Migrační politika EU nefunguje, na řešení si Evropa ale ještě počká. Lídři EU budou na mimořádném summitu 9. února řešit rostoucí migraci, které evropský kontinent opět čelí. Zabývat se mají například návraty migrantů zpět do zemí původu, nicméně hledání komplexního řešení pro migrační politiku na programu dne dle očekávání být nemá.
Zástupci EU přiznávají, že překážky existují na každém kroku migrační procedury. Realita přetížených úřadů, které nemohou migrantům zabránit, aby vyplnili žádosti o azyl hned v několika zemích, tak vyústila v systém, jenž je téměř permanentně v krizi.
Tlak na změnu
Rakousko a Nizozemsko – země, které nedávno zablokovaly vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu kvůli obavě, že nebudou schopny dostatečně chránit evropskou vnější hranici – jsou hlavními tahouny změny evropského migračního systému.
„Dostaly jsme tento problém znovu do středu evropské debaty,“ řekl rakouský kancléř Karl Nehammer po posledním summitu lídrů v prosinci loňského roku.
Podle uniklé zprávy Evropské komise, kterou má k dispozici deník Die Welt, Rakousko přijalo čtvrtý nejvyšší počet migrantů v EU a má nejvíce žadatelů o azyl na osobu. Podle rakouského ministerstva vnitra přišlo 40 % těchto migrantů právě přes Bulharsko.
Podle Nehammera by tedy mělo Bulharsko dostat nejméně dvě miliardy eur, aby zabránilo migračním tokům, mimo jiné i stavbou zdi na hranici s Tureckem. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová chce, co se zdí na hranicích týče, najít „pragmatické“ řešení. Podle Nehammera by to ale byl „krok správným směrem“.
Naopak podle nizozemského premiéra Marka Rutteho by se měla EU vrátit k tzv. dublinským pravidlům. Jinak podle něj Schengen nepřežije.Spor o rozšíření Schengenu vrhl světlo na to, že národní úřady jsou ve většině případů v úzkých.
Pomalé rozhodování
Potíže pramení z pomalého rozhodování. Podle zprávy Německé federální agentury pro migraci a uprchlíky trvá azylové řízení od žádosti do rozhodnutí v průměru více než sedm měsíců. Pokud dá následně žadatel rozhodnutí k soudu, doba se prodlužuje v průměru na 26 měsíců.
Úřady v Německu mají na vyřízení žádosti – stejně jako v Česku – šest měsíců. Na konci října minulého roku bylo takových žádosti v procesu více než 110 tisíc.
Podobně to funguje i jinde v Evropě, ve Francii se ale situace mírně zlepšuje. Tam trvá vyřízení žádosti o azyl podle dat z loňského roku průměrně 5,2 měsíce. To je oproti minulým letům výrazný pokles, v roce 2020 a 2021 totiž trvalo vyřízení žádosti průměrně 8,5 měsíce.
Podle francouzského Úřadu na ochranu uprchlíků se tak snížil počet vyřizovaných žádostí. Aktuálně je jich zhruba 47 tisíc. Podobný počet nevyřešených žádostí – 45 tisíc – má i Rakousko. Oproti tomu Česko řeší pouze 768 žádostí, a přesto si stěžuje na napjaté kapacity.
„Úřad je v současné době na hraně svých kapacit. Nárůst podaných žádostí by vyřízení ve stanovené lhůtě učinil nemožným,“ řekla pro EURACTIV.cz Hana Malá z ministerstva vnitra.
Itálie obdržela mezi 1. srpnem 2021 a 31. červencem 2022 skoro o 32 tisíc žádostí více než v předešlém roce. Vyřizovala více než 57 tisíc žádostí.
Chorvatsko, které se k Schengenu připojilo letos 1. ledna, si pak v posuzování žádostí dává na čas. Podle neziskové organizace Centrum pro mírová studia trvá vyřízení rok až dva.
Podle slov chorvatského ministra vnitra z loňského listopadu se v roce 2022 do Chorvatska dostalo skrze balkánskou trasu asi 36 tisíc migrantů a jedná se o 145% nárůst oproti roku 2021. Většina z nich je požádána, aby EU dobrovolně a do sedmi dnů opustila. (EURACTIV Network)
Německo slíbilo Ukrajině další tanky. Německo dodá Ukrajině kromě tanků Leopard 2 také 178 tanků Leopard 1. Při nečekané úterní návštěvě Kyjeva to slíbil německý ministr obrany Boris Pistorius. Kolik z nich se skutečně dostane na Ukrajinu, bude ovšem podle slov ministra záležet na „nutných opravách“. Pistorius se během návštěvy setkal se svým ukrajinským protějškem, vojáky i prezidentem Volodymyrem Zelenským. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
Mezinárodní obchod už nebude jako dřív, myslí si francouzský ministr. Obchodování s mezinárodními partnery „za každou cenu“ už v dnešní době nedává smysl, mělo by brát v potaz také ochranu zdraví, životního prostředí, pracovníků a spotřebitelů. Myslí si to francouzský ministr pro obchod Olivier Becht.
Evropská unie musí také reagovat na americký Inflation Reduction Act, a to průmyslovým plánem, dodal ministr. (Théo Bourgery-Gonse | EURACTIV.com)
Do NATO jedině společně. Finsko se nepřipojí k NATO bez Švédska. V reakci na množící se spekulace o samostatném vstupu Finska to potvrdilo politické vedení skandinávské země.
Médium Iltalehti tento týden s odkazem na zdroje z bezpečnostního a zahraničně-politického prostředí informovalo, že se Finsko připravuje na variantu, že Turecko ratifikuje vstup do Aliance pouze jemu. To ovšem vyvrátil finský ministr zahraničí Pekka Haavisto, který s v úterý setkal se svým švédským protějškem v Espoo. Finsko se chce stát členem NATO společně se Švédskem ještě před červencovým summitem ve Vilniusu, řekl Haavisto s tím, že ostatní možnosti jsou spekulacemi. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
EU poslala Libyi první loď, aby udržela migranty mimo sedmadvacítku. Libyjská pobřežní stráž obdržela v pondělí první z pěti lodí, které jí mají pomoci zastavit migrační toky ze severní Afriky. Dodávka je součástí programu financovaného EU a podpořeného Itálií.
„Posilme spolupráci s Libyí, abychom lépe čelili nelegální migraci,“ napsal na twitter italský ministr zahraničí Antonio Tajani, který Libyi při příležitosti dodávky lodě spolu s eurokomisařem pro rozšiřování Oliverem Várhelyim navštívil.
„Jsme přesvědčení, že tento projekt bude mít konkrétní výsledky,“ dodal Várhelyi s odkazem na Unií financovaný program. (Eleonora Vasques | EURACTIV.com)
