Lidé v posledních letech začínají využívat čím dál častěji bezhotovostní platby. Ty kromě výhod přináší také velké bezpečnostní riziko, které se ale s novými technologiemi pomalu snižuje. Evropská unie nyní pracuje na vlastní digitální měně – tzv. digitálním euru. Jakou roli může takový prostředek hrát na poli bankovního systému?Z nejnovějších dat platformy
Statista vyplývá, že během předchozích deseti let se objem bezhotovostních plateb celosvětově téměř zečtyřnásobil. Nárůst rozvířil debaty o tzv. bezhotovostní společnosti, kde všechny platby a transakce probíhají digitálně, nikoliv pomocí bankovek nebo mincí. Bezhotovostní společností lze také nazývat situaci, kdy společnost jednoduše používá méně hotovosti a fyzická měna se stává jakýmsi okrajovým prostředkem směny.
Nejčastějšími alternativami k hotovostním platbám jsou kreditní, debetní i virtuální karty, platby pomocí QR kódu či jiné systémy na bázi technologie NFC.
Na nárůst obliby bezhotovostních plateb mělo vliv hned několik faktorů. V prvé řadě je to beze sporu obliba v online nakupování a nárůst bezhotovostních plateb v obchodech – a to v kamenných či online. V posledních letech si lidé navíc oblíbili tzv. digitální peněženky, které umožňují zákazníkům platit pomocí chytrých telefonů či hodinek. V neposlední řadě se na nárůstu podepsala pandemie covid-19.
Studie
Boston Consulting Group odhaduje, že narůstající podíl digitálních plateb přinese mnoho ekonomických zisků. Z takové změny mohou těžit zejména malé podniky, kterým mobilní platby umožní snadněji prodávat, nakupovat či pronajímat.
Češi ušetří na přeshraničních platbách i výběrech z bankomatu. Platit budou stejné podmínky jako v eurozóně
Problémy s kybernetickou bezpečností či vyloučením ze společnosti
Přechod k bezhotovostním platbám s sebou ale přináší řadu rizik. „Problémy s vyloučením lidí ze společnosti, problémy s masivním dohledem nad daty. Existuje riziko, že autoritářské státy budou využívat závislost lidí na systému ke kontrole jejich chování. Dalším problémem může být výpadek elektřiny, kybernetické útoky, či chyby v systému,“ upozornil na možné problémy během květnové konference
Brussels Economic Forum 2023 ekonomický novinář
Brett Scott.
Právě problém s vyloučením části společnosti se zdá být tím nejvíce palčivým. „Lidé, kteří používají pouze hotovost, jsou mimo služby bankovního systému. Nemají přístup k úvěrům, spořicím produktům a pojištěním, a musí se spoléhat na mnohem pochybnější služby, za které platí mnohem více,“ přiblížila realitu vyloučení
Cecilia Skingsley, ředitelka Innovation Hubu Banky pro mezinárodní vypořádání.
Skingsley zároveň dodala, že je nutné vytvořit plán pro budoucnost, kde hotovost nebude hrát žádnou, či pouze malou roli. „Zákonodárci musí zajistit, že data o platbách jsou v rukou jednotlivců, nikoli korporací či států,“ upozornila Skingsley, původem ze Švédska.
Řada skandinávských zemí přitom patří k lídrům v trendu bezhotovostní společnosti. Švédsko je pionýrem nových technologií v bankovnickém sektoru, právě zde se totiž vytiskla historicky první bankovka. Nyní se tato země označuje za ráj bezhotovostních plateb, o čemž svědčí i úbytek bankomatů. Na 100 000 obyvatel ve
Švédsku připadá pouhých 28 bankomatů, v
Česku je to přitom skoro 60.
Podobně jsou na tom Finsko i Norsko. V obou zemích používá kreditní či debetní karty 98 % obyvatel. Konkrétně Norové v dnešní době provádí většinu plateb pomocí platebních karet či pomocích jiných digitálních služeb, jako je například Apple Pay.
Hotovost je základem finančnictví
Podle europoslance
Ondřeje Kovaříka (ANO, Renew) ale na úplné nahrazení hotovosti nenastal čas. „I Evropská centrální banka potvrzuje, že pro fungování ekonomiky je hotovost stále nutný platební prostředek,“ připomněl.
„Důvěra veřejnosti v naše digitální finanční systémy je založena na důvěře v hotovostní systém. Představte si kasino. Když přijdete do kasina, na oplátku za peníze vám vydají žetony, které jsou druhotnou formou peněz a lze je v kasinu použít. Bankovní sektor je velmi podobný. Když přijdu do banky a předám jim hotovost, vydají mi digitální čipy, které vidím na svém bankovním účtu,“ řekl Brett Scott.
„Naše důvěra v tento typ peněz je podmíněna naším přístupem k hotovosti. Pokud tedy podkopete hotovostní systém, paradoxně tím zároveň podkopete důvěru veřejnosti v digitální systémy,“ vysvětlil nutnost hotovosti Scott.
Podle Kovaříka ve prospěch hotovosti navíc hraje i rychlost platby či fakt, že pro transakci není vyžadována třetí strana. „V českém kontextu je platba hotovostí stále druhou nejpopulárnější platební volbou, před kterou je pouze platba debetní kartou,“ popsal europoslanec.
„Osobně si myslím, že je vhodné ponechat volbu na každém jednotlivci a tuto volbu podpořit širokou nabídkou možností,“ doplnil Kovařík. K tomuto názoru se přiklání i Brett Scott, podle něhož lidé chtějí mít možnost volby prostředku platby podobně jako si vybírají, jaký dopravním prostředkem se dopraví do práce.
Centrální banky vyhlíží „nový druh peněz“. Digitální euro má pomoct dohnat soukromý sektor
Digitální euro jako další z alternativ
Na současný vývoj už reaguje i Evropská unie a nabízí další alternativu, ze které si občané eurozóny budou moci v budoucnosti vybírat. Projekt tzv. digitálního eura by měl být dalším elektronickým platebním prostředkem. Od „soukromých peněz“ by se lišilo tím, že by ho vydávala přímo centrální banka – v tomto případě Evropská centrální (ECB). Digitální euro by tak v ideálním případě posílilo měnovou suverenitu eurozóny a podpořilo hospodářskou soutěž a efektivitu v evropském platebním sektoru.
Evropská centrální banka by k případnému vývoji samotné technologie měla přistoupit až po říjnu 2023. V současnosti se zabývá způsobem, jakým by mohlo být digitální euro navrženo a distribuováno, a jaký by mělo případně dopad na trh.
„Je těžké nyní mluvit o konkrétní podobě digitálního eura, protože celý projekt je ve fázi průzkumu. Celkově ale kolem digitálního eura zůstává celá řada nejasností. Bude nutné, aby ECB tyto jednotlivé aspekty osvětlila,“ poukázal na mezery kolem projektu Kovařík.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
