The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
SOFIENemůžeme podpořit konec spalovacích motorů, jsme příliš chudí, říká bulharská vláda. Bulharsko se připojilo k Německu, Itálii a Polsku a vymezilo se proti návrhu, který by měl fakticky zakázat prodej nových benzinových a naftových automobilů po roce 2035. Svůj postoj země zdůvodňuje chudobou občanů.
„Nejcitlivějšími otázkami pro zemi, pokud jde o dekarbonizaci v odvětví dopravy, zůstává relativně vysoká cena elektromobilů na pozadí extrémně nízkých příjmů obyvatelstva v zemi a také chybějící rozvinutá nabíjecí infrastruktura,“ uvedla bulharská vláda pro EURACTIV.bg.
V Bulharsku funguje dobře rozvinutý automobilový průmysl, vyrábí se zde komponenty, kabely a vyvíjí se zde automobilový software. Celkový obrat tohoto odvětví činí 6,5 miliardy eur, což představuje 8 % HDP země. Segment elektromobility je však zatím v plenkách. Němečtí investoři chtějí v severní části země postavit továrnu na bateriová auta, zatím ale není jasné, kdy se závod skutečně spustí.
Pro většinu Bulharů je koupě nového automobilu nemožná. Bulhaři používají auta v průměru 19 let, což je nejvyšší číslo v EU. Bulhaři také kupují mnohem častěji ojeté vozy, které se sem dovážejí z Německa a Itálie.
„Zohlednění národních specifik jednotlivých členských států EU, včetně výrazných rozdílů z hlediska kupní síly obyvatelstva a cenové dostupnosti nových automobilů, zůstává pro naši zemi prioritou. Bohužel se nedomníváme, že navržený kompromisní text tyto ohledy v dostatečné míře reflektuje,“ tvrdí bulharská vláda.
Za aktuálním kompromisním textem stojí české předsednictví v Radě EU, které se odehrálo v druhé polovině roku 2022. Přestože země pro něj již vyjádřily souhlas a v březnu se měl pouze formálně potvrdit, návrh se nyní stává terčem kritiky a předmětem politických bojů. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
BERLÍNNěmecko chce po Severní Makedonii změnu ústavy. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková přislíbila plnou podporu Severní Makedonii, která se snaží vstoupit do EU. Na druhou stranu upozornila, že změna ústavy je pro evropské směřování země nezbytnou podmínkou.
Baerbocková to řekla během návštěvy Skopje, kde se setkala se svým makedonským protějškem Bujarem Osmanim. Ten se zavázal k tomu, že bude tlačit na provedení ústavních změn, a zdůraznil, že ke sblížení s EU „neexistuje žádná alternativa“.
Pro stávající vládu to nebude snadný úkol. Ústavní dodatek, který by vyřešil dlouhodobé problémy s Bulharskem a odblokoval vstup do EU, se netěší oblibě.
Ke změně ústavy vláda potřebuje podporu opozice. Největší opoziční strana je však k novele velmi kritická a zdůraznila, že tento krok nikdy nepodpoří. Baerbocková se proto při návštěvě země potkala i s lídrem tamní opozice. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)
LONDÝNSeveroirská otázka je vyřešena. Alespoň prozatím. Zástupci Velké Británie a EU se v pátek sejdou, aby formálně podepsaly Windsorský rámec – dohodu zaměřenou na řešení volného pohybu zboží mezi Irskem a Severním Irskem.
Jádrem rámce jsou návrhy na „zelené“ a „červené“ pruhy, které by ukončily celní kontroly některého zboží proudícího mezi zeměmi. Jakmile bude rámec přijat, začne jej Spojené království uplatňovat v praxi. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)
KODAŇDánský parlament odhlasoval vstup do Evropské obranné agentury. Drtivá většina poslanců dánského parlamentu ve čtvrtek hlasovala pro účast skandinávské země v Evropské obranné agentuře (EDA).
Svým hlasováním v parlamentu se nyní Dánsko může podílet mimo jiné na společném nákupu munice pro Ukrajinu.
„Mezinárodní pořádek se hroutí a demokratické hodnoty jsou pod tlakem. Ukrajina nadále potřebuje masivní podporu spojenců, včetně munice, aby mohla vzdorovat ruské agresi. Část munice bude muset být poskytnuta prostřednictvím koordinovaného nákupu a zvýšení produkce v EU,“ uvedl úřadující dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.
Dánsko nyní může také požádat o účast v PESCO, strukturovaném rámci obranné spolupráce EU, kde členské státy například společně vyvíjejí vojenské technologie. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
BRATISLAVASlováci věří, že jejich země je kvůli Ukrajincům horším místem pro život. Zášť vůči ukrajinským uprchlíkům na Slovensku je nejvyšší v EU. Až 44 % procent Slováků podle průzkumu Eurobarometr věří, že Ukrajinci dělají zemi horším místem pro život.
„Slovensko rozhodně nepatří mezi země, které by byly zvlášť otevřené diverzitě,“ uvedl k průzkumu sociolog Michal Vašečka.
Není jasné, zda tato nelibost vyplývá z přímé zkušenosti Slováků s Ukrajinci, nebo pochází z rétoriky o „ukrajinské mafii a zkorumpovaném státu“. „Takto o nich jedna část politické elity informuje dodnes. A je úspěšnější, než bychom čekali,“ míní sociolog.
Průzkum také poukazuje na to, že 56,6 % dotázaných věří, že ukrajinští uprchlíci oslabují slovenskou ekonomiku, což je v rozporu s nejnovější analýzou trhu práce Institutu pro finanční politiku. Ta říká, že Ukrajinci ve skutečnosti vyrovnávají nedostatek pracovních sil v odvětvích s nedostatkem zaměstnanců, jako je zdravotnictví a pohostinství. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
LUBLAŇSlovinsko má zájem podílet se na výrobě evropské munice. Slovinsko se chce podílet na výrobě munice pro Ukrajinu, řekl ve čtvrtek před summitem EU premiér Robert Golob. Výroba by podle něj měla být rovnoměrně rozložená napříč EU.
Golob považuje za přínosné, že EU směřuje nejen ke společným nákupům, ale i ke společné výrobě střeliva. „Obranné rozpočty porostou a je správné, že se peníze utrácejí lokálně, v členských státech a s cílem ekonomického rozvoje,“ řekl předseda slovinské vlády. (Sebastijan R. Maček | sta.si)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Nemůžeme podpořit konec spalovacích motorů, jsme příliš chudí, říká bulharská vláda
EURACTIV Network
24. 3. 2023
