Peníze z kohezních fondů investované v minulém dotačním období do uhelných regionů těmto oblastem příliš nepomohly. Vyplývá to z nedávné zprávy Evropského účetního dvora. Členské země by proto podle unijního orgánu měly lépe využít nové dotace, které nabízí mimo jiné speciální transformační fond.
Účetní dvůr vyhodnocoval, jestli peníze z fondů EU v dotačním období 2014 až 2020 účinně přispěly k socioekonomické a energetické transformaci uhelných regionů. Podle auditorů finanční podpora EU „měla na tvorbu pracovních míst a transformaci energetiky jen omezené zaměření a dopad“.
„Počet pracovních míst vytvořených přímo v těchto regionech díky investicím z Evropského fondu pro regionální rozvoj byl poměrně nízký, zejména ve srovnání s celkovým počtem nezaměstnaných v nich. Zjistili jsme, že ve většině regionů v našem vzorku neměly financované projekty významný dopad na úspory energie nebo na kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ uvádí závěry zprávy.
Účetní dvůr zajímaly proměny ve třech oblastech. Zaprvé, zda propuštění pracovníci z uhelného odvětví prošli rekvalifikací. Zadruhé, zda členské země a Evropská komise určily podmínky rozvoje uhelných krajů a vyčlenily na to peníze. A zatřetí, zda s poklesem těžby uhlí klesaly také emise.
Ve výběrů sedmi evropských uhelných regionů, na které se Účetní dvůr zaměřil, byl i Moravskoslezský kraj. Ten si podle ministerstva pro místní rozvoj vedl ve sledovaných ukazatelích poměrně dobře.
„ČR měla speciální program na podporu propuštěných horníků, který ale nebyl plně využit, což je mimo jiné dáno i příznivou situací na trhu práce. V kraji také došlo v důsledku opatření směřujících do oblasti energetické účinnosti k roční úspoře energie, která představuje téměř 5 % celkové spotřeby tepla v regionu,“ vyzdvihla mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Značná část evropských dotací pak v Moravskoslezském kraji směřovala podle zprávy v minulém období do zlepšení sociální, zdravotní, vzdělávací a dopravní infrastruktury.
Lázeňství a sklářství. Karlovarský kraj bude za peníze z EU měnit uhelný ráz regionu
Nové období, nová pravidla
„Vybrané uhelné regiony čerpaly prostředky EU různými způsoby s cílem řešit vlastní konkrétní potřeby, avšak se slabým zaměřením na socioekonomickou a energetickou transformaci,“ konstatovala zpráva Účetního dvora.
Výsledky zprávy Účetního dvora tak souvisí s tím, že socioekonomická a energetická proměna uhelných regionů nebyla v minulém dotačním období v centru pozornosti. Zacílení evropských prostředků do projektů přispívajících k proměně regionů, která je dnes známá jako tzv. spravedlivá transformace, nebylo povinné a neexistoval k tomu přímo určený fond.
„V období 2014-2020 nebyl ze strany EU legislativní závazek na zvýhodnění uhelných krajů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF),“ uvedla Hešíková.
Česko se přitom věnovalo uhelným regionům v rámci programu RE:START, v roce 2017 začal platit první akční plán proměny trojice českých uhelných krajů.
„Díky strategii RE:START směřovalo skrze alokace či bonifikace v existujících programech do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje 10,2 miliardy korun. Mnohé prostředky byly alokovány i z národních dotačních titulů,“ vyčíslila pro redakci Hešíková.
Ani RE:START ovšem podle výzkumníka platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set Mikuláše Černíka „neuhodil hřebíček na hlavičku“.
„Z Akčního plánu programu vyplývá, že k podpoře jsou vybrány zcela náhodné projekty, které se spravedlivou transformací a odklonem od těžby fosilních zdrojů souvisí jenom okrajově. Projekty budování obnovitelných zdrojů energie zde téměř nevidíme, místo toho se ale podporuje například rozvoj lázeňství, výstavby silnic, testování autonomních silničních vozidel…,“ hodnotil v roce 2020 spolu s Barborou Bakošovou v textu na webu deníku Referendum.
„Mnoho uvedených projektů má samozřejmě v postižených regionech smysl, ne však pod hlavičkou spravedlivé transformace,“ dodali autoři textu.
V současném dotačním období na roky 2021 až 2027 se ale situace liší. Evropská komise v dotačních pravidlech požaduje podíl investic do ozelenění ekonomiky, zvýhodnění strukturálně postižených regionů a vznikl i nový fond určený právě na socioekonomickou a energetickou proměnu uhelných regionů. V Česku z něj mohou peníze čerpat zmiňovaný Moravskoslezský kraj a pak také Karlovarský a Ústecký kraj.
Aby peníze z Fondu spravedlivé transformace regiony vůbec dostaly, muselo tuzemsko vypracovat strategii, jak a do jakých projektů bude peníze – v českém případě zhruba 42 miliard korun – investovat, aby dotčené kraje úspěšně zvládly útlum uhlí a ozelenění celé místní ekonomiky. Ani tato strategie – tzv. Plán spravedlivé územní transformace – se podobně jako akční plán RE:START nevyhnul kritice spojené zejména s výběrem projektů.
Podcast: Jak spravedlivě rozdělit transformační fond?
Využijte nové peníze dobře
Ve zprávě k minulému dotačnímu období upozorňuje na úskalí čerpání v období novém i Účetní dvůr.
Evropská komise by si měla podle Účetního dvora dobře ohlídat kam „nové“ prostředky poputují, a zda budou mít na proměnu regionů kýžený vliv.
„Zjistili jsme, že členské státy mají problémy čerpat dostupné financování ve stanoveném časovém rámci, a napomáhat tak účinné transformaci. Tyto nedostatky a problémy s sebou nesou riziko, že prostředky určené na zmírnění socioekonomických a environmentálních nákladů transformace by mohly být vynaloženy, aniž transformace fakticky proběhne,“ upozornili auditoři.
Ministerstvo pro životní prostředí, které má v gesci Operační program Spravedlivá transformace, skrze který budou do Česka plynout peníze z Fondu spravedlivé transformace, je ale optimistické.
„Operační program Spravedlivá transformace schválila Evropská komise v září minulého roku. Od té doby jsme vyhlásili výzvy pro předkládání žádostí o podporu v objemu 20,42 miliardy korun (52 % alokace programu) a další výzvy budeme vyhlašovat v následujících měsících. V tuto chvíli proto věříme, že se nastavených milníků podaří dosáhnout,“ sdělil redakci za ministerstvo Ondřej Charvát.
Charvát nicméně upozornil, že „nelze očekávat, že na konci programového období 2021–2027 budou české regiony plně transformované“. Proces spravedlivé transformace je totiž komplexní, nevyřeší jej jeden speciální fond a je navázán na útlum uhlí, který podle tuzemského plánu sahá k roku 2030.
„Plán spravedlivé územní transformace uvádí, že konec těžby uhlí v Karlovarském kraji očekáváme okolo roku 2030, v Ústeckém kraji skončí těžba v lomu ČSA v roce 2024, ostatní lomy budou jejich vlastníci zavírat postupně dle uzavírání elektráren. V Moravskoslezském kraji je aktivní jen důl ČSM, ve kterém byla v důsledku aktuální energetické situace prodloužená těžba do roku 2025,“ vyjmenoval Charvát.
Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace
