BERLÍNUkrajina by neměla útočit na Rusko západními zbraněmi, říká Scholz. Pokud by se Ukrajině podařilo vytlačit ruské síly, nebylo by moudré zaútočit na ruské území zbraněmi, které dostala od Západu, prohlásil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. Mnozí Němci se totiž obávají, že by se tento scénář mohl naplnit. Vojenská pomoc Západu dodaná na Ukrajinu již dávno překročila hranici 50 miliard eur. Někteří se nyní obávají, co se stane, pokud Ukrajina zvítězí. „Nebylo by příliš moudré, kdyby zbraně, které dodáváme, byly použity například k útokům na ruské území,“ řekl Scholz v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF ve čtvrtek večer v reakci na obavy, že by se německé tanky mohly jednoho dne obrátit proti Moskvě. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)
PAŘÍŽFrancie doufá, že získá zpět peníze z daňových úniků. Francouzské úřady vyčíslily daňové podvody napáchané za loňský rok na víc než 14 miliard eur. Nyní doufají, že se jim nezaplacené daně podaří od daňových poplatníků získat. V letech 2016 až 2019 činily nezaplacené daně požadované finančními úřady v průměru 12 miliard eur ročně. Zatímco pandemie způsobila pokles úniku daní na 8,2 miliardy eur, v roce 2021 to už bylo víc než 13 miliard eur. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
SOFIEBulharsko přijme euro v roce 2025, tvrdí komisař. Bulharsko by mohlo vstoupit do eurozóny v roce 2025, řekl ve čtvrtek v Sofii místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Samotné Bulharsko má přitom v plánu přijmout společnou měnu o rok dříve. Před třemi lety si Bulharsko stanovilo za cíl vstoupit do eurozóny 1. ledna 2024. Kvůli nedostatku politické vůle předchozího parlamentu a vysoké inflaci ministryně financí Rositsa Velkova navrhla, že by se měl vstup posunout na polovinu roku 2024. Eurokomisař Dombrovskis však tento nový cíl považuje za nereálný. Jako hlavní překážku uvádí inflaci, přestože bulharské pokusy o zkrocení cen energií vysílají pozitivní signály. „Některé země čekaly mnohem déle. Například Lotyšsko a Litva v této čekárně strávili osm až devět let. Myslím, že rozumná čekací doba pro Bulharsko bude kratší,“ řekl Dombrovskis. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
BRATISLAVA
Slováci jsou o krok blíže zákazu klecových chovů. Slovenská Národní rada se bude zabývat zákazem klecí pro kuřata a nosnice. Stane se tak po kauze, kdy se na internetu objevila videa ukazující životní podmínky zvířat ve třech slovenských farmách. Návrh zákazu pochází z pera vládní strany OĽaNO. Okolní země jako Rakousko, Německo nebo Česko již tuto praxi zakazují. Evropská komise rovněž nedávno doporučila, aby byl zákaz zaveden v celé EU. „Ode dneška mohou Slováci a Slovenky konečně na vlastní oči vidět, z jakých příšerných podmínek pocházejí klecová vejce, která se drůbežáři snaží prodávat jako údajně nejlepší variantu pro kuřata,“ uvedl předseda slovenské neziskové organizace Humane Progress Martin Smrek. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)ŘÍM
Italská levice mění vedení. Nejpopulárnější levicová strana Itálie – Demokratická strana – bude mít nového lídra či lídryni. Před nedělními primárkami Demokratické strany je jasné, že bývalý lídr strany Enrico Letta již kandidovat nebude. Špatný výsledek jeho strany z loňských parlamentních voleb a bouřlivé vítězství Bratrů Itálie přiměly Lettu, aby urychlil organizaci stranického sněmu. „Beru zodpovědnost za výsledek a zajistím vedení strany až do sjezdu, ale tím mé vedení končí: je to gesto lásky,“ řekl Letta. Podle průzkumů by novým lídrem měl být Stefano Bonaccini. Ten je guvernérem regionu Emilia Romagna od roku 2014, kdy opakovaně porazil kandidáty tehdejších vlád. Podle svých slov by chtěl stranu reformovat, protože „ztratila kontakt s realitou“. (Federica Pascale | EURACTIV.it)Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.