Evropská centrální banka chce díky digitálnímu euru získat větší kontrolu nad finančním sektorem, kde v digitálních platbách dominují soukromé banky a společnosti Visa a Mastercard. Těžit by z toho měli hlavně uživatelé, vše je ale zatím pouze v „pilotní fázi“.O projektu digitálního eura už se mluví několik let, až teď ale přistál na stole konkrétnější návrh. Evropská komise minulý týden
načrtla, jak by tento bezplatný nástroj mohl v budoucnu fungovat.
„Digitální euro je inovativní projekt, který může dostat EU do pozice jednoho ze světových lídrů v oblasti digitálních měn centrálních bank (
CBDC, pozn. red.). Dle zveřejněného návrhu se má jednat o digitální měnu, která by měla být uživatelsky jednoduchá, fungovat v offline režimu a má potenciál zefektivnit finanční transakce a jejich dostupnost,“ shrnul novinku europoslanec
Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Aby bylo nové platidlo přínosné, musí však podle Kovaříka „brát zásadní ohled na ochranu soukromí držitelů a kybernetickou bezpečnost.“ Zatímco u online transakcí by digitální euro mělo poskytovat stejnou úroveň ochrany údajů jako například u platby kartou, u těch offlinových Komise mluví o „vysokém stupni ochrany soukromí a údajů“ na úrovni „placení v hotovosti nebo při vybírání hotovosti z bankomatu.“ Nikdo by zkrátka nemohl vidět, za co lidé při používání digitálního eura offline platí.
„Jsem osobně rád, že Evropská komise podobný návrh představila, protože klasicky vydávané měny nedostačují požadavkům digitálního věku. Je to cesta, jak vytvořit levnější, soukromí přátelštější a demokratičtější alternativu k současnému kartelu vydavatelů platebních karet,“ myslí si další z českých europoslanců
Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA).
Podle Peksy je třeba hlídat, aby digitální euro skutečně chránilo soukromí takovým způsobem, který se očekává od klasické hotovosti. „Komisí předložený návrh je kdesi na půl cesty, takže bude velmi záviset na vyjednávání v Evropském parlamentu,“ doplnil politik.
Digitálních peněženek s tímto platidlem se Evropané dočkají nejdříve v roce 2026, spíše později. Sama Evropská komise opatrně říká pouze to, že „vytváří rámec pro případnou novou, digitální formu eura, kterou by Evropská centrální banka (ECB) mohla v budoucnosti dát do oběhu jako doplněk k hotovosti.“ Míč se teď nachází na straně členských států a europarlamentu.
https://update-eu.cz/expert-digitalni-euro-je-nejiste-a-jeste-nejakou-dobu-bude/
Konkurence „kartářům“
Evropská centrální banka by s pomocí digitálního eura ráda získala větší kontrolu nad evropským finančním sektorem. V časech, kdy lidé stále méně používají hotovost, chce zabránit tomu, aby měly digitální platby pod palcem takřka výhradně komerční banky.
„Evropská centrální banka se snaží navázat na neúspěch PSD2 (
směrnice o platebních službách, pozn. red.) a hledá cesty, jak zpřístupnit okamžité platby zadarmo široké veřejnosti. Protože to nedokázala skrze banky a třetí strany, zkouší to nyní sama,“ okomentoval pro EURACTIV.cz ekonom z Metropolitní univerzity Praha
Dominik Stroukal.
Také on vidí jako jeden z hlavních důvodů zavedení digitálního eura snahu EU vytvořit konkurenci karetním společnostem. „Uživatelé by mohli mít levnější okamžité platby, ale nemůžeme čekat, že by ECB uměla inovovat tak moc, jako firmy na trhu,“ dodal Stroukal a narážel tak na proklamace Evropské komise, že digitální euro se má stát „základem pro další inovace“.
Zvýšení konkurenceschopnosti je ale „dvousečná zbraň“. Někteří
experti varují, že pokud by digitální euro bylo příliš úspěšné, může podkopat bankovní systém.
