Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.Španělští voliči dostali premiéra
Pedra Sáncheze do patové situace. Jeho socialisté (PSOE) sice v červencových volbách dosáhli na lepší výsledek, než se čekalo (31,7 %), k pokračování dosavadní levicové koalice to ale nestačilo. Ani vítězní lidovci (PP) nedostali tolik hlasů, aby mohli společně se svými pravicovými partnery postavit životaschopnou vládu.
Ve hře tak teď jsou dva scénáře. Sánchez se může pokusit vytvořit menšinový kabinet a zajistit si pro něj širokou podporu napříč politickým spektrem. Jak však upozorňuje odborník na politiku jihoevropských zemí
Martin Mejstřík, mnohohlavé koalice nejsou pro Španělsko přirozené.
„Hlavní problém je ten, že podpora levicových regionálních stran už mu (
Sánchezovi) nestačí, potřeboval by podporu pravicové katalánské regionální strany (
Junts, pozn. red.). To je další aspekt, který komplikuje jeho vyjednávací pozici. Myslím si, že by se mu to nevyplatilo. Takový kompromis by byl příliš složitý a drahý, a voliči by ho nakonec stejně potrestali,“ odhaduje Mejstřík, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jako pravděpodobnější se tak jeví varianta dalších předčasných voleb, které by se mohly konat na přelomu roku. Přestože
současné průzkumy ukazují, že výsledek opakovaných voleb by byl téměř totožný a patová situace by tak nastala znovu, podle Mejstříka stačí Sánchezovi jen malý posun k lepšímu, aby mohl znovu postavit koalici jen s pomocí svých levicových spojenců.
Pravicoví lidovci mají daleko horší vyhlídky. „Sice jsou nejsilnější a volby znovu vyhrají, na druhou stranu nikdy nebudou mít většinu bez podpory (
krajně pravicové, pozn. red.) strany Vox. Když je ale bude podporovat Vox, tak žádná regionální strana, i kdyby názorově blízká pravici, takovou vládu v životě nepodpoří,“ nastínil Mejstřík. Jen opravdu drtivá výhra s výsledkem 40 % (nyní 33,1 %) by podle něj lidovcům dokázala zajistit účast ve vládě.
https://update-eu.cz/sanchez-chce-zustat-spanelskym-premierem-potrebuje-ale-hlasy-separatistu/
„Dotahovací“ předsednictví bez ambic
Už tak zamotanou situaci ještě komplikuje fakt, že Španělsko od 1. července předsedá ostatním státům Evropské unie v Radě. Tak důležitý úkol si vyžaduje pozornost všech ministrů a politická přetahovaná k tomu rozhodně nepřispívá.
Na druhou stranu, podle Martina Mejstříka by to pro praktické fungování předsednictví problém být neměl, protože u kormidla je zatím stále ta stejná vláda, i když v demisi, která vše připravovala. Tento stav by mohl vydržet až do dalších voleb, tedy do konce předsednictví.
Navíc se zdá, že premiér se na podobnou politickou nestabilitu připravil. „Sánchez s tím malinko počítal. Když se podíváte do
agendy, tak ona je velmi vágní a velmi neambiciózní, na rozdíl například od toho, co jsme si tam dali my. Je to předsednictví, které nemá moc ambici cokoliv měnit, spíše dotáhnout některé věci, které jsme rozjeli my,“ zhodnotil Mejstřík.
Mezi španělskými prioritami se dají najít všeobjímající sousloví jako „strategická autonomie“, „pokrok v ekologické transformaci“, „sociální a ekonomická spravedlnost“ nebo „posílení evropské jednoty“.
S tím, že jsou politici v Madridu vágní a málo ambiciózní, souhlasí i analytička think-tanku Europeum
Jana Juzová, která dění v Bruselu dlouhodobě sleduje. Španělský plán dotáhnout rozpracovaná témata místo otevírání nových podle ní ale souvisí i s tím, že se jedná o poslední „plnohodnotné“ předsednictví před evropskými volbami příští rok.
Úspěšně dokončit roky připravovanou legislativu je ale samo o sobě zásadní. „Myslím si, že velká výzva bude v oblasti zelené politiky. Od Španělska se očekává posun v balíčku Fit for 55, což byla vlajková iniciativa Komise
Ursuly von der Leyen. V poslední době se navíc v této oblasti objevily rozpory mezi zeměmi, hlavně v Česku hodně rezonuje (
nařízení) Euro 7. Španělsko bude odpovědné za to najít společnou pozici, a odklon od spalovacích motorů je samozřejmě velmi citlivé téma,“ připomněla Juzová.
Španělé se podle Juzové zároveň chopili tématu „reindustrializace“ Evropy a snaží se tímto způsobem reagovat na geopolitické výzvy – snižovat surovinovou závislost na Rusku a dalších autoritářských režimech, stejně jako čelit americkému zákonu IRA. Konkrétně bude Madrid moderovat diskuse o
tzv. Net-Zero Industry Act, který by měl do konce roku dostat jasnější obrysy.
„Co se objevilo nad rámec původních priorit, tak to je otázka reformy Evropské unie. Španělsko bylo totiž jedním z velkých států, které nejenže podepsaly deklaraci volající po rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou především v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, ale zároveň je v této otázce dlouhodobě velmi aktivní. V souvislosti se stále probíhající válkou na Ukrajině je tato diskuse čím dál aktuálnější,“ řekla odbornice s tím, že otázka vnitřní reformy souvisí také s rozšířením EU o nové státy včetně Ukrajiny.
Pokud jde o některá další důležitá aktuální témata, Španělé se podle Juzové budou chtít spíše vyhnout diskusím o fiskální reformě, tedy o změně pravidel pro utrácení na národní úrovni, a to i proto, že jde opět o velmi polarizující téma. Navíc existují pochybnosti, jestli by Španělsko jako velmi zadlužená země vůbec dokázalo vyjednat nestranný kompromis, nebo by ve vlastním zájmu spíše tlačilo na zavedení benevolentnějších pravidel.
Stále aktuální zůstává také téma migrace. Přestože se zdálo, že došlo k průlomu, když se státy na začátku léta dohodly na společné pozici k mechanismu solidarity v oblasti azylu, některé země teď „zařadily zpátečku“. „Myslím si, že nás opět čekají nekonečná vyjednávání, a Španělé budou mít velmi komplikovaný úkol přesvědčit Polsko nebo Maďarsko, aby zachovaly konstruktivní přístup,“ odhaduje Juzová.
I přes malé ambice tak toho budou mít Sánchez a spol. na stole dost a dost.
Migrační reformu dotáhneme i bez Polska a Maďarska, plánuje španělský premiér
