Prezidenti a premiéři zemí EU přijeli do Albánie potvrdit své závazky vůči celému regionu západního Balkánu, na který se v uplynulých letech zapomínalo. Přivezli s sebou dárky, například peníze pro místní energetiku, ale přijeli také zatlačit na účinnější řešení nelegální migrace, která do Evropy míří přes balkánskou trasu.Úterní (6. prosince) summit EU a zemí západního Balkánu se vůbec poprvé konal v tomto regionu, a to konkrétně v albánské Tiraně. Unie tak chtěla dát najevo, že vedle své podpory Ukrajiny nezapomíná ani na své jižní sousedy a jejich cestu do EU. Svou roli při plánování této akce sehrálo i české předsednictví.
„Na dnešním summitu jsme společně potvrdili náš jednoznačný závazek k budoucímu členství v EU pro celý region západního Balkánu. Je důležité, aby západobalkánské státy pokračovaly v implementaci reforem, které jsou nutné pro vstup do EU, zvlášť v otázce svobody médií, boje proti korupci a občanské společnosti,“ shrnul před novináři jeden z bodů závěrečné deklarace český premiér
Petr Fiala (ODS).
Úterní jednání mělo hned na úvod konkrétní hmatatelné výsledky. Podpisu se totiž dočkala dohoda o vzájemném snížení cen za roaming mezi EU a západobalkánskými státy, a to od října 2023.
Setkání v hlavním městě Albánie se oficiálně točilo kolem vzájemných vztahů, energetiky, digitální transformace a integrace nebo otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Několik bodů však lídry pálilo obzvlášť.
V době války je potřeba zajistit, aby Evropa mluvila vůči Rusku jedním hlasem, mimo jiné co se týče sankcí. Některé země západního Balkánu ale tento přístup narušují. Platí to především pro Srbsko, které má i v době války přátelské vztahy s Moskvou.
„Dali jsme jasně najevo, že v současné době je důležité, aby s námi naši partneři byli na jedné lodi, pokud jde o zahraniční politiku, a to se týká i vztahu k Rusku. Shodli jsme se (
ve společné deklaraci, pozn. red.), že Rusko nese výlučnou odpovědnost za současnou energeticko-ekonomickou krizi v Evropě,“ komentoval tento bod Fiala.
Zbraně pro Ukrajinu mohou skončit na černém trhu. Riziko ale stojí za to
Nevyřešené zatím zůstávají dlouhodobé spory mezi Srbskem a Kosovem, kde se unijní diplomacie snaží přispět k „normalizaci vztahů“. I když se na konci listopadu s bruselskou pomocí podařilo vyřešit
neshody okolo poznávacích značek, tyto dvě země stále zůstávají „na nože“.
Prezidenti, premiéři a předsedové institucí EU také mluvili o energetické krizi a o způsobech, kterým může EU regionu pomoci v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu. Zelenou dostal energetický podpůrný balíček v hodnotě jedné miliardy eur, stejně jako oficiální pozvánka do platformy na společný nákup plynu, díky které by měly klesnout nákupní ceny.
Migrační trable
Podle listopadových dat pobřežní a pohraniční stráže Frontex vzrostl počet nelegálních překročení vnějších hranic EU mezi lednem a říjnem meziročně o více než 70 %. Nejaktivnější zůstává právě balkánská trasa, kudy v říjnu nelegálně přišlo třikrát více lidí než vloni.
Mezi příčiny rostoucích čísel patří i zneužívání bezvízového styku mezi zeměmi regionu – migrant se tak často může pokusit vstoupit do EU z několika různých balkánských zemí. A nejedná se pouze o lidi ze severní Afriky nebo Sýrie, ale podle agentury Frontex především o migranty z Burundi, Afghánistánu a Iráku, kteří se již na západním Balkáně nacházejí. Často se sem dostávají díky velmi otevřenému vízovému režimu.
V předvečer summitu
představila Evropská komise akční plán pro řešení nárůstu počtu migrantů, kteří do EU vstupují přes balkánskou trasu. Plán má celkem pět pilířů, nejzásadnější z nich je patrně posílení ochrany hranic. Komise chce například rozšířit mandát Frontexu, aby jeho pracovníci mohli působit také na hranicích mezi samotnými západobalkánskými státy, nejen na vnější hranici EU.
„Evropská unie přijala nový program na posílení správy hranic ve výši 40 milionů euro a připravuje další program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi,“ popsal novinky český premiér.
Evropa tápe ohledně migrace. Řešit jen ochranu hranic nestačí
Něco takového ale rozhodně nebude všelék. Zásadní krok v tomto ohledu představuje také urychlené sladění vízových politik zemí regionu s evropskou vízovou politikou, aby se tak „přivřely“ dveře do Evropy pro nelegální migranty z různých koutů světa.
Diplomatický zdroj ještě před závěrečnou deklarací redakci EURACTIV.cz prozradil, že Srbsko skutečně přislíbilo svá vízová pravidla zpřísnit, aby migranti z Afriky, Blízkého východu či Asie už neměli díky benevolentnímu přístupu Bělehradu cestu do EU tak jednoduchou.
Posun k lepšímu potvrdil i Fiala – Srbsko podle něj sáhne k ukončení bezvízového styku s některými světovými zeměmi. „Právě to jsou myslím signály potřebné k tomu, abychom nelegální migraci zvládli,“ doplnil premiér.
To samé platí o ochotně sousedních zemí –
podle zdroje bruselského EURACTIV.com se za posledních několik dní povedl ve slaďování vízových režimů podstatný pokrok, který by měl skutečně pomoct zmírnit migrační vlnu.
Vedle cukru v podobě pomoci Frontexu členské státy EU údajně pohrozily i bičem – pokud se situace okolo víz nezlepší, Unie by mohla přehodnotit smlouvy o vízové liberalizaci s celým regionem západního Balkánu. To by se Černé Hoře, Severní Makedoni nebo Srbsku nelíbilo, bezvízové cestování totiž patří mezi největší výhody a lákadla pro jejich obyvatele.
Úspěšné předsednictví?
Podle diplomatických zdrojů do poslední chvíle hrozilo, že se k závěrečné deklaraci nepřipojí Bosna a Hercegovina, a to kvůli komplikované situaci ve vedení země, kde se o moc dělí tři etnika, a je tak těžké se shodnout na zahraničněpolitických postojích.
Kdyby však Bosna skutečně odmítla deklaraci podpořit, zcela jistě by si tak zavřela dveře k získání statusu kandidáta na vstup do EU, o kterém by se mohlo rozhodnout ještě do konce roku. Právě to by měl být jeden z úspěchů, který si na své konto připíše české předsednictví.
Už v létě začaly přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií, v průběhu podzimu se pak podařilo dotáhnout jeden z velkých českých cílů – vízovou liberalizaci pro Kosovo, i když ta začne platit až příští rok.
Další úspěch by mělo být rozšíření schengenského prostoru bez hranic o Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko. Překážku u posledních dvou jmenovaných zemí poměrně překvapivě představuje Rakousko, jak v úterý znovu potvrdila jeho ministryně pro evropské záležitosti
Karoline Edtstadlerová. Z diplomatických kruhů zaznívá, že rakouský postoj souvisí s vnitropolitickou situací, kdy se slábnoucí vládní strana ÖVP snaží před volbami najít silné téma.
Otevřela válka okno příležitosti pro rozšíření EU? Jen iluze, skutečné změny chtějí čas a odhodlání všech
