Tanky, munice, radarová technika a další vojenské zboží. Právě po těchto položkách roste v době války poptávka z různých koutů Evropy a země – ač z jednoho evropského bloku – si tak mohou konkurovat. Brusel je proto chce motivovat, aby vybavení nakupovaly společně. „Členské státy potřebují v jeden čas stejné vybavení, navíc ve velkých objemech. Proto existuje velké riziko konkurence, což může vést k nárůstu cen. Především hrozí, že země nebudou mít garantovaný přístup ke klíčovým kapacitám,“ upozornil ve Štrasburku litevský eurokomisař
Virginijus Sinkevičius.
Nové nařízení, známé pod zkratkou EDIRPA, by mělo motivovat členské státy k tomu, aby nákupy potřebného materiálu prováděly společně. Právě spolupráce může pozitivně ovlivnit cenu a efektivitