V europarlamentu prošel návrh o obnově přírody. Pomohly i hlasy českých rebelů z řad lidovců a konzervativců

Europoslanci dnes během napínavého hlasování schválili právní rámec pro obnovu přírody. Do roku 2030 tak budou muset členské státy zavést opatření na obnovu alespoň 20 % všech suchozemských a mořských oblastí EU. Zástupci Evropského parlamentu teď budou o konečné podobě právního předpisu jednat s členskými státy.

Návrh prošel těsnou většinou – pro hlasovalo 336 poslanců většinou z řad levicových či liberálních uskupení. Legislativu se podařilo odsouhlasit i navzdory silnému odporu pravicových stran. K nim se připojila i nejsilnější frakce v Evropském parlamentu (EP), Evropská lidová strana (EPP), která se zpočátku snažila návrh zcela shodit ze stolu. To se však nakonec nepodařilo.

Podle zprávy Evropské komise (EK) je více než 80 % evropské půdy silně postihnuto degradací životního prostředí způsobenou intenzivním zemědělstvím a odlesňováním. V Česku je pak velkým problémem vodní eroze půdy, která podle dat Ministerstva zemědělství ohrožuje až 60 % zemědělské půdy.

Na základě komisního návrhu by mělo být 10 % zemědělské půdy obnoveno. V přírodě by se opatření projevilo výsadbou krajinných prvků s vysokou rozmanitostí, jako jsou například živé ploty, stromořadí, remízky či rybníky. Podle europoslanců však stačí, aby členské státy „současný stav zlepšovaly a vykazovaly vzestupný trend bez pevně stanoveného cíle,“ zní v tiskové zprávě EP.

„Zdravá příroda je naše nejcennější bohatství. Čistí nám vzduch a vodu, mírní extrémní vedra, záplavy i požáry, je naším největším spojencem v boji proti změně klimatu,“ vyjmenoval některé z dopadů normy Mikuláš Peksa (Piráti/Zelení), jehož frakce návrh dlouhodobě prosazovala.

Komplikace pro farmáře? Odborníci tvrdí opak

Návrh se ovšem setkal s četnou kritikou zejména z řad zemědělců a na ně navázaného zpracovatelského průmyslu. Ti se obávají rozsahu celé právní normy. Komise plánuje do roku 2030 snížit používání chemických pesticidů o polovinu. Do stejného roku by navíc měla být zavedena opatření k obnově přírody na 30 % odvodněných rašelinišť v rámci zemědělského využití. Na výdaje spojené s podporou biologické rozmanitosti by měla Komise vyčlenit z víceletého finančního rámce přibližně 100 miliard eur.

„[Návrh] komplikuje obživu sedlákům. Brutálně zasahuje do kompetencí členských států a vytváří nekryté náklady,“ kritizoval podobu návrhu během rozpravy stínový zpravodaj Alexandr Vondra (ODS/ECR).

Konkrétní způsob, jakým budou jednotlivé členské státy postupovat, si ale vlády zemí nastaví samy v tzv. národním plánu na obnovu přírody. Na jeho plnění by však měla dohlížet EK.

I přes počáteční ostrou kritiku Vondra nakonec návrh podpořil. „Návrh Komise byl příliš radikální. Komise svým přístupem unavila lidi zběsilou dekarbonizací a tím ohrozila přijetí návrhu na ochranu přírody. Prošlo to jen velmi těsně,“ okomentoval hlasování Vondra. „Opatření se ve výsledku projeví lokálně a relativně rychle, ještě za našich životů. Naopak hysterická dekarbonizace a radikální boj proti klimatickým změnám přináší jen zdražování doma, zvýhodňuje Čínu a globálně žádný efekt nemá,“ vysvětlil svůj obrat Vondra.

Zavedení normy rezonovalo v četných kruzích – a to jak z řad nevládních organizací, ale také firem, vědců a mládežnických organizací. Vědci v otevřeném dopise, který získal více než 6000 podpisů, vyzvali europoslance, aby návrh přijali, protože se jedná o „základní kámen potravinové bezpečnosti a lidského zdraví.“ V dopise také vyvrátili řadu mýtů. Z jejich výzkumu vyplývá, že ochrana a obnova přírody a omezení používání chemikálií a znečišťujících látek jsou zásadní pro udržení dlouhodobé produkce a zvýšení potravinové bezpečnosti.

K nim se navíc minulý týden, zřejmě poprvé v historii EP, přidalo i více než 60 stážistů Evropského parlamentu. Ti apelovali na své europoslance, aby návrh během zasedání podpořili.

