Kašperek: Poláci jezdí na české úřady a Češi na polské, spolupráce má ale řadu překážek

Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.Jak je známo, Češi žijící v příhraničí jezdí velmi často nakupovat do Polska, kde bývají z pravidla levnější benzín, cigarety nebo potraviny a další zboží. Jak moc ekonomicky důležití jsou čeští zákazníci pro tyto polské regiony v blízkosti hranic?V části polsko-českého pohraničí, kde působím, tedy v Euroregionu Těšínské Slezsko, byli čeští zákazníci vždy. Nešlo o tak velký objem jako dnes, ale pro Těšín a různé příhraniční trhy mají Češi dlouhodobě velký vliv. Například na hlavní ulici v Těšíně jsme během covidu, kdy byly zavřené hranice, viděli, že absence Čechů byla hodně znatelná. Myslím si, že pro naše obchody, hlavně ty menší, jsou Češi opravdu důležitá skupina zákazníků. V minulosti se objevily i problémy, především v síťových obchodech jako Biedronka, Kaufland a někdy i Lidl, protože kvůli velkému počtu lidí chybělo některé zboží. Myslím si ale, že dnes to s sebou žádné negativní vlivy nepřináší, jen ty pozitivní. Český zákazník se navíc během nákupu může například dát s někým do řeči, nějaká místa poznat, a pak se k nám vrací třeba do restaurace nebo za jiným cílem.Netlačí na Polsko Evropská komise, aby kvůli „správnému fungování vnitřního trhu“ svoji cenovou či daňovou politiku nějak změnilo? Polská vláda kvůli energetické krizi a inflaci snížila DPH na potraviny na nulu, čímž přilákala právě i Čechy.Pokud nějak tlačí, tak si nemyslím, že je to ve velké míře. Většina daňových aktivit naší vlády totiž už skončila, DPH se vrací na původní úroveň. Ani v minulém roce s tím myslím Komise neměla problém.Nekomplikuje toto chování zákazníků vztahy mezi polskými a českými partnery? Přece jen, moravské a slezské regiony na české straně přicházejí o příjmy, když lidé místo toho nakupují v Polsku.My spolupracujeme s veřejnou správou a s neziskovkami, a co se dnes děje, na naše vztahy žádný vliv nemá. Ani pokud jde o firmy na jedné nebo druhé straně, nemáme žádné signály, že toto přeshraniční nakupování způsobuje nějaké problémy. Žádná hospodářská komora se nám neozvala, že by zaznamenala nějaké stížnosti od svých členů, podnikatelů. Myslím si, že je to z toho důvodu, že hlavně v pohraničí, na jedné i na druhé straně, si na to podniky už zvykly. Je to něco normálního. Navíc jsou měsíce, kdy více Poláků jede na českou stranu, a pak jsou měsíce, kdy zase Češi jezdí více do Polska.

