The Capitals: Srbsko zvažuje uvalení sankcí vůči Rusku

BĚLEHRAD

Srbsko zvažuje uvalení sankcí vůči Rusku. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić ve středu poprvé naznačil, že by Bělehrad mohl změnit svůj dosavadní postoj a uvalit sankce na Rusko.

Na sladění sankční politiky Srbska a EU tlačí především evropské instituce. Je to pro ně klíčový požadavek, kterým podmiňují možné členství země v EU. Dačić zároveň prohlásil, že vstup do EU je pro Srbsko „prioritou“.

V exkluzivním rozhovoru pro EURACTIV Srbsko řekl Dačić, veterán s více než 30 lety ve vysoké politice, že se Srbsko řídilo především tím, co je v jeho nejlepším zájmu.

„Odsuzujeme porušování územní celistvosti Ukrajiny, a podle toho jsme i hlasovali v mezinárodních institucích. Zda uvalíme sankce na Rusko, je něco jiného. Není to otázka času nebo termínů, ale otázka našich politických a ekonomických zájmů,“ řekl.

Srbský prezident Aleksandar Vučić se proti sankcím uvaleným na Moskvu vehementně stavěl a často zdůrazňoval, že Srbsko dováží veškerou ropu a plyn z Ruska. Nyní se však dostává pod rostoucí tlak Západu, aby Srbsko svůj postoj změnilo. V říjnu tak například představilo šestiletý plán investic do energetické infrastruktury ve výši 12 miliard eur s cílem diverzifikovat a zajistit dodávky energie.

Od ruské anexe Krymu v roce 2014 až do současnosti se Srbsko západním sankcím nepřipojilo, protože „odhadovalo, že by to nebylo v jeho zájmu,“ popsal Dačič. „Pokud se něco změní v neprospěch zájmů Srbska, pak bude naše rozhodnutí odpovídajícím způsobem upraveno,“ dodal.

Dalším náznakem toho, že se postoj k Rusku, tradičnímu spojenci Srbska, může změnit, přišel i od srbské premiérky Any Brnabićové. Ta se ve středu večer zúčastnila zahajovací akce portálu EURACTIV Srbsko v Bělehradě, kde hovořila o „ruské agresi proti Ukrajině“. Vyslovila tak formulaci, kterou Srbsko dříve nepoužívalo. Ocenila zároveň EU jako největšího srbského investora a dárce. (Tamara Milošević Grbić  EURACTIV.rs, Zoran Radosavljevic EURACTIV.com)

PAŘÍŽ

Francie váhá, zda na Ukrajinu pošle své moderní tanky. „Nic není vyloučeno,“ nechala se ve středu na půdě senátu slyšet francouzská premiérka Elisabeth Borneová. Dodávku francouzských těžkých tanků Leclerc na Ukrajinu ale neoznámila. Borneová sice přivítala rozhodnutí Německa vyslat na Ukrajinu tanky Leopard a zdůraznila, že Ukrajina má od Francie dlouhodobu podporu, svou těžkou techniku jí však zatím nepošle. Důvodem je zásada, podle které by poskytnutá pomoc neměla eskalovat situaci v místě konfliktu.

Ukrajina má zatím ze strany Paříže k dispozici lehkou techniku, tanky AMX10-RC, které podle slov premiérky dobře doplňují německé Leopardy 2. (Davide Basso | EURACTIV.fr)

BERLÍN

Německo se v roce 2023 jen těsně vyhne recesi, predikuje vláda. Německá ekonomika poroste v roce 2023 o 0,2 %. Říká to vládní prognóza, kterou ve středu (25. ledna) v Berlíně představil ministr hospodářství Robert Habeck.

„Zemi se podařilo vyhnout hluboké ekonomické krizi,“ uvedl Habeck. „Ta samozřejmě neskončila – nejsme za ní – ale dokázali jsme zabránit nejhorším scénářům,“ dodal. Bylo to podle něj díky opatřením jeho vlády, včetně „renacionalizace“ plynárenských společností, zadávání veřejných zakázek na plyn a urychlení schvalovacích postupů pro novou infrastrukturu, jako jsou terminály na LNG.

V létě loňského roku některé scénáře předpovídaly ekonomickou kontrakci o 12 % v případě přerušení dodávek ruského plynu, což se také stalo. Německá ekonomika přesto v průběhu loňského roku vzrostla o 1,9 %. (Jonathan Packroff | EURACTIV.de)

HELSINKY

Finsko se staví proti účasti ruských a běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích. Finský olympijský výbor vydal v úterý (24. ledna) večer prohlášení, podle kterého by ruští a běloruští sportovci za současných okolností neměli být přijímáni k účasti na mezinárodních sportovních akcích.

Zatímco většina sportovního světa nemá s účastí ruských a běloruských sportovců na mezinárodních kláních problém, Finsko spolu s dalšími severskými a pobaltskými státy je proti. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

SOFIE

Napětí mezi Sofií a Skopje eskalovalo. Stalo se tak po krutém napadení makedonského Bulhara Hristiana Pendikova v Ohridu a také s blížícími se volbami v Bulharsku. Bulharsko tak dočasně stáhlo svého velvyslance v Severní Makedonii, kvůli „vážné situaci práv tamních Bulharů a eskalaci zločinů z nenávisti a jejich řešení v posledních měsících“. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)