Koudela: Moravskoslezský turismus je po covidu zpět na rekordních číslech. I díky Polákům

Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně – na prohlídku, s dětmi, na koncert, na konferenci. I díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby, dodává v rozhovoru pro EURACTIV.czVelkou moravskoslezskou značkou je festival Colours of Ostrava. Díval jsem se, že v některých letech přesahoval počet návštěvníků i 40 000. Musí se město a region na takový turistický nápor nějak speciálně připravovat?Město a region v době festivalu skutečně čelí obrovskému náporu, v okolí 10, 20, 30 kilometrů od Ostravy v daný moment chybí ubytovací kapacity. My jako destinační agentura se s tím prakticky sami potýkáme například v tom, že se vždy snažíme pozvat na festival nejlepší blogery a novináře, a musíme pro ně rezervovat ubytování už na konci předchozího roku. Kvůli tomu jsme v kontaktu s řadou hotelů, například i prostřednictvím asociace. Když se k tomu vyjádřím ze své bývalé pozice šéfa areálu Dolní oblasti Vítkovice, tak zároveň probíhala velmi úzká koordinace mj. s bezpečnostními složkami, řešila se koordinace dopravy či parkování. Přípravy tedy probíhají vždy s organizátorem eventu a na více frontách.Jak moc ekonomicky důležité jsou pro kraj velké akce tohoto typu?Sami organizátoři festivalů si vytvářejí různé studie ekonomických dopadů, kterými potom argumentují. Kromě Colours of Ostrava obrovsky návštěvnicky vzrostl i hudební festival Beats for Love, konající se rovněž v areálu DOV. Podle statistik organizátorů festivalu navštívilo tuto hudební akci v roce 2022 přes 55 tisíc lidí, kteří utratili více než 441 milionů korun. Podnikatelům a firmám, kteří dodávali zboží a služby pro návštěvníky, se zároveň zvýšily zisky asi o 87 milionů korun. Výdaje návštěvníků Beats for Love 2022 měly pak dopad na zvýšení obratu české ekonomiky o 659 milionů korun. Rozhodně je tedy výhodné takové akce tady mít, nejen z hlediska image, ale i kvůli ekonomickým přínosům.Festivaly se konají v Dolní oblasti Vítkovice (DOV), kde jste do roku 2021 působil jako výkonný ředitel. Našel jsem správně, že se teď jedná o turisticky nejnavštěvovanější místo v kraji?Ano. Jak vyplynulo z aktuálních čísel agentury CzechTourism, týkajících se návštěvnosti památek, v loňském roce industriální areál navštívilo asi 892 tisíc lidí (počítáno dle nové přesnější metodiky, podle starší šlo o 1,48 milionu lidí – pozn. red.). V roce 2015 Dolní Vítkovice překonaly milionovou hranici a v období před pandemií covidu‑19, tedy v roce 2019, sem přijelo přibližně 1,6 milionu lidí (starší metodika). Přitom ještě v roce 2009 a dříve se návštěvníci počítali jen na stovky až nižší tisíce. Celá infrastruktura se budovala podle konceptu „živého města“ tak, aby se sem lidé ideálně opakovaně vraceli. Jednou na prohlídku, jindy s dětmi do Světa techniky, pak zase na koncert, festival, na horolezeckou stěnu nebo na pracovní konferenci.Jak vlastně vznikl nápad využít toto dědictví těžkého průmyslu jako turistické lákadlo?Nápad vznikl v hlavě pana Jana Světlíka, který ve Vítkovicích působil od studií a postupem času se dostal i k vlastnictví části Vítkovic, jejíž součástí byl také areál tehdy už nefunkčních vysokých pecí, které vyhasly v roce 1998. Tehdy se uvažovalo, co s tímto místem udělat. Jeden názor byl to celé zakonzervovat jako památku, další byl z toho udělat novou developerskou plochu například pro obchodní domy a jiné projekty. Pan Světlík měl tehdy myšlenku zachovat udržitelnou část areálu a přetavit ho mimo jiné v zájem o technické obory a vzdělávání. Tímto nápadem dokázal zaujmout. Zapojili se město, kraj i univerzita a postupně přibývali další partneři. Prostřednictvím vzniklého spolku se pak realizovala řada investic. V tomto ohledu jsme se vždy snažili dát jednotlivým objektům „nový život“, například z plynojemu se tak stala multifunkční aula. Zároveň bylo třeba dbát na to, aby nový program byl i ekonomicky udržitelný.

