Europoslanci schválili nová pravidla ekodesignu. Ta by měla vést výrobce k tomu, aby jimi nabízené produkty byly opravitelnější, energeticky účinnější i šetrnější k životnímu prostředí. Nová regulace by se tak měla stát prvním větším krokem EU k cirkulární ekonomice.
V popelnicích mnohdy končí ještě funkční výrobky. Například proto, že přestane fungovat některá jejich neopravitelná a nenahraditelná část, nebo protože už nelze aktualizovat software. Výrobky jsou totiž navrhovány tak, že se s opravou vůbec nepočítá, ale naopak se předpokládá, že zákazník rovnou zakoupí nový výrobek.
„Design výrobku ovlivňuje až 80 % jeho dopadu na životní prostředí. Proto je důležité myslet na udržitelnost už při jeho navrhování,“ popsal europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA), který návrh podpořil.
„Výrobky, jako je například elektronika, se dnes často neopravují, prostě se vyhazují. V roce 2020 bylo průměrné množství e-odpadu (elektroodpadu – pozn. red.) v Evropské unii vyčísleno na 10,5 kilogramu na obyvatele. Je to jedna ze stinných stránek moderní konzumní společnosti,“ komentuje lídr pirátské delegace v Evropském parlamentu.
Řešení se nyní snaží přinést nová pravidla pro ekodesign, díky kterým by se výrobky měly stát odolnější, snáze opravitelnými i opakovaně použitelnými. Návrh, který minulý týden schválilo 473 europoslanců, má změnit způsob, jakým celý výrobní průmysl a všechna jeho možná odvětví fungují.
„Slouží k tomu, aby naše výrobky byly v souladu s cílem klimatické neutrality,“ shrnula italská europoslankyně za S&D a zpravodajka návrhu Alessandra Moretti. EU totiž dosud stále chybí zastřešující legislativní rámec s pravidly pro udržitelnou výrobu a spotřebu všech produktů, a většina z nich tak stále není navržena s ohledem na dopady na životní prostředí během celého svého životního cyklu – tedy i poté, co třeba jen částečně doslouží.
Produkty, které jsou uváděny na trh, proto musí podle Moretti být navrhované tak, aby byly šetrné k životnímu prostředí, aby chránily lidské zdraví i šetřily energii. Evropská komise uvádí, že díky dřívějšímu nařízení o ekodesignu z roku 2009, které se týká 31 skupin výrobků, ušetřili Evropané výdaje na energii ve výši 120 miliard eur (2 868 miliard korun).
Do roku 2030 tak může nové nařízení podle dat Komise vést k energetickým úsporám odpovídajícím zhruba 150 miliardám metrů krychlových zemního plynu, což je téměř ekvivalent dovozu ruského plynu do EU.
Šetření se však nutně týká také samotných materiálů. „Připravujeme tu možnou cestu k novému oběhovému hospodářství,“ nechala se na plénu slyšet Maria Spyraki, řecká poslankyně za EPP a zpravodajka stanoviska výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Právě díky úsporám surovin by se Evropa mohla alespoň částečně zbavit závislosti na externích dodavatelích.
EU je nezdravě závislá na surovinách z Číny nebo Konga. Teď to chce napravit
Digitální pas nebo skóre opravitelnosti
Text legislativního draftu se dotýká široké škály oblastí, mimo jiné baterií a textilních materiálů, a obsahuje celou řadu opatření, která mají zbytečnému plýtvání zabránit.
Nařízení by tak podle francouzského europoslance a navrhovatele stanoviska výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Davida Cormanda (Zelení/ESA) mělo přinést jasný zákaz předčasného zastarávání výrobků všech kategorií a druhů, které doposud bylo podle Cormanda běžnou praxí výrobců. K takové ale patří i zákaz zbytečného zbavování se funkčních, ale neprodaných výrobků.
„Možná jste někdy viděli fotografie obřích hald neprodaného oblečení k vyhození. Je to úplně zbytečné vyhazování, a to jen a pouze s cílem nesnížit tržní ceny. To vše v době, kdy slýcháme od těch stejných výrobců výzvy k rozumnějším způsobům konzumace,“ uvedl Kolaja.
