Rostoucí náklady na život jsou hlavní starostí pro 93 procent Evropanů. Naopak jen třetina z nich je přesvědčená o tom, že národní vlády nebo EU udělaly dost pro řešení tohoto problému. Ukazuje to poslední průzkum Evropského parlamentu Eurobarometr, který byl v plném rozsahu zveřejněn dnes (12. ledna) ráno.
Podpora Unie je u jejích obyvatel stabilní a zůstává napříč státy na vysoké úrovni. Občané od ní momentálně nejvíce očekávají, že bude pokračovat v práci na řešeních, která by zmírnila dopady krizí. Je to tak zejména díky zkušenostem lidí z předchozích let, kdy se Evropská unie osvědčila jako schopná zavádět efektivní opatření.
Hlavním zdrojem obav, jimž by se EU měla věnovat, jsou rostoucí náklady na život. Do těch se řadí například rostoucí ceny potravin nebo energií. Právě z nich má obavu více než devět z deseti respondentů. Nejvíce v Řecku, kde se jich obává dokonce 100 procent dotazovaných, dále pak na Kypru, v Itálii a Portugalsku. V Česku se rostoucích životních nákladů obává 91 procent dotazovaných.Druhou nejčastěji zmiňovanou obavu představuje chudoba a sociální vyloučení, které podle průzkumu jako riziko vnímá 82 procent Evropanů. Na třetím místě jsou s 81 procenty klimatická změna a rozšíření války na Ukrajině do dalších zemí.
Češi se od evropského průměru odklání nejvíce v případě klimatické změny a jako riziko ji vnímá pouze 58 procent obyvatel.
Rostoucí náklady na život
Čím dál víc pociťují obyvatelé Evropy dopady hned několika souběžných krizí. Téměř polovina dotazovaných, podle Eurobarometru 46 procent, pociťuje, že její životní úroveň kvůli dopadům pandemie, ruské válečné agrese na Ukrajině i krize rostoucích nákladů na život již poklesla. Další významná skupina, celkem 39 procent, pokles životní úrovně zatím nepocítila, ale očekává, že k němu dojde v průběhu letošního roku.Česko se v obavách z růstu cen řadí k evropskému průměru – snížení kvality života vnímá 48 procent dotázaných. Její zhoršení během letošního roku očekává celkem 42 procent Čechů.
Problém vyjít se svým současným příjmem momentálně má 10 procent Čechů, dalších 40 procent z nich vychází pouze s určitými problémy. Z dotázaných pak 44 procent Čechů žije se svým současným příjmem spíše komfortně a 5 procent velmi komfortně.
Češi mají EU rádi podle toho, jak se jí daří řešit krize. Jinak jí ale příliš nerozumí
Nejkladnější postoj k EU od roku 2007
Nepříliš pozitivní výhled dalších měsíců se promítá i do vztahu k EU a očekávání, která od ní Evropané mají. Nedávné krize podle Eurobarometru posilují podporu Evropské unie mezi občany, členství považuje za „dobrou věc“ 62 procent z nich.
To je jedna z nejvyšších hodnot od roku 2007. Dvě třetiny Evropanů pak považují členství své země v EU za důležité a necelé tři čtvrtiny se domnívají, že jejich stát ze členství v EU benefituje.
Jak dříve pro EURACTIV.cz popsal sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík, vnímání EU se odvíjí právě od schopnosti vyrovnávat se s krizemi. Důkazem byl podle dat agentury v minulosti například propad náklonnosti Čechů k Evropské unii v době migrační krize v letech 2015 a 2016. Naopak v době pandemie se názor na EU odvíjel zejména od úspěšnosti, s jakou se Evropa s pandemií potýkala, tedy zda byla například dostatečně rychle schopná zajistit vakcíny a podobně.
Válka na Ukrajině podtrhla význam míru
Průzkum Eurobarometru poukazuje také na vnímání míru, který se jako jeden z hlavních důvodů vzniku EU vrátil do povědomí veřejnosti. O zachování míru a posílení bezpečnosti se tak EU zasloužila podle názoru 36 procent jejích obyvatel.
Podle autorů průzkumu jde o zřetelný nárůst a přímý důsledek války probíhající na evropském kontinentu. Podporu Ukrajině, ať finanční, vojenskou nebo humanitární, dále podporují tři čtvrtiny obyvatel EU.
V Česku se pak mírně snížil počet odpůrců, ale i příznivců Unie. EU je tak nyní vnímána více neutrálně, a to 37 procenty dotázaných Čechů. Pozitivně ji pak hodnotí 40 procent a negativně 22 procent z nich.
Evropský parlament, pod který průzkum Eurobarometr spadá, by se podle názoru obyvatel EU měl zaměřit hlavně na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Důležité je však i téma veřejného zdraví a boje proti změně klimatu.
Češi, na rozdíl od ostatních zemí, nejvíce zdůrazňují nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky. Odpovědělo tak 49 procent z nich. Na dalších příčkách jejich žebříčku priorit se nachází obrana a bezpečnost EU a ochrana vnějších hranic.
Průzkum pro Evropský parlament provedla společnost Kantar v říjnu a listopadu 2022. Účastnilo se ho celkem přes 26 tisíc lidí napříč EU, z toho tisíc z Česka.
Fiala: EU prochází sebereflexí, debata o zelených cílech je racionálnější