNKomise chce novou unijní půjčku, aby pomohla průmyslu. Německo to odmítá. Spojené státy, Čína a další země vynakládají miliardy na podporu svého průmyslu a lákají investory rozsáhlými dotacemi. Evropská unie zatím vyčkává, tlak na to, aby jednala, však sílí.
Evropská komise již plánuje společný evropský systém financování, tzv. fond suverenity, který by měl konkurenci třetích zemí čelit.
„Logika je jednoduchá: společná evropská průmyslová politika vyžaduje společné evropské financování,“ řekla v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Německo se ale takovému kroku brání. Fond by měl být totiž financován z další společné půjčky, podobně jako tomu bylo u fondu obnovy v reakci na pandemii covidu-19.
„Fond suverenity nesmí být novým pokusem o společné evropské zadlužování,“ varoval před pondělním (5. prosince) zasedáním evropských ministrů financí německý ministr Christian Lindner. „Nevidíme žádný důvod pro další společné evropské zadlužování,“ dodal.
Německo naopak volá po dalším rozvolnění evropských pravidel státní podpory, což podporuje i předsedkyně Komise. Přílišné rozvolnění by však mohlo vyvolat soupeření mezi jednotlivými členskými zeměmi a ohrozit vnitřní trh EU. (Oliver Noyan | EURACTIV.com)
PAŘÍŽUnie se může rozšířit i bez reformy, zní z Francie. Evropská unie by ve své současné podobě mohla přijmout novou vlnu členských zemí bez toho, aby se musela reformovat. Serveru EURACTIV to řekl vysoce postavený francouzský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.
Jakákoli změna zakládajících smluv EU by musela projít ratifikačním procesem, což je podle diplomata velmi riskantní krok. Z Francie tak nyní zaznívá odlišný názor, než má Německo či šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ti tvrdí, že rozšíření musí jít ruku v ruce s reformou.
Debata o rozšiřování se v červnu vrátila do popředí, EU totiž udělila Ukrajině a Moldavsku kandidátský status. Krátce poté se také otevřela přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií.
Francie se v minulosti stavěla proti dalšímu rozšiřování a místo toho kladla důraz na prohlubování spolupráce mezi stávajícími členskými státy. Po vypuknutí války na Ukrajině se však nálada změnila. Rozšíření je opět na stole a EU má „historickou povinnost“ přemýšlet o nových politických vazbách, které může navázat se sousedními zeměmi. Alespoň tak věc popsal francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém květnovém projevu na půdě Evropského parlamentu. (Theo Bourgery-Gonse | EURACTIV.fr)
ŘÍMItalská vláda chce propojit Sicílii se zbytkem Itálie, zaplatí to EU. Italský ministr dopravy Matteo Salvini a evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová v pondělí podepsali (5. prosince) dohodu, která zajistí financování nového mostu, jenž spojí Sicílii se zbytkem Itálie.
Podrobné plány mostu přes Messinskou úžinu vznikly již v 90. letech minulého století, žádná italský vláda však zatím nebyla schopna projekt realizovat.
„Most přes Messinskou úžinu je stabilní spojnicí mezi Sicílií a kontinentem. Je to něco, co je prioritou pro mě, pro vládu i pro miliony Italů,“ prohlásil Salvini. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
VARŠAVAPolský premiér slíbil fotbalistům prémii 6 milionů eur. Polský premiér Mateusz Morawiecki slíbil národní fotbalové reprezentaci za postup do vyřazovací fáze mistrovství světa ve fotbale v Kataru prémii ve výši přibližně 6 milionů eur. A motivace se očividně vyplatila. Poláci na šampionátu v Kataru poprvé od roku 1986 postoupili ze skupinové fáze, ačkoli tým v neděli vypadl z turnaje po porážce 1:3 s Francií.
Premiérovo rozhodnutí o odměně je nyní terčem kritiky komentátorů i opozice. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)
BRATISLAVARopné embargo EU vstoupilo v platnost, pro Slováky se nic nemění. Když v květnu 2022 hlasovaly země EU o embargu na ruskou ropu, Česko, Slovensko a Maďarsko si vyjednaly výjimku.
Slovenský ministr hospodářství Karel Hirman v pondělí (5. prosince), kdy embargo vstoupilo v platnost, potvrdil, že pro zemi se nyní nic nemění. Ruskou ropu může prostřednictvím ropovodu Družba nakupovat až do konce orku 2023.
Jediným současným nebezpečím je podle Hirmana poškození infrastruktury. „Pokud nás něco ohrožuje, jsou to útoky Ruska na ukrajinské území,“ prohlásil.
Ministr rovněž vysvětlil, že hrozbou není jen poškození ropovodu, ale i výpadek elektřiny. „Problém spočívá v tom, že čerpadla na ropovodu potřebují dostatek elektřiny, která je bude napájet,“ uvedl Hirman. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Komise chce novou unijní půjčku, aby pomohla průmyslu. Německo to odmítá
EURACTIV Network
6. 12. 2022