Češi jezdí nakupovat cigarety do Polska. Může za to vysoká daň, říká studie

V technických oblastech je jazyk bariéra

Vy sám řídíte polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko, který je platformou pro přeshraniční spolupráci. V jakých oblastech Češi a Poláci v současnosti nejvíce spolupracují?V posledních letech se to neměnilo, jde o spolupráci mezi organizacemi, samosprávami, neziskovkami a podnikateli, a týká se hlavně turistiky, kultury, sportu, veřejných vztahů, krizového řízení nebo bezpečnosti. Už méně, což se snažíme změnit, se spolupráce dotýká zdravotnictví, stavebního plánování nebo různých veřejných služeb jako rozvodů vody nebo elektřiny. Složitě se také zatím spolupracuje například v oblasti geodézie, kartografie nebo propojování matrik. Člověk si možná řekne, že tato témata se přeshraniční spolupráce nedotýkají, ale tak to není. Spousta Poláků řeší administrativní věci na českých úřadech a naopak. Velký vliv na to, v jakých oblastech se může či nemůže spolupracovat, mají možnosti v evropském programu Interreg. Mít na to peníze je zkrátka nutné, i když se nejedná o jediný zdroj.Existuje nějaká šance, že v tomto programu budou do budoucna peníze i na oblasti, které zmiňujete?Myslím si, že program Interreg může pomoct k tomu, aby se spolupráce vyvíjela i v dalších oblastech, jako životní prostředí, což je velmi důležité. Problém je v tom, že Polsko i Česko mají svou vnitřní politiku, a rozhodlo se, že jsou oblasti, které jsou doménou právě této vnitřní politiky. Na začátku je člověk, na konci je člověk, ale mezitím jsou podmínky, hlavně právní předpisy. Myslím si, že nejhůře na tom přeshraniční spolupráce je v oblastech, které jsou z jedné strany doménou státu, a z druhé strany mají své specifické podmínky, například to životní prostředí. Třeba měření znečištění ovzduší probíhá na české a polské straně jinak, pod jiným systémem. To k partnerské spolupráci nepřispívá, protože data jsou často nesrovnatelná. Ještě jednou zopakuji, myslím si, že program Interreg může mít pozitivní vliv, protože když jsou k dispozici peníze, tak lidi více tlačí svědomí, že je potřeba něco dělat i v jiných oblastech. Zároveň se díky těmto penězům potkávají, seznámí se a také si pak lépe rozumí z hlediska jazyka. To není tak důležité u kultury, tam si lidé přirozeně rozumí, ale spíše u složitějších technických záležitostí, kde je jazyk bariéra.Polsko v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině intenzivně investuje do alternativ k fosilním palivům, včetně obnovitelných zdrojů. Dají se na to nějakým způsobem využít i přeshraniční programy? Moravskoslezský kraj prochází stejnou energetickou transformací, tak se to nabízí.Program Interreg bohužel na rozdíl od regionálních operačních programů nenabízí možnost přímo financovat tuto transformaci, ale u většiny projektů, například v turistice, je součástí podporovaných aktivit zvyšování energetické účinnosti. Když se tedy buduje veřejná infrastruktura pro podporu turistiky, tak musí být co nejvíce ekologická a také využívat co nejvíce obnovitelné zdroje. Tímto způsobem tedy Interreg může do určité míry k energetické transformaci přispět.

Proměna regionů závisí na lidech. Spravedlivý fond je jen kamínkem v mozaice

Uprchlíci a volby

Jak okolí polsko-českých hranic ovlivnili ukrajinští uprchlíci, kteří kvůli válce přišli?Na začátku války jich zde bylo hodně, protože vlaky z Ukrajiny často projížděly jižní částí Polska a severní částí Česka. Dnes je v příhraničí ukrajinských uprchlíků méně, u nás i u vás se už většinou nacházejí ve velkých městech. Samozřejmě ale platí, že i tak jich zde máme více než před válkou, a myslím si, že nejsou pro polskou ani českou stranu žádným problémem. I když měli vliv na určité změny v pohraničí, tento vliv byl podle mě pozitivní, protože například začali pracovat v obchodech. Negativní případy, které musí řešit policie, tak ty jsou opravdu velmi málo časté.Polsko čekají tento rok parlamentní volby. Očekáváte, že pokud by vyhrála současná opozice, tedy hlavně Občanská platforma Donalda Tuska, tak se polský přístup k EU nějak změní? Současná vláda strany Právo a Spravedlnost (PiS) má s Evropskou komisí různé spory, a nejen s ní.Řeknu to takhle – polská společnost je velmi proevropská. V posledních letech sice máme nějaké problémy, ale kvůli těm se tu nerozjíždí debata o „polexitu“. Myslím si, že jde hlavně o politiku a hrdost – vláda chce ukázat, že Polsko je „něco víc“, než bylo před rokem 2015 (kdy se k moci vrátila PiS, pozn. red.). Myslím si, že kdyby parlamentní volby vyhrála současná opozice, tak se znovu vrátí směr, kterým země šla před vládou PiS – polský přístup by byl méně konfliktní. Koneckonců, máme z toho problémy, musíme platit velké pokuty za nedodržování smluv, jako občané nic pozitivního nevidíme.

Lex Tusk: Komise zahájila řízení s Polskem kvůli zákonu o ruském vlivu