Západní Balkán musí plnit své domácí úkoly
Šéfové diplomacií se v pondělí v Bruselu setkali také se svými protějšky ze západního Balkánu. Během pracovního oběda hovořili o prohlubování vzájemné integrace a o vyhlídkách členství v EU. Jednání se státy západního Balkánu se odehrálo za zavřenými dveřmi, tématem byl zejména proces rozšiřování a ruský vliv v regionu. „Dali jsme najevo, že udržování blízkých vazeb s Ruskem není v souladu s procesem přístupu do EU,“ upozornil na ruskou hrozbu Borrell. O procesu rozšiřování se začalo intenzivněji mluvit po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Právě Ukrajina spolu s Moldavskem loni v červnu získaly status kandidátské země. „Vysíláme jim (zemím západního Balkánu – pozn. red.) jasný signál, že je třeba využít rychlosti, kterou proces rozšíření nabral kvůli válce na Ukrajině. Je na čase, aby státy urychlily reformy, přizpůsobily se standardům EU a připravily své občany na vstup,“ uvedl Borrell. „Jednání je i o jasné zprávě, že země musejí plnit své domácí úkoly,“ vyjádřil se v podobném duchu ministr zahraničí ČR Lipavský během tiskové konference před začátkem jednání. Mezi státy západního Balkánu ovšem panují četné spory. „Rozšiřování o západní Balkán má určitá specifika, takže kolegové o sebe občas rétoricky zavadili,“ okomentoval dynamiku jednání Lipavský.Pokroky ve vztazích se zeměmi západního Balkánu
Nejproblematičtější a nejviditelnější jsou spory mezi Srbskem a Kosovem. Právě zde se EU již angažuje skrze tzv. Dialog mezi Bělehradem a Prištinou, kde slouží jako mediátor vzájemných vztahů. V rámci Dialogu byla navržena dohoda o normalizaci vztahů, státy ji ale doposud nepodepsaly. „Dialog je ukázka soužití. Jedinou cestou k normalizaci vztahů je úplná a rychlá implementace dohody. Napětí a vzájemné provokace musí skončit,“ zaznělo z úst šéfa unijní diplomacie Borrella. Podle něj být členem EU znamená být schopen spolupráce se sousedy a překonávat minulost. Vztahy mezi Unií a státy západního Balkánu prošly výrazným zlepšením během minulého roku. „Česká republika během předsednictví pokročila se západobalkánskou agendou a nyní vidíme plody naší práce. A to ať už se bavíme o budoucím bezvízovém styku s Kosovem, o přístupových rozhovorech se Severní Makedonií a Albánií, či o kandidátském statutu Bosny a Hercegoviny,“ připomenul pro EURACTIV.cz ministr Lipavský. Právě do Severní Makedonie se ministr Lipavský brzy vydá. „Spolu s partnery S3 (Slavkovský formát – pozn. red.) se chystáme na návštěvu Severní Makedonie,“ prozradil nový slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Wlachovský. Slavkovský formát je neformální uskupení koordinující společné postoje České republiky, Slovenska a Rakouska. Jednou z oblastí vzájemné spolupráce je právě i podpora západního Balkánu v integraci do EU. Rozšiřování EU je pro ČR dlouholetou prioritou. Kromě úspěchů českého předsednictví o tom svědčí mimo jiné i fakt, že na okraji jednání Rady se ministr Lipavský sešel také s Oliverem Várheylim, evropským komisařem pro sousedství a rozšiřování. Podle slov Lipavského je Česko připraveno pomoct s procesem integrace těchto zemí.Na okraj Rady #FAC jsem dnes řešil s komisařem @OliverVarhelyi podporu 🇺🇦 a západnímu Balkánu. Naši partneři ví, že s nimi v 🇪🇺 počítáme, ale pro členství musí splnit řadu úkolů. 🇨🇿 je připraveno pomoct. pic.twitter.com/NrGBtonWiT
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 22, 2023
