Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude mimo jiné o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Díky DSA by měly členské státy EU získat data o velikosti digitálních platforem a počtu jejich pravidelných uživatelů. Právě tyto informace zůstávaly zatím tajemstvím.„Další velkou debatu se zástupci platforem povedeme na přelomu dubna a května. Chceme, aby vylepšily údaje, které nám budou dodávat během června,“ prozradila Věra Jourová během debaty na téma boje s dezinformacemi ve střední a východní Evropě, kterou v Bruselu uspořádal think-tank EUROPEUM.
Podle DSA mají internetové platformy dodat úřadům veškeré informace o počtech svých pravidelných uživatelů. Na základě toho EU bude moci rozhodnout, které z nich se zařadí mezi tzv. velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledavače. Právě na tyto hráče se pak budou vztahovat nové povinnosti.
Začíná fungovat akt, který vnáší jasno do světa sociálních sítí a vyhledávačů. Jaké změny přináší?
„Při debatách o tom, jak posílit boj s dezinformacemi na platformy vždy naléhám, aby nasadily více prostředků zejména v zemích střední a východní Evropy, které jsou ruskou propagandou zasaženy nejvíce,“ prohlásila Jourová na debatě.
Jak vyplynulo ze studie think-tanku GLOBSEC prováděné v devíti zemích tohoto regionu, v prvních týdnech po ruské invazi na Ukrajinu velká část respondentů nevnímala Rusko jako agresora. „Pokrok v boji s dezinformacemi je ve střední Evropě spíše jedním krokem vpřed a dvěma vzad. Čeká nás ještě dlouhá cesta,“ okomentovala současný stav v regionu Katarína Klingová, výzkumnice think-tanku GLOBSEC.
Premiéři vyzvali platformy k efektivnějšímu boji s dezinformacemi
Náchylnost k dezinformacím si uvědomují i političtí představitelé. Český premiér Petr Fiala se minulý týden připojil k otevřenému dopisu skupiny předsedů evropských vlád adresovanému šéfům technologických gigantů. V něm předsedové a předsedkyně vlád Česka, Moldavska, Slovenska, Estonska, Litvy, Polska, Lotyšska a Ukrajiny vyzývají k efektivnějšímu boji proti dezinformacím. Zdůrazňují také, že jejich země čelí informační válce, s Moldavskem v první linii.
„Manipulace s informacemi ze zahraničí a zásahy do nich, včetně dezinformací, jsou využívány k destabilizaci našich zemí, k oslabení našich demokracií, ke zmaření vstupu Moldavska a Ukrajiny do Evropské unie a k oslabení naší podpory Ukrajině v době agresivní války vedené Ruskem,“ píše se dále v dopise.
Lídři osmi evropských zemí dále šéfy gigantů vyzvali k posílení spolupráce s vládami, občanskou společností či nezávislými médii. Navíc platformám doporučily, aby se zdržely přijímání plateb od osob, na něž byly uvaleny sankce za jejich jednání namířené proti demokracii a lidským právům. Transparentnější nastavení algoritmů platforem by navíc mělo napomoci k pochopení manipulativních taktik nepřátelských aktérů.
Jak ale upozornila Klingová, nejsou to pouze zahraniční aktéři, kdo šíří dezinformace v zemích střední a východní Evropy. „Často to jsou i domácí aktéři a politici, kteří tak bohužel činí ve snaze získat voliče.“
Přímým důkazem je situace v Maďarsku. Podle Dorky Takacsyové, výzkumnice z Centra pro Euro-Atlantickou Integraci a Demokracii (CEID) stojí za úspěchem ruské propagandy zejména samotná maďarská vláda, která proruské narativy používá.
„Maďarská společnost je pod palbou jednostranné kampaně v podstatě nepřetržitě od roku 2015. Silný protievropský narativ pak dal základ tomu proruskému a protiukrajinskému.“
Boj s dezinformacemi vyžaduje investice
Podle Klingové je ovšem největším problémem obrovský rozdíl investic do bojů, které jsou součástí hybridních válek. „Investice Kremlu byly s těmi evropskými neporovnatelné ještě dávno před válkou na Ukrajině,“ uvedla.
Jak ovšem upozornila Naďa Kovalčíková, výzkumnice z Evropského Institutu pro Bezpečnostní Studia (EUISS), na půdě EU dochází k jisté změně. „Jsme svědky zvýšeného financování ze strany EU. Vidíme větší projekty Evropské služby pro vnější činnost zaměřené na západní Balkán, země Východního partnerství nebo dokonce na Čínu.“
Celkový přístup EU v boji proti dezinformacím se podle komisařky Jourové skládá z kombinace legislativních i nelegislativních opatření. Z těch legislativních je to kromě již zmiňovaného aktu o digitálních službách dále i akt o digitálních trzích.
Největší zásah po 20 letech. Nové akty slibují bezpečnější internet a volnější digitální trh
Co se týče nelegislativních opatření, Evropská komise loni představila nový Kodex zásad boje proti dezinformacím. Jeho signatáři se například zavázali vytvořit středisko transparentnosti, které veřejnosti poskytne jasný přehled o politikách, které zavedli k plnění svých závazků. Mezi ty patří například zajištění transparentnosti politické reklamy či posílení spolupráce s ověřovateli faktů.
Mezi největší signatáře Kodexu patří Google, Meta, Microsoft, Twitter či TikTok. Z českých firem se k iniciativě připojil zatím pouze Seznam.cz. Podle nevládní organizace EU DisnfoLab ale některé platformy, které zásadně přispívají k šíření dezinformací, chybí. Těmi jsou například textové aplikace typu Telegram, u nichž je složitější zabránit zasílání dezinformačních zpráv.
„Kodex zásad je dobrým krokem vpřed, ale čeká nás ještě dlouhá cesta. Platformy totiž nestíhají odstraňovat včas ani nelegální obsah,“ připojila se ke kritice slovenská europoslankyně Miriam Lexmannová (KDH, EPP).
Na závěr ale dodala, že se EU podařilo snížit příjmy z reklamy na dezinformačních webech. „Tím se nám podařilo dezinformační weby podchytit. Dezinformace v poslední době vnímáme jako byznys, někdy totiž přitahují lidi více než pravda,“ dodala europoslankyně.