Vláda v rámci konsolidace veřejných financí hodlá sáhnout na dotace. Nejenže se chystá seškrtat ty národní, ministerstvo financí plánuje „utáhnout opasek“ i v těch unijních. Návrh ministerstva, který snižuje spolufinancování dotačních projektů ze státní kasy, má po létě projednat vláda.
Tu nová cyklostezka, tam nová fasáda na základní škole, vznik kulturního a informačního centra, vybavení laboratoře či nový stroj v místní fabrice. Na to a mnoho dalšího směřují od vstupu Česka do Evropské unie peníze ze společného unijního rozpočtu. K žadatelům putují skrze dotace ze strukturálních a investičních fondů. Žádat o ně mohou obce, města, kraje, školy, výzkumné organizace, firmy, neziskové organizace, podnikatelé i jednotlivci v závislosti na nastavených pravidlech.
Evropský rozpočet ale nezaplatí všechny náklady, z nemalé části je doplácí stát a pak také i žadatel. Toto rozložení nákladů má svá pravidla a liší se podle rozvinutosti regionů, ve kterém projekt vzniká, a podle typů žadatelů.
„V rámci kohezní politiky jsou tři kategorie regionů: rozvinuté (100% průměrného unijního HDP na hlavu a více), přechodové (75% – 100%) a méně rozvinuté (méně než 75%). Pro každý z těchto regionů je stanovena jiná úroveň národního spolufinancování. U vyspělejších je logicky vyšší spoluúčast, u méně vyspělých je větší podíl financování z EU,“ vysvětlil ekonomický poradce České spořitelny Petr Zahradník.
Vláda nyní hledá cesty, jak ozdravit veřejné finance. Jednou z nich má být i změna poměrů ve financování dotačních projektů. Navrhuje to ministerstvo financí, jak informovaly Hospodářské noviny.
Stát by si měl podle návrhu, který už prošel meziresortním řízením, utáhnout opasek a na projekty přispívat méně. Dorovnat vzniklou mezeru mají od 1. září sami žadatelé.
A nejde o zanedbatelné částky. Jak na příkladu Evropského fondu pro regionální rozvoj popsaly Hospodářské noviny, například školská zařízení by se měla ve více rozvinutých regionech nově podílet na financování projektu z 55 % oproti původním 10 %. V přechodových regionech pak z 25 % oproti 10 %.
Podle návrhu ministerstva by měly na projekty více doplácet i vysoké školy a vědecké instituce. Ve více rozvinutých regionech by míra jejich spolufinancování vzrostla z původních 5 na 50 % a v přechodových z 5 na 20 %. Připlatit by si měly i obce a kraje, ve více rozvinutých regionech by podíl spolufinancování vzrostl z původních 5 na 60 % a v přechodových z 15 na 30 %. Méně rozvinutých regionů by se navýšení míry spolufinancování ze strany žadatelů dotknout nemělo.
Žadatelé, kteří by si podle návrhu měli u projektů od podzimu sáhnout hlouběji do kapsy, návrh ministerstva kritizují. Ozvali se již například akademici, neziskové organizace či Svaz měst a obcí (SMO).
Kubsch z Euroregionu Labe: Dotace na přeshraniční spolupráci nesměřují na skutečné výzvy regionu
Ohrožení evropských peněz?
Kritici upozorňují, že by navýšení míry spolufinancování mohlo dotační programy ohrozit, protože žadatelé nebudou mít dostatek prostředků na to připravované projekty doplatit. Česko by se tak mohlo ocitnout v situaci, kdy bude muset peníze vynaložit na jiné, například ne tolik potřebné či kvalitní projekty nebo se o prostředky z unijní kasy „zbytečně“ zcela připravit.
Česko ale poměry ve spolufinancování změnit může. Tuzemsko podle stanovených pravidel musí dodržet jen poměr příspěvku z evropské a národní kasy. To, jak je rozděleno financování na národní úrovni mezi veřejné a soukromé zdroje, respektive mezi příspěvek státu a žadatele, už pravidlům nepodléhá, sdělila redakci mluvčí Evropské komise.
Podle Svazu obcí a měst se v ohrožení octne řada projektů, které samosprávy připravují. Jedná se i o projekty v pokročilé fázi realizace.
Pokud na navržené změny ve spolufinancování dojde, budou se týkat asi čtvrtiny českých prostředků z unijních fondů. Budou se totiž vztahovat až na nově vyhlášené výzvy. Pravidla pro již vyhlášené výzvy se zpětně měnit nebudou.