„ECB nemůže ve vší skromnosti čekat, že by o takový produkt byl zájem až takový, že plánuje nastavování limitu, kolik digitálního eura bude možné vlastnit. Jistě, oproti bankovním penězům nemůže ECB zkrachovat, ale to dnes nikoho nezajímá, vklady jsou pojištěné a banky se vesele zachraňují. Proč by vůbec chtěl někdo digitální euro vlastnit?“ ptal se rétoricky Stroukal.
Limit ale podle něj svou úlohu má. „Do budoucna bude mít ECB možnost nastavit na digitální euro vysoké úroky. Aby nezkrachovaly banky, které nemůžou úrokem konkurovat, tak se nastaví limit,“ vysvětlil.
Nástroj měnové politiky
Digitální euro ale není jen o konkurenceschopnosti a potenciálnímu zjednodušení života uživatelům platebních služeb. „Druhým jasně viditelným a od začátku zřejmým důvodem je hledání nového nástroje měnové politiky,“ připomněl Dominik Stroukal.
Jak ekonom pro EURACTIV.cz
vysvětlil už dříve, historicky měly centrální banky poměrně přímočaré nástroje k tomu, jak dosáhnout svého typicky dvouprocentního inflačního cíle. Po recesi z let 2008 a 2009 však některé západní centrální banky narazily na své limity, úvěrové sazby už nebylo kam snižovat. Na řadu tak přišly nové nástroje, jak bojovat s inflací, a CBDC patří mezi ně. Jedná se zkrátka o způsob, jak centrální banky chtějí dostat část peněžní zásoby více pod kontrolu.
Centrální banky vyhlíží „nový druh peněz“. Digitální euro má pomoct dohnat soukromý sektor
A co Češi?
Při pohledu zpět na praktické fungování digitálního eura, podle Ondřeje Kovaříka bude při dalším projednávání navržené legislativy potřeba dávat pozor na to, jak bude projekt zohledňovat země mimo eurozónu, tedy i Česko.
„Bude důležité zajistit nediskriminační přístup pro tyto země,“ doplnil.
Mikuláš Peksa upozorňuje na to stejné. „Pokud vše bude fungovat, jak má, budeme mít v Česku skrze dohodu ČNB a ECB možnost vyzkoušet si placení eurem. Je tak potřeba zajistit, aby při tom čeští občané nebyli diskriminováni ve srovnání se Slováky, Němci a dalšími občany států eurozóny,“ řekl europoslanec.
Evropská komise
zmiňuje, že něco takového je „potenciálně možné“, i když současný návrh hovoří pouze o tom, že „lidé a podniky by mohli digitálním eurem platit kdykoli a kdekoli v eurozóně.“
Strach o hotovost
Ondřej Kovařík připomněl podmínku, která se často zmiňuje – digitální euro se nesmí stát náhradou hotovosti.
Obavy ale přesto existují a už mají i dopad na zákony.
Například slovenský parlament na návrh nacionalistické strany Sme rodina nedávno doplnil do ústavy „právo na platbu v hotovosti“. Země je však v tomto ohledu poněkud „schizofrenní“, liberálové totiž zároveň prosadili ústavou zaručené právo prodavačů odmítnout platby v hotovosti, pokud k tomu budou mít „vhodné nebo obecně platné důvody“. Tento krok má chránit prodejní automaty pouze na karty nebo majitele obchodů, kteří se obávají loupežných přepadení nebo bakterií na bankovkách a mincích.
Evropská komise ujišťuje, že digitální euro má skutečně být pouze „doplňkem“ k hotovosti. Společně s digitálním eurem navíc předložila další návrh, který má pevně zakotvit eurobankovky a euromince jako zákonné platidlo, a tím mimo jiné „zaručit trvalé a rozsáhlé přijímání hotovosti v celé eurozóně“.
„Vstup eura do digitální éry je důležitým evropským projektem. Nepochybuji o tom, že digitální euro jako doplněk k hotovosti přinese občanům i podnikům v celé EU řadu výhod. Jsem si však vědoma toho, že si musí získat důvěru lidí. Dnešní návrh pomůže vymezit diskusi o tom, co je digitální euro a jaké jsou výhody jeho vytvoření. Jsme na samém začátku dlouhého demokratického procesu,“ prohlásila minulý týden eurokomisařka pro finanční služby
Mairead McGuinness.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
