The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPAStáty EU se přetahují o ukrajinské pracovníky. Ukrajinci přicházející do zemí EU kvůli ruské agresi představují naději pro evropský pracovní trh, který se potýká s nedostatkem lidí. Zaměstnavatelé ale varují, že situace není tak jednoduchá, jak se může zdát. Riziko představuje případný hromadný návrat Ukrajinců domů nebo rostoucí konkurence mezi zeměmi EU.
Přibližně 4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny využívá evropský mechanismus dočasné ochrany, který jim zajišťuje přístup na trh práce v EU. Před válkou mělo povolení setrvávat na území EU dalších 1,5 milionu ukrajinských občanů.
Státy potýkající se s nedostatkem pracovních sil – jako je třeba Polsko, Slovensko či Česko – vnímaly velký příliv lidí z Ukrajiny jako obrovskou příležitost. Tato šance by však mohla být snadno promarněna.
„Příliv uprchlíků z Ukrajiny po 24. únoru 2022 byl rozhodně šancí zaplnit personální mezery ve společnostech, které se snaží najít zaměstnance s příslušnými dovednostmi,“ řekla Nadia Kurtieva, hlavní specialistka na zaměstnanost z polské obchodní skupiny Lewiatan.
Ukrajinských zaměstnanců – jak nově příchozích, tak těch, kteří do země přišli před válkou – si polské firmy váží. „Problém však může být v tom, že Polsko musí o ukrajinské pracovníky soutěžit také s jinými zeměmi EU, jako je třeba Německo,“ varoval Szymon Witkowski, expert z odboru práva a legislativy Polského svazu podnikatelů a zaměstnavatelů (ZPP).
Podobné obavy má i Slovensko. Podle Kataríny Tešla, PR manažerky pracovního portálu Kariéra.sk, Ukrajinci pomohli slovenskému trhu práce tím, že obsadili ta pracovní místa, o která Slováci neměli zájem. Obzvlášť to bylo cítit v sektorech hotelnictví či restauratérství, kde se podniky po pandemii potýkaly s nedostatkem zaměstnanců.
Ukrajinci našli uplatnění také v logistice, stavebnictví nebo výrobě. Kvalifikovanější zaměstnanci však na Slovensku spíše nezůstávají a zemí pouze projíždějí při hledání práce v západních státech EU, kde mohou získat lepší platy a vyšší životní úroveň, vysvětlila Tešla.
Jak zjistil EURACTIV.sk, slovenské firmy už nyní mají problémy s odchodem ukrajinských zaměstnanců. Podle platných migračních pravidel by taková situace nastat neměla. Ukrajinci mohou pracovat pouze tam, kde požádali o status dočasné ochrany, a neměli by tak odcházet do jiných zemí. Realita je ale jiná. Podle Zuzany Rumiz z ManpowerGroup Slovensko odcházejí Ukrajinci většinou do Německa.
Kromě obav, že by západní členské státy mohly odčerpat ukrajinskou pracovní sílu z Polska, Česka nebo Slovenska, dělá zaměstnavatelům vrásky na čele i možné i směřování Ukrajinců zpět na východ.
„Pokud by došlo k hromadnějšímu odchodu pracovníků z Ukrajiny zpět do vlasti, rozhodně by to situaci na trhu práce nepomohlo, protože někteří z nich se již dobře adaptovali a našli i trvalejší pracovní uplatnění,“ řekla redakci Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„České ekonomice by dlouhodobé setrvání Ukrajinců pomohlo, měli bychom jim poskytnout jazykové vzdělání, dát jim možnost se zapojit do trhu práce podle jejich kvalifikace, aby u nás byli spokojeni,“ dodala.
Otázkou také zůstává, jak se vůbec Ukrajina k pracovní migraci v budoucnu postaví. „V průběhu obnovy země je potřeba počítat s rizikem, že Ukrajina omezí, v horším případě zcela zastaví ekonomickou migraci, aby měla pracovníky pro své účely,“ vysvětlil ředitel odboru usnadňování obchodu Hospodářské komory ČR Tomáš Zelený.
„Zahraniční investoři mohou dále zlákat i pro obnovu Ukrajiny pracovníky, kteří jsou již dlouhodobě integrováni v ČR,“ varoval. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Michal Hudec | EURACTIV.sk, Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
MADRIDŠpanělští poslanci ve čtvrtek upravili práva transgender osob a potratovou legislativu. Změnit své pohlaví budou nově moci ve Španělsku i osoby od 16 let, a to bez povolení od doktorů nebo psychiatrů.