O nařízení o obnově přírody 🌿 bude příští týden na plénu hlasovat Evropský parlament 🇪🇺. Nařízení ale už nyní vyvolává silné reakce.

❗️Dnes, zřejmě poprvé v historii EP, zaslali stážisté svým europoslancům dopis, ve kterém je vyzívají, aby nařízení příští týden schválili pic.twitter.com/sq2N0Eh7fM

— Kateřina Horáková (@katerinahorak) July 6, 2023

V úterý, den před hlasováním na plénu a jen pár set metrů před branami Evropského parlamentu, protestovali jak zastánci, tak odpůrci návrhu. „[Politici] mají mnoho příležitostí, aby jejich činy odpovídaly jejich slovům. Už mnohokrát nás zklamali, takže doufáme, že nám dokáží, že se mýlíme,“ podpořila přijetí návrhu přímo ve Štrasburku i švédská aktivistka Greta Thunberg.

„Osobně vnímám přítomnost Grety Thunbergové – tady na protestech – jenom jako pokus o zviditelnění části zelených europoslanců,“ kritizoval obratem na Twitteru její účast lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

Čím více se blíží volby do Evropského parlamentu, tím více se tady různé skupiny snaží zviditelnit. Já osobně vnímám přítomnost Grety Thunbergové – tady na protestech – jenom jako pokus o zviditelnění části zelených europoslanců. Pro @FORUM_24. https://t.co/cOPEAwIQh7

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 11, 2023

Rebelové z řad českých poslanců EPP

Právě frakce Zdechovského, strana EPP, svým europoslancům doporučila, aby při hlasovali pro nepřijetí návrhu. EPP kritizovala legislativu za to, že se nepoměrně dotýká zemědělců, farmářů či rybářů. „Není ten správný čas nyní prosazovat zákon, který povede ke snížení produkce potravin. Potřebujeme nový návrh, který tyto problémy vyřeší,“ znělo ještě před hlasováním z úst německého šéfa lidovecké frakce EPP Manfreda Webera, který se stal tváří odpůrců návrhu.

Ve frakci ale došlo k velkému rozkolu – patnáct europoslanců EPP návrh podpořilo. Velkou měrou k tomu navíc přispěly hlasy českých europoslanců –  ve výsledném hlasování čtyři z pěti návrh podpořili, a šli tak proti doporučení své strany. „S obnovou přírody nemůžeme ztrácet čas. Například opylovači nám velmi rychle mizí,“ vyjádřil veřejně podporu jako první Stanislav Polčák (STAN/EPP).

„Nerozumím pozici EPP, přijde mi příliš radikální,“ znělo z jeho úst. K jeho revoltě se postupně přidali i poslanci za TOP09 Luděk Niedermayer a Jiří Pospíšil.

„Stanovisko frakce beru pouze jako doporučení. Jsem přesvědčen, že pokud chceme zachovat v Evropě alespoň nějakou přírodu, tento předpis potřebujeme. Moje volba byla jasná – hlasoval jsem pro přírodu a budoucnost naši, našich dětí a zvířat,“ okomentoval svoji volbu pro server EURACTIV.cz Jiří Pospíšil.

„EPP je stranou, která se teto oblasti aktivně věnuje. Ze situace bych si hlavně vzala ponaučení, že je správně mít připravené dobré a konkrétní pozměňovací návrhy a reagovat dle situace.  Důležité ale je, že vyhrála obnova přírody,“ okomentovala rozkol uvnitř frakce Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), která svým hlasem k přijetí návrhu také nakonec přispěla.

Podle ní schválený návrh není dokonalý. „Považuji jej ale rozhodně za výrazně lepší než původní text, který navrhovala Komise,“ dodala. Návrh EK kritizovali i další europoslanci.

„Komisní návrh není ideální výchozí bod, ale Parlament a Rada umí texty ‚opravit‘,“ argumentoval podobně i Niedermayer.

Návrh teď míří na třístranná jednání mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Za Českou republiku jej na nedávné Radě EU podpořil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Příroda nepočká, musíme jednat okamžitě. A to nejen kvůli ochraně přírody, ale i ekonomiky,“ prohlásil ministr.

Velmi lituji politizaci hlasování k Nature restoration, které nás za chvíli čeká. Není pochyb o tom, že v ochraně biodiverzity musíme přidat, a to rychle. Komisní návrh není ideální výchozí bod, ale Parlament a Rada umí texty "opravit". Mrzí mne, že zde tento přístup zatím… pic.twitter.com/7YaJhB9HeG

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) July 12, 2023

Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.