Jak pro redakci upřesnilo ministerstvo pro místní rozvoj, v současné době už byly vyhlášeny výzvy v objemu zhruba 75 % z těchto zdrojů. Resort proto obavy z ohrožení dotačních programů, ve kterých zbývá vyhlásit výzvy „jen“ zhruba za zbylých 25 % prostředků, nemá.
„Změna bude mít dopad na některé skupiny žadatelů, nicméně je třeba i tuto změnu posuzovat v rámci návrhů celého konsolidačního balíčku. Obecně je absorpční kapacita v ČR vysoká, proto neočekáváme, že by změnou bylo zásadně ohroženo čerpání programů z období 2021-2027,“ sdělila pro EURACTIV.cz mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Náprava chyb z minulosti
Ani podle odhadů Petra Zahradníka změny nepovedou k masivnímu nedočerpání evropských peněz. Stát by si měl ale pohlídat, jak změny dopadnou na zranitelné žadatele.
„Žadatelé z veřejného či neziskového sektoru v tomto ohledu mohou být ohroženější, zvláště pak například malé obce, případně malé neziskové organizace, pro které je tato dotační podpora jediným velkorysejším zdrojem příjmů pro krytí výdajů potřebných projektů. U větších veřejných subjektů (velká města, kraje) bych ten problém neviděl tak velký,“ řekl pro EURACTIV.cz.
„Navíc, obce a města v souhrnu disponují velmi objemnými přebytky finančních prostředků, z nichž mnohé jsou shromažďovány účelově právě pro to, aby bylo možné z nich krýt požadavek spolufinancování projektů EU,“ dodal.
Podle Zahradníka jsou změny ve spolufinancování pozitivní. Jde o napravení chyb z minulosti. Česko totiž ze státní kasy dobrovolně dorovnávalo financování projektů ve vyspělých a přechodových regionech, na které Unie přispívá méně než v případě méně rozvinutých regionů.
„Umělé zvýhodnění příjemců z přechodových regionů a z Prahy se nemělo stát na samém začátku, neboť míří proti smyslu kategorizace regionů. Navržený postup toto systémové pochybení napravuje, navíc ve jménu konsolidace veřejných financí (…) U Prahy to již vůbec nedávalo smysl, neboť u projektů, které se tvářily jako financované z rozpočtu EU, byl hlavním nástrojem financování stát,“ upozornil Zahradník.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo, že při nastavení spolufinancování podle kategorií regionů by se nemělo zapomínat ani na rozdíly uvnitř jednotlivých oblastí. Návrh by tak podle resortu neměl navyšovat míru spolufinancování například pro školy.
„Ministerstvo trvá na tom, aby nešlo o plošné opatření odpovídající pouze údajům za jednotlivé kraje. I v rámci jednotlivých regionů existují lokální disparity. Ministerstvo proto prosazuje, aby stávající míry spolufinancování byly zachovány v tzv. hospodářsky a sociálně ohrožených územích a zároveň pro příjemce z řad nevládních neziskových organizací a školských zařízení,“ uvedla Hešíková.
Uhelný fond bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027. Vyčerpat ten první bude ale výzva
Správné rozhodnutí ve špatný čas
Správné rozhodnutí podle Zahradníka však přichází ve špatný čas. „Je to systémově správný krok, činěný však ve velmi nevhodnou dobu (…) Jde bezesporu o změnu pravidel hry během utkání, což není úplně optimální postup, který určitě příjemci nevítají,“ uvedl.
Právě i k načasování směřuje kritika žadatelů. „Záměry byly připravovány v kontextu předpokládaných podmínek, přičemž pravidla spolufinancování patří k těm naprosto zásadním a klíčovým parametrům pro přípravu projektů a jejich finančnímu plánování z pohledu víceletého rozpočtového výhledu obcí a měst,“ upozornil SMO ve svém stanovisku.
„Tato změna buď přípravu projektů zcela zastaví, nebo si vyžádá vyšší náklady ze strany žadatele/příjemce, se kterými nepočítá ve svém rozpočtu, ani rozpočtovém výhledu,“ zdůraznil Svaz v dokumentu, ve kterém mimo jiné žádá například o odložení platnosti změn z 1. září na začátek roku 2024.
Ačkoliv masivní nedočerpání unijních peněz Zahradník neočekává, pokud by přece jen žadatelé o projekty ztratili zájem a riziko nevyužití peněz by vzrostlo, může být podle něj změna poměrů spolufinancování až kontraproduktivní.
„Dobře míněná snaha může být v tom případě v závěru kontraproduktivní, neboť – zcela hypoteticky – se můžeme úsporou jedné koruny připravit o dodatečný příjem z financování EU ve výši čtyř či pěti korun,“ vysvětlil.
Národní plán obnovy se nafoukne o půjčené miliardy. Vládě chybí promyšlené projekty, varují experti