Poslanci vládní návrhy odsouhlasili i přes názorový nesoulad mezi vládní koalicí a odpor pravicových subjektů. Těm nejvíc vadil zákon o povolení interrupcí, který byl součástí balíčku nové legislativy.
Na interrupci bude moci jít osoba starší 16 let, a to bez souhlasu rodičů. Lidé také mají garantovaný přístup k interrupcím ve veřejných klinikách. Reforma obsahuje i placené menstruační volno, jejím schválením se tak Španělsko stalo první zemí v EU, která něco podobného ve svém zákoně má.
Zákon o transgender osobách počítá i se změnou pohlaví u osob mladších 16 let s tím, že 14 až 16leté osoby potřebují souhlas rodičů, zatímco osoby starší 12 let budou ve Španělsku potřebovat na změnu pohlaví dokumenty od právníků. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)
LISABONPortugalsko zruší lukrativní režim zlatých viz. Režim zlatých víz urychloval proces udělení povolení k pobytu v zemi pro bohaté investory ze států mimo EU. Režim sice přinášel investice v řádech několika miliard eur, Portugalsko ale bojovalo se spekulacemi s pozemky. Zrušení zákona oznámil ve čtvrtek premiér země António Costa.
Program který byl známý pod zkratkou ARI (Povolení pro investiční aktivity), přinesl do státní kasy od svého vzniku v roce 2012 investice ve výši téměř 7 miliard eur. Costa ve čtvrtek popsal, že pokud už investoři víza budou mít, jejich obnovení bude možné, ale jen pokud požádají o povolení na své vlastní trvalé bydliště, případně pokud se jejich portugalská nemovitost nachází na trhu s dlouhodobým pronájmem.
Investoři ale musí zabezpečit, aby se nájem nezvyšoval, kromě započítání maximálně 2% inflace. Opatření rušící zlatá víza je součástí vládního balíčku na zlepšení podmínek s bydlením v zemi. (Tiago Almeida | Lusa.pt)
BRATISLAVASlovenský parlament označil Rusko za teroristický režim. Slovenská Národní rada ve čtvrtek přijala rezoluci, která odsoudila ruské útoky na civilní obyvatelstvo, budovy a klíčovou energetickou infrastrukturu.
Poslanci však nebyli jednotní. Pro rezoluci hlasovalo jen 78 poslanců, přičemž na schválení bylo potřeba alespoň 76 hlasů z celkových 150.
Rezoluce odsuzuje i přímé a nepřímé výhružky Ruska použít jaderné zbraně. Součástí dokumentu je také podpora ustavení speciálního tribunálu na souzení ruské agrese a podpora odsouzení zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
TIRANAAlbánie čelí vlně protivládních protestů. Protestující v Albánii již potřetí tento týden vyšli do ulic a volají po rezignaci předsedy vlády.
Před parlamentem se ve čtvrtek sešly stovky lidí, což byla nižší účast než na předcházejících protestech. Někteří z protestujících na polici házeli dýmovnice. Na demonstraci přijel i muž na koni v tradičním kostýmu.
„Jel jsem z daleké obce na koni, protože nemám peníze na auto, ani na jinou formu dopravy. Vstával jsem ve čtyři ráno, abych do Tirany dorazil na čas,“ řekl muž médiím.
Opozice se pokusila rozvrátit zasedání parlamentu i zevnitř. Jeden z poslanců byl dokonce za své pokusy o přerušení jednání z budovy vyloučen.
Protesty organizuje středopravicová Demokratická strana bývalého prezidenta a premiéra Saliho Berishy a krajně levicová Strana Svobody rovněž bývalého prezidenta Ilira Mety.
Protestující si stěžují, že zemi kvůli současné vládě opouštějí stovky tisíc mladých lidí, protože se jim nelíbí prorůstající korupce. Rovněž obviňují předsedu vlády Ediho Ramu ze spolčení se s bývalým agentem FBI, který mu měl dát přes 200 tisíc dolarů za informace o ruských petrolejářských firmách a jejich zájmech v Albánii. (Alice Taylor | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
The Capitals: Státy EU se přetahují o ukrajinské pracovníky
EURACTIV Network
17. 2. 2023
