Česko se prezentuje jako jeden z lídrů evropské reakce na ruskou agresi a pomoci Ukrajině, v druhé polovině roku 2022 navíc předsedalo Radě EU a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Jak se česká role podepsala na postavení země v sedmadvacítce?
„Bohužel došlo na nejhorší,“ napsal 24. února 2022, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, český premiér Petr Fiala na Twitter.
„Evropa se ocitla v situaci, kterou si donedávna nedokázali mnozí vůbec představit. Ničím nevyprovokovanou ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu nelze označit jinak než za akt agrese vůči suverénnímu státu. Postup ruského prezidenta jednoznačně odsuzuji a nemůže zůstat bez odpovědi,“ dodal později na tiskové konferenci.
Ještě ten den se pak on a jeho protějšky ze zemí sedmadvacítky sjeli do Bruselu na mimořádné jednání Evropské rady, aby se dohodli na reakci bloku na ruský vpád na Ukrajinu.
„Evropská rada se dnes v úzké koordinaci s našimi partnery a spojenci dohodla na dalších omezujících opatřeních, která budou mít pro Rusko v reakci na jeho činy rozsáhlé a závažné důsledky,“ stojí v závěrech z onoho únorového summitu.
Raději posloucháte? O české pozici v EU po vypuknutí války na Ukrajině máme podcastovou reportáž. K poslechu v aplikacích či na webu:
Podcast: ČR si díky předsednictví a podpoře Ukrajiny neuvěřitelně posílila renomé v Bruselu, říká analytik
Česká stopa
Od té doby Evropská unie přijala několik sankčních balíčků, schválila finanční pomoc Ukrajině v podobě půjčky ve výši 18 miliard eur, stejně jako dodávky munice. V řadě věcí je vidět česká stopa. Napomohlo tomu i to, že tuzemsko v druhé polovině roku předsedalo Radě EU.
„Česko jako předsednická země měla velkou odpovědnost, aby všechno klapalo, aby spolupráce a komunikace s ukrajinskou stranou probíhala de facto bez problému, což se podařilo,“ popsal pro redakci tiskový mluvčí Stálého zastoupení České republiky v Bruselu Michal Sedláček.
„V rámci Rady ECOFIN jsme museli vyjednat makrofinanční pomoc pro Ukrajinu, což nebylo snadné (…) Byla spuštěna operace k výcviku ukrajinských vojáků v EU, ani to nebylo lehké. V rámci předsednictví to musíte zmoderovat tak, aby došlo ke konsensu. Myslím, že ukrajinská strana velmi oceňuje, že jsme byli aktivní a mysleli jsme na ně,“ dodal.
Česko si díky tomu v očích svých partnerů polepšilo. „Co se týče aktivit, ať už těch bezprostředních, které souvisely se začátkem války na Ukrajině, nebo potom v rámci českého předsednictví, tak si Česká republika v Bruselu za poslední rok udělala opravdu dobré jméno,“ zhodnotil pro EURACTIV.cz vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.
Podle něj hrálo Česko, zejména v době svého předsednictví, v otázkách spojených s válkou na Ukrajině důležitou roli. Jak ale analytik zdůraznil, nelze to připisovat jen Česku.
„V té bezprostřední reakci to ale opravdu nelze připisovat pouze Česku. Byla to větší koalice zemí střední a východní Evropy, která docílila toho, že si EU rychle uvědomila důležitost podpory Ukrajiny,“ řekl.
Podcast: Dodávky zbraní jménem EU jsou historickým momentem, říká expertka na mezinárodní vztahy
Udržet pozici
Od českého předsednictví, tedy od doby, kdy stálo Česko v „záři unijních reflektorů“, už ale uplynulo několik měsíců. Na pozici vlády, která dále Ukrajinu podporuje, se sice nic nezměnilo, role Česka v evropském bloku už však není bez předsednického žezla přirozeně tak výrazná.
Z postavení, které si tuzemsko za poslední více než rok vybudovalo, ale může těžit. Musí však tuto příležitost využít a nenechat vzpomínku na své kroky vyblednout. Podle Faktora ambici dále posilovat svou roli v EU Česko má, zda se to daří, se ukáže v budoucnu.
„Zatím stále těžíme z předsednictví (…) Úspěchy předsednictví jsou jedna věc, ale druhá věc je navazování partnerství s ostatními členskými zeměmi, a také to, zda dokážeme být konstruktivním aktérem. A to i v tématech, která nám nejsou tolik blízká. Tam se teprve projeví, jak moc jsme si reálně pozici upevnili,“ řekl redakci s tím, že jedním z takových „lakmusových“ témat je reforma migrační politiky.
Ambici si silnou pozici v Evropě udržet prosazuje i český prezident Petr Pavel. Ten na konci dubna zavítal do Bruselu a jak řekl redakci, role Česka byla jedním z důležitých témat, se kterými do unijní metropole přijel.
„Zdůraznil jsem, že jsme vzhledem k vývoji posledních několika málo let, i vzhledem k velice pozitivním zkušenostem, které jsme nabyli v průběhu našeho předsednictví, dospěli k mnohem větší kolektivní zodpovědnosti za naše evropské záležitosti. A že jsme dospěli k závěru, že k nim máme co říct, máme co nabídnout a jsme velice často vyslyšeni,“ řekl na dotaz redakce.
„Tuto roli bychom chtěli a měli do budoucna hrát – tedy být mnohem konstruktivnějším a aktivnějším hráčem. Na to bychom měli být připraveni,“ dodal nový prezident.
Podle Sedláčka je to odpovědnost, která leží na bedrech české diplomacie. „Naší odpovědností jako české diplomacie je nyní na úspěchy navázat a ukázat, že to opravdu bereme vážně, že jsme aktivní, že umíme věci pojmenovat a posouvat,“ řekl redakci.
„Jestli se nám to povede, záleží jen na nás,“ uzavřel.
Podcast: Od západních zemí cítím úlevu, že se ČR vymanila z toxické V4, říká bruselský zpravodaj