Technotrasa slaví úspěch

S konkrétními turistickými cíli souvisí i služby. Žádají si průmyslové destinace jako DOV stejné služby pro turisty jako např. hrady či zámky, nebo je to v něčem jiné, náročnější?Návštěvník chce dnes mít k dispozici nějaký standart. Počáteční „punk“ a originalita místa v průběhu času přestala stačit. Služby s sebou postupně přinesla sama provozující instituce DOV, v roce 2008 šlo o jednotky zaměstnanců, dnes už je jich daleko víc. Přišli také klienti a organizátoři různých akcí, kteří mají dlouhodobé nájmy nebo vlastní provozy. I ti zaváděli a zavádějí návštěvnický program, systém a komfort. V tomto ohledu si myslím, že je to podobné jako u jiných návštěvnických provozů, například jako u památek typu hrady a zámky. Pokud jde o přístup k areálu jako k památce, z pohledu správy, tak tam je to z hlediska přístupu myslím trochu jiné. Kámen, dřevo a cihla totiž vydrží podstatně déle než ocel a železo, které vlivem povětrnostních podmínek postupem času rychle degradují. I s tím se tedy musí při provozu areálu počítat. Pochopitelně kámen či podobný materiál použitý u hradu vydrží bez větších zásahů celá staletí.Jaké další projekty vaší agentury staví právě na tomto průmyslovém dědictví?Relativně nedávno vznikla aktualizovaná krajská strategie cestovního ruchu, kde jsme se dohodli na oblastech, které jsou pro lákání turistů na Severní Moravu podstatné. Je jich v našem případě pět – příroda ruku v roce se sportem a aktivní turistikou, jídlo, eventy, přátelské prostředí pro rodiny s dětmi a právě industriál. Industriál našeho regionu z pohledu cestovního ruchu prezentuje projekt či produkt Technotrasa, což je mapa, jejíž součástí jsou právě industriální areály, památky, místa reprezentující tradici kraje. Jsou to Dolní Vítkovice, ale také celá řada míst, která už dnes slouží jako turistická a návštěvnická centra. Jde například o další regionální doly Michal, Flasharův důl či Landek, osoblažskou úzkokolejku, geopark Krajina Břidlice, mlýny, historické textilky, potravinářský průmysl nebo o přehradu Slezská Harta. Takových míst už dnes máme kolem čtyřicítky. Potěšilo nás, že Technotrasa byla nedávno v konkurenci dalších zajímavých míst naší země, jako Prahy, Krkonoš nebo Jižních Čech, celorepublikově oceněna jako vůbec nejlepší produkt cestovního ruchu za minulý rok. Je tedy vidět, že toto téma rezonuje a může být návštěvnicky lákavé. Velkou zásluhu, krom Moravskoslezského kraje, který téma podporuje, na tom mají i sami podnikatelé a provozovatelé atraktivit.

Ostravsko je stále „láska na druhý pohled“. Z dolu mohou být laboratoře i elektrárna, říká Igor Ivan

Poláci udělali obrovský pokrok

Podobnou průmyslovou transformací prochází také polská vojvodství hned za hranicemi. V jakých oblastech spolupracujete?Poláci k tomuto tématu přistupují podobně jako my, také mají trasu technických atraktivit. Prostřednictvím přeshraničních projektů to celé v podstatě propojujeme a komunikujeme jednotně jako společné na obou stranách hranice. Společně s Poláky také hrajeme významnou roli na celoevropské platformě European route of industrial heritage ERIH, která se věnuje propagaci a zpřístupňování průmyslových míst. Díky EU programu Interreg společně rozvíjíme například projekty Hravé a Industriální pohraničí. Kromě společné propagace, aplikací, online nástrojů, průvodců nebo česko-polských návštěvnických center se teď v Polsku kousek od Bohumína chystá analogie science centra, jako je ve Vítkovicích, které se bude soustředit na hornickou tématiku. V Ostravě se, díky těmto projektům, v létě zpřístupní obnovená expozice populárního Světa Techniky U6.Na druhou stranu, s Polskem zároveň o turisty soupeříte, ne? Daří se spolupráci a soupeření dobře balancovat?Když turistům radíme, co je možné navštívit na Severní Moravě, tak jim v rámci zmíněné česko-polské spolupráce zároveň nabízíme tipy na polské straně hranice. To je i podstata přeshraničních projektů, takže tam se to balancovat daří. Navíc díky komunikaci obou pohraničí, díky tomu, co máme společné, jsme ještě návštěvnicky zajímavější. Poláci udělali obrovský pokrok v investicích do infrastruktury, ať už jde o tu dopravní nebo v oblasti cestovního ruchu o samotná návštěvnická centra. Například Slezské muzeum v Katovicích je perfektně zvládnuté, mně osobně se líbí i architektonicky, a rozhodně stojí za návštěvu. Polští partneři pro nás bez pochyby konkurence jsou, zároveň je třeba je pochválit za úžasný rozvoj, pokrok, ale i skvělé partnerství. Máme toho historicky a snad i do budoucna mnoho společného. Nás na Severní Moravě může těšit fakt, že v porovnání s předcovidovým rokem se návštěvnost polských turistů přijíždějících k nám do regionu razantně zvýšila, nárůst je téměř 150 %.Covidová pandemie zvýšila vnitrostátní a přeshraniční turismus, například právě z blízkých polských regionů, jak zmiňujete. Zároveň ale přinesla úbytek turistů ze vzdálenějších zemí. Když to celé sečteme, jaký měla tedy pandemie efekt na celkový počet turistů v kraji?V roce 2019 před covidem se Moravskoslezský kraj konečně mohl pochlubit překonáním  milionu ubytovaných návštěvníků, což se nikdy předtím nepovedlo. Covid to narušil, ale teď už máme čísla za minulý rok 2022 a do milionu nám chybělo jen pár tisícovek lidí. Covid tedy fatální dopad měl, na oblast cestovního ruchu i navazující služby, ale návštěvníci se naštěstí vrací opět v rekordních počtech. Všechny k nám do destinace Severní Morava zveme.

Moravskoslezský kraj se „spravedlivě transformuje“. Nové evropské peníze půjdou i na rekvalifikace