Úvod / Politika / Aktuálně v EU / The Capitals: Osm zemí se v čele s Českem postavilo proti normě Euro 7

The Capitals: Osm zemí se v čele s Českem postavilo proti normě Euro 7

EURACTIV Network
23. 5. 2023
© Shutterstock
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
PRAHAOsm zemí se v čele s Českem postavilo proti normě Euro 7. Česko společně s Bulharskem, Francií, Maďarskem, Itálií, Polskem, Rumunskem a Slovenskem zaslalo švédskému předsednictví Rady EU a Evropské komisi dopis, ve kterém kritizují návrh normy Euro 7. „Byli jsme to my, kdo jako první už loni jasně popsal, v čem je Euro 7 vadná norma. Od té doby jsme organizovali další státy na podporu našeho postoje a to se nám podařilo,“ uvedl pro Hospodářské noviny ministr dopravy ČR Martin Kupka. „Vytvořili jsme silné spojenectví pro rozumnější podobu Eura 7. Věřím, že k současným osmi státům přibudou další a že jich bude více než deset,“ dodal. Německo zatím členem skupiny není, za čímž podle Hospodářských novin stojí vnitropolitické důvody. Koalice, která se proti Euro 7 staví, považuje navrhované emisní limity za nereálné – zejména s ohledem na dřívější závazek EU ukončit prodej nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Klíčovým společným požadavkem skupiny je proto odklad platnosti navrhovaných pravidel. U osobních aut minimálně o tři roky, tedy z roku 2025 na 2028, u nákladních vozidel o pět let, což znamená posun z plánovaného roku 2027 na 2032. (EURACTIV.cz, Hospodářské noviny)

HAAG

Nizozemsko čelí bytové krizi, svůj podíl na tom má i migrace. Nizozemsko možná nedosáhne svých cílů v oblasti bytové výstavby, náklady totiž rostou, není k dispozici dostatek volných pozemků, a navíc vzrostl počet migrantů v zemi. Uvedl to nizozemský ministr pro bydlení a územní plánování Hugo De Jonge (CDA/EPP) ve zprávě o pokroku, kterou v pondělí představil v parlamentu.

Bytová krize zemi trápí již několik let. Cílem kabinetu, je postavit do roku 2030 dalších 900 000 bytů. V krátkodobém horizontu by měly pomoci investice ve výši nejméně 250 milionů eur do projektů krátkodobého bydlení a 300 milionů eur do výstavby tzv. flexibilního bydlení, které by mělo sloužit zejména ukrajinským uprchlíkům a dalším žadatelům o azyl. V roce 2022 se migrace do Nizozemska výrazně zvýšila, zejména v důsledku ruské války na Ukrajině. (Benedikt Stöckl | EURACTIV.com)


HELSINKY

Finové jsou rozdělení v otázce financování veřejnoprávních médií. Finové jsou podle nedávného průzkumu rozděleni v názoru na to, zda zachovat roční daň, z níž se platí veřejnoprávní vysílání finské rozhlasové a televizní společnosti YLE. Z průzkumu vyplynulo, že daň vyhovuje 51 % dotázaných, zatímco 41 % respondentů je pro snížení daně, i kdyby to znamenalo omezení obsahu veřejnoprávních médií.

Na financování YLE platí Finové v současné době roční daň ve výši 2,5 % svého čistého ročního příjmu, maximální výše daně je přitom omezena na 163 eur. Daň platí také firmy, které mohou být zdaněny až do výše 3 000 eur ročně, v závislosti na obratu. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


ŘÍM

Itálie žádá zrušení irského zákona o označování vín. Italská vláda brojí proti novému irskému zákonu, podle nějž by se na etiketách vín a dalších alkoholických produktů mělo objevit varování před zdravotními riziky. Podle italské vládní strany Forza Italia takové opatření narušuje vnitřní trh a vyvolává neopodstatněné obavy spotřebitelů.

Podle irského zákona by od května 2026 měly být na etiketách uvedeny kalorie, objemový obsah alkoholu a také rizika konzumace alkoholu spojená s těhotenstvím, onemocněním jater a smrtelnou rakovinou. Irsko je první zemí na světě, která zdravotní označování alkoholických výrobků zavádí.

Nový irský zákon se nesetkal s příznivým přijetím ze strany 13 států EU, několika členských států Světové obchodní organizace (WTO) a výrobců alkoholu. Italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida (Bratři Itálie) oznámil, že s ministrem zahraničí Antoniem Tajanim (Forza Italia) pracují na společné pozici několika evropských zemí, které by se proti irskému zákonu vymezily. (Federica Pascale | EURACTIV.it)


LISABON 

Portugalsko nabízí ukrajinským pilotům výcvik, ale žádné stíhačky. Portugalsko může vycvičit ukrajinské piloty k používání stíhaček F-16, ale zatím Ukrajině nemůže poslat svá letadla, uvedl v pondělí ministr zahraničí João Gomes Cravinho. Podle jeho slov Portugalsko „nemá neomezený počet letadel,“ a ty, kterými disponuje, potřebuje k plnění národních závazků a závazků v NATO. Místo toho ale Lisabon může poskytnout „dobré piloty a instruktory“. (Andre Ferrão | Lusa.pt)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.