Česko bude posílat více peněz do Evropského mírového nástroje, který financuje zbraně určené pro Ukrajinu. Zatím ale není jasné, kde stát potřebné finance vezme.
Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF) měl mít původně rozpočet ve výši 5 miliard eur na období 2021–2027, v březnu se ale ministři zahraničí zemí EU rozhodli navýšit jeho finanční strop pro letošní rok o 2 miliardy eur. Nyní se řeší jeho další navýšení, a to o 3,5 miliardy eur na celé období 2021–2027.
Pro Česko to znamená navýšení národního příspěvku z původních 85 milionů eur na 205 milionů eur.
Navýšení nástroje o další 3,5 miliardy eur by měli ministři zahraničních věcí EU schválit v pondělí 26. června na jednání Rady v Lucemburku. Vychází to z jejich předběžné dohody z prosince loňského roku.
Kde Česko peníze na vyšší příspěvek vezme, ale zatím není jasné.
„Obecně platí, že ministerstvo financí navýšení prostředků v Evropském mírovém nástroji podporuje a s ministerstvem zahraničí v současnosti jedná o tom, ze které konkrétní kapitoly státního rozpočtu bude navýšení financováno,“ odepsal na dotaz redakce
Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva financí.
S navýšením národních příspěvků již Česko na evropské úrovni vyjádřilo politický souhlas, počítá se tedy s tím, že ministerstva peníze v rozpočtu najdou.
„Pozice ČR k navyšování rozpočtu EPF na celé období jeho fungování v letech 2021-2027 není ničím novým a zformovala se již v roce 2022 v průběhu předsednictví ČR v Radě EU. Česko toto navýšení od počátku aktivně podpořilo,“ řekl redakci
Daniel Drake, mluvčí ministerstva zahraničí.
„Dokud pan Putin bude útočit, Česko bude pomáhat“
Prostředky z EPF se v současnosti používají na zpětné proplácení vojenského materiálu poslaného na Ukrajinu. Nástroj ale vznikl ještě před vypuknutím války na Ukrajině. Už tehdy se nicméně počítalo s tím, že EPF poslouží k financování dodávek vojenského a obranného vybavení, infrastruktury a další pomoci do třetích zemích.
Více o Evropském mírovém nástroji si můžete přečíst zde:EU chce posílit svou roli v mezinárodní bezpečnosti. Pomoci má mírový nástroj s pěti miliardami eur
Jak poznamenává mluvčí ministerstva zahraničí Drake, EPF se „ze dne na den“ změnil na klíčový nástroj pro financování zbraní pro Ukrajinu.
„S tím logicky souvisí i potřeba zajištění potřebných prostředků pro financování této pomoci, mj. právě prostřednictvím navyšování vyčerpaného rozpočtu EPF, a to s vědomím, že to má a bude mít dopad na národní rozpočty členských států EU. Dokud pan Putin válku neukončí, jinou možnost nevidím,“ dodává Drake.
Právě proto se loni členské státy pustily do vyjednávání o možném navýšení příspěvku. Bylo totiž jasné, že dříve dohodnuté objemy peněz nestačí.
„Příspěvky členských států do Evropského mírového nástroje se stanovují na základě klíče dle hrubého národního důchodu, na ČR tak připadne cca 1,5-1,7 % z této částky. Česko je ale i příjemcem prostředků z EPF a daří se nám z nástroje efektivně proplácet značnou část nákladů vynaložených na vojenskou pomoc Ukrajině,“ sdělila redakci
Veronika Lukášová, mluvčí ministra pro evropské záležitosti
Martina Dvořáka.
Maďarsko blokuje pomoc Ukrajině a sankce. Člen EU a NATO by to dělat neměl, reagoval Pavel
Navýšení příspěvku musí potvrdit vláda
Navýšení prostředků je ale výraznější, než možná někteří předpokládali. Český rozpočet to vyjde na zmiňovaných 205 milionů eur, tedy téměř 5 miliard korun. Vzhledem ke stavu českých veřejných financí se příspěvek nebude hledat snadno a bude vyžadovat souhlas vlády.
Jasněji bude už příští týden. Na pondělní jednání ministrů zahraničních věcí v Lucemburku naváže ve čtvrtek a pátek (29.-30. června) summit Evropské rady v Bruselu, kde se tématu budou věnovat premiéři a prezidenti členských zemí. Pokud bude navýšení EPF definitivně potvrzeno, další rozhodnutí už bude muset padnout na úrovni české vlády.
„Poté předloží Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) do vlády materiál s návrhem na příslušnou úpravu výše příspěvků ČR do EPF, jejichž plátcem je právě MZV. Pokračování ve vojenské pomoci Ukrajině, dokud bude zapotřebí, patří jednoznačně mezi zahraničně bezpečnostní priority ČR. Pevně proto věřím v plnou podporu celé vlády tohoto navýšení,“ vysvětlil Drake.
Klíčový bude i názor ministra financí
Zbyňka Stanjury (ODS). Ve středu vláda schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 235 miliard, podle vyjádření politiků ale schodek nemusí být konečný. Navýšení českého příspěvku do EPF se do něj teprve promítne.
„Skutečná výše navýšených ročních příspěvků ČR bude jednak záviset na konkrétním schváleném rozpočtu EPF pro každý jednotlivý uvedený rok, tak i zohledňovat podíl příspěvku stanovený pro ČR na jednotlivé roky. Ten se mění v závislosti na poměru výkonu české ekonomiky vůči výkonu ostatních ekonomik členských států Unie,“ upřesnil mluvčí ministerstva zahraniční Drake.
