Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Diskusní fóra, jako je 8kun (dříve 8chan), 4chan nebo komunikační aplikace Telegram, patří mezi online platformy, které vznikly za účelem vytvoření prostoru pro diskusi, který nepodléhá téměř žádné regulaci.
Postupně se však staly místem pro nekontrolované šíření problematického obsahu, včetně extremismu, propagandy, dezinformací nebo teroristických manifestů. Tyto platformy například přispěly k radikalizaci
útočníka ze Zámecké ulice v Bratislavě .
Právě kvůli spojitosti s teroristickými činy a rostoucím extremismem bylo diskusní fórum 8chan v roce 2019 uzavřeno. Stalo se tak po několika ideologicky motivovaných útocích, včetně událostí v novozélandském městě Christchurch a americkém El Pasu. Později se však 8chan do online prostoru vrátil pod názvem 8kun.
Teroristický obsah se šíří také na některých kanálech v rámci komunikační aplikace Telegram. Soubor těchto kanálů se nazývá Terrorgram.
Telegram je však také
prostorem pro šíření propagandy a dezinformací. Na slovenské scéně jsou nejaktivnějšími uživateli
Ľuboš Blaha, kterého experti z Gerulata Technologies
označili za nejaktivnějšího šiřitele proruského obsahu na Slovensku, a konspirátor a extremista
Daniel Bombic.
Jak platformy fungují?
Potenciál pro problémy vytváří již samotný uživatelský systém platforem. Výjimkou mezi běžnými sociálními sítěmi jsou především 8kun a 4chan. Jedná se o takzvaná „imageboardová“ fóra. To znamená, že stránka je rozdělena na více „nástěnek“, určitých skupin nebo místností, podle obsahu. Uživatelé mohou přidávat příspěvky ve formě obrázků s popisem a pod nimi vzájemně diskutovat.
Obě stránky mají velmi stručná a jednoduchá pravidla. Jedno z nich se týká možné regulace obsahu. O tu se starají dobrovolníci z jednotlivých místností. V případě 4chan pravidla zakazují trolling, rasistické příspěvky nebo pornografický obsah.
To však neplatí pro místnosti označené jako /b/ nebo Random. Nevztahují se na ni ani výše zmíněná pravidla zakazující rasismus nebo trolling. Zejména nástěnka s názvem /pol/, Politically Incorrect, je již dlouho prohledávána. Právě ta je centrem pravicového extremismu na fóru.
V případě 8kun jsou pravidla ještě volnější. Jsou spíše informativní, týkají se hlavně soukromí. Ani na jednom z fór totiž není nutné registrovat stálý profil. 8kun dokonce nabízí takzvaný „hashing“ neboli funkci šifrování IP adresy. V praxi jsou tak uživatelé téměř nevystopovatelní a příspěvky jsou zcela anonymní.
Telegram funguje trochu jinak. Nejedná se o klasickou platformu, ale spíše o komunikační aplikaci. Telegram má soukromé chaty, veřejné skupiny a kanály. Pro soukromé konverzace existuje možnost využívat komunikaci typu end-to-end. V tomto případě nemají k obsahu přístup ani samotní správci Telegramu.
Podle informací uvedených na stránce aplikace je veškerý obsah Telegramu šifrovaný a bez klíče nepřístupný. Obsah je prý možné dešifrovat výjimečně, pouze v případě vyšetřování.
Kanály se od skupin liší tím, že obsah lze sledovat, ale přispívat do nich může pouze majitel kanálu. Tento způsob komunikace se již podobá klasickým sociálním sítím, i když platforma je stále definována jako chatovací aplikace.
Deepfake technologie se dostala do slovenského mediálního prostředí, zákon na ni zatím nemyslí
Co se s tím dá dělat?
Podle odborníka
Daniela Mila a dalšího odborného zdroje z Centra boje s hybridními hrozbami, které působí pod (slovenským) ministerstvem vnitra, je technicky nemožné platformy zablokovat. I kdyby se tak stalo, uživatelé si podle nich najdou způsob, jak se k obsahu dostat.
„Zároveň se vede debata o omezení přístupu k informacím. Musel by to být až poslední krok, když ostatní selžou,“ říká Milo.
Právě nedostatečný dosah na členy fóra nebo samotné příspěvky však správci stránek používají jako argument, proč nemohou odstranit problematický obsah, i když byl nahlášen nebo porušuje zákon.
Podle Mila je v boji proti šíření internetového extremismu důležitým faktorem prevence. „Když mladý člověk ví, že takové chování a informace jsou falešné, zmanipulované a snaží se ho někam dotlačit, přičemž využívají jeho hněvu, měl by být schopen se takovému obsahu bránit,“ říká.
Anonymní odborný zdroj také zdůrazňuje význam duševního zdraví, které je podle něj velmi zanedbáváno. Většina teroristů, kteří se zradikalizovali na internetu, jako například útočník ze Zámecké ulice
Juraj Krajčík, jsou totiž takzvaní osamělí vlci.
„Mladý muž v pubertě je například odmítnut ženou a někam se stáhne, protože to nedokáže zpracovat. Možná kdyby téma duševního zdraví nebylo celospolečensky stigmatizováno, bylo by takových problémů méně,“ vysvětluje.
Pomůže Unie?
Ani nový celoevropský Akt o digitálních službách v současné době na problematická fóra nedosáhne. V případě Telegramu je překážkou především počet jeho uživatelů. Aby webová stránka splňovala definici velmi rozsáhlé platformy, musí mít v Evropské unii více než 45 milionů uživatelů. Telegram však těchto čísel nedosahuje.
Sporná je také definice platformy jako takové. Jedná se především o komunikační aplikaci s pouze některými funkcemi podobnými platformě, které využívá ještě méně lidí.
To znamená, že i když celkový počet uživatelů překročí limit pro velmi velké platformy, započítávají se pouze uživatelé kanálů, které již definici služeb platformy splňovat mohou.
8kun a 4chan mají ještě volnější strukturu a nižší počet uživatelů ve členských zemích EU. Podle Mila je však přesná čísla téměř nemožné zjistit kvůli anonymitě uživatelů nebo změně země, ze které se účastníci na tato fóra připojují, pomocí VPN.
Dále vysvětluje, že nová evropská legislativa má dopad pouze na nelegální chování, nikoli na šíření dezinformací. Na zavádějící obsah se může vztahovat pouze v případě, že by splňoval definici trestného činu, například šíření poplašné zprávy.
Začíná fungovat akt, který vnáší jasno do světa sociálních sítí a vyhledávačů. Jaké změny přináší?
