Tento článek je součástí Special Reportu: Moderní technologie pomáhají středočeskému zemědělství řešit nedostatek lidí a chránit přírodu
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz. Zemědělství potřebuje více mladých lidí, otázkou však zůstává, jak je do sektoru přilákat. Výzvou je přitom nejen probuzení zájmu o hospodaření v mladší generaci, ale také udržení lidí v oboru i přes problémy, se kterými se zemědělství aktuálně potýká.
„Bohužel v České republice máme asi jen 6 % pracovníků v nejmladší kategorii do 25 let,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) během únorové debaty serveru EURACTIV.cz v Kutné Hoře.
Česko se s touto statistikou řadí mezi evropské země s nejmenším podílem mladých zemědělců, na druhé straně statistik pak podle ministra stojí například Dánsko či Nizozemí.
Důvodů, proč mladí Češi a Češky nevidí v zemědělství svou budoucnost, je podle ministra hned několik.
„Mzdy v zemědělství jsou nižší, než je průměr mezd v České republice. Sektor má navíc punc dřiny a někdy i špinavé práce, i když už to mnohdy neodpovídá realitě,“ vysvětlil ministr.O zemědělské školy je zájem
Pomyslnou vstupenkou do agrárního sektoru je studium zemědělských středoškolských oborů. „Systém středoškolského vzdělávání v zemědělství u nás patří k nejlepším a nejdostupnějším,“ zdůraznil Nekula. Zájem o zemědělské školy je přitom dle zkušeností řečníků debaty na vzestupu. „Dříve jsme byli ti druzí, byli jsme cestou pro ty, kteří se nedostali na gymnázium. Nyní k nám přicházejí lidé, kteří chtějí cíleně studovat zemědělství. Není to podmíněno jen zájmem, ale i populačním nárůstem,“ uvedla Ivana Dobešová, ředitelka Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov. „Studenti, kteří u nás studují, jsou z velké většiny ze zemědělských rodin, a očekává se od nich, že budou pokračovat,“ vysvětlila Dobešová. Mezi studenty jsou ale i další skupiny mladých lidí, kteří mají pro studium zemědělství různé motivace – třeba i zájem o přírodu. Poptávka zemědělských podniků po absolventech je každopádně vysoká, což potvrzují jak zástupci farem, tak i škol. „Musíme nabízet moderní vzdělávací programy, které odpovídají zájmu zaměstnavatelů,“ zdůraznila ředitelka benešovské školy. S tím souvisí i vybavení škol, které se podle ní v posledních letech zlepšilo. Problém však je, že řada absolventů zemědělských oborů nakonec skončí v jiném sektoru. Podle Dobešové je to sice znamení toho, že zemědělské školy produkují univerzálně uplatnitelné absolventy, pro udržitelnost sektoru by však bylo žádoucí, aby absolventi končili právě v zemědělských podnicích. Dobešová také upozornila, že u zemědělských oborů s maturitou vzrostl tlak na všeobecnost vzdělání, čímž školy mohly přilákat nové potenciální studenty. Odvrácenou stranou mince je však fakt, že posílení všeobecné složky vzdělání a s ní spojených předmětů – včetně jazyků – šlo na úkor odborné a praktické přípravy. Podle dat ministra zemědělství vyjde každý rok z oborů středního zemědělského vzdělávání zhruba 3 500 absolventů, do zemědělství jich ale jde pracovat pouze polovina. „V rámci přirozené obnovy bychom potřebovali, aby to bylo alespoň 2500 absolventů,“ dodal ministr Nekula.Evropští zemědělci vymírají. EU proto plánuje podpořit generační obměnu
Mladí nemají půdu
Odrazujícím faktorem při možném vstupu do sektoru je nedostatek volné zemědělské půdy, případně její enormní cena. To představuje problém zejména pro mladé lidi, kteří nepocházejí ze zemědělských rodin, a nemají tedy kde začít. Přestože mají mladí lidé nárok na dotace navíc a ministerstvo pro ně vypisuje speciální programy, problém s nedostupností půdy to neřeší. Aby mohli zemědělské dotace získat, musejí mít půdu, na které budou hospodařit. Problémy potvrdila na základě své vlastní zkušenosti mladá farmářka Zlata Ronzová Mádrová. Ta upozornila, že i když se mladý člověk nakonec k půdě dostane a stane se jejím vlastníkem, nemusí mít vyhráno. Řada pozemků je totiž vázána pachtovními smlouvami s jinými zemědělci a mladý člověk tak musí čekat i několik let, než smlouva pozbude platnosti. „Zemědělská půda je komodita, která je nedostatková, a více jí nebude. Nemůžeme očekávat, že se tento problém bude rapidně zmenšovat, poptávka je vysoká, což způsobuje nárůst cen,“ podotkl Nekula. Pomoci by podle něj mohlo poskytování výhodných úroků či dotací na to, aby si zemědělec mohl půdu pořídit. Postarat by se o to mohl – stejně jako tomu bylo již dříve – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Jak upozornili mladí zemědělci, problémem je však i předávání půdy z generace na generaci v rámci rodin. „Je chyba, že v ČR není dotace na předčasné ukončení zemědělské činnosti. Dříve to fungovalo tak, že starší zemědělec musel ukončit podnikání a převést to na mladého zemědělce, za což pak dostal rentu,“ vysvětlil David Brož ze Společnosti mladých agrárníků s tím, že obnovení takového systému by mohlo předávání podniků z generace na generaci usnadnit a urychlit. Podle ministra Nekuly by to však mělo být na domluvě v rámci rodiny. Stát to může pouze podpořit dotacemi pro mladé či tzv. redistributivní platbou, která zvýhodňuje podniky s menší rozlohou.EU chce pomoci zemědělcům s inflací. Ve hře je potravinová bezpečnost Evropy, tvrdí europoslanci