Součástí návrhu je také tzv. skóre opravitelnosti, které by zákazníkům přineslo možnost porovnat mezi podobnými produkty, nakolik je bude možné v budoucnosti opravit. Dalším „průkazem“, který by s sebou zboží neslo, by se stal digitální pas.
„Nové produkty uváděné na trh tak bude možné prodávat pouze, pokud budou označené tímto digitálním pasem poskytujícím informace o dopadech na životní prostředí,“ dodala Moretti. Pas bude mít formu QR kódu, jenž si zákazník pomocí svého telefonu načte a potřebné informace snadno dohledá. „Transparentnost“ výrobků a výrobců by měla zároveň být i určitou prevencí před greenwashingem.
Moc, nebo málo regulace?
Přestože nových nároků není málo, litevský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius upozornil na trhliny, které návrh má. K takovým patří mimo jiné opomíjení online obchodů, které mají taktéž nést zodpovědnost za jimi prodávané zboží.
„Ty (online obchody – pozn. red.) hrají klíčovou roli v dnešních dodavatelských řetězcích a umožňují hospodářským subjektům oslovovat stále větší počet zákazníků. A pravidla navržená pro tyto subjekty mají za cíl doplnit pravidla podle zákona o digitálních službách (DMA). Prostřednictvím souladu s nařízením o ekologickém designu budou vytvořeny rovné podmínky pro udržitelný trh,“ popsal. Na stejný problém ve své zprávě upozornil i výbor pro životní prostředí.
Pro některé však návrh zašel s mírou regulace naopak příliš daleko, a byl pro ně proto nepřijatelný.
„EU to opět vzala za špatný konec,“ uvedl na dotaz redakce EURACTIV.cz europoslanec a stínový zpravodaj návrhu Alexandr Vondra (ODS, ECR).
„Je to přemíra regulace, zasahuje to nepřiměřeně do soukromého podnikání, svazuje to inovátory do ideologicky formované bubliny. Radši pak odejdou jinam,“ dodal.
Podle Vondry je schválený návrh naopak dalším příspěvkem k tomu, aby EU ještě víc zaostávala za USA, Čínou a zbytkem světa.
Obavy ze ztráty konkurenceschopnosti, alespoň u stávajících výrobců, nikoliv těch inovativních, by podle Sinkevičiuse měla zajišťovat platnost stejných pravidel i pro importéry. „Pravidla navržená v rámci ESPR (Ecodesign for Sustainable Products Regulation – pozn. red.) se budou vztahovat na všechny produkty uváděné na trh EU,“ uvedl na plénu v reakci na dotaz europoslanců. „ESPR přispěje k dlouhodobé konkurenceschopnosti a strategické autonomii EU,“ namítal.
Otázkou pak každopádně zůstane spolehlivost informací uváděných v digitálním pasu. Jednou věcí je, že tam například čínský výrobce informaci o výrobku vloží, ale věcí druhou je pravdivost těchto informací, upozornil Vondra v podcastu deníku iDnes Kontext.Předmětem dohadů zůstalo také to, nakolik specificky by se nařízení mělo věnovat konkrétním produktům. Proti návrhu se v tomto ohledu ohradili například zástupci textilního průmyslu a Evropská konfederace oděvů a textilu (EURATEX), kteří upozornili na zachování konkurenceschopnosti evropských textilek.
„Zatímco EURATEX uznává důležitost urychlení zeleného přechodu a vítá pokrok v legislativě, lituje přístupu parlamentu zaměřit se na textilní průmysl v nařízení, které má být rámcovou legislativou pro všechna odvětví,“ uvádí EURATEX v tiskové zprávě.
Trialog mezi zástupci Evropského parlamentu, Rady EU a Evropskou komisí by měly začít na podzim letošního roku.
Výdrž baterie, odolnost proti pádům nebo dostupnost dílů. EU chystá „ekodesign“ i pro mobily a tablety
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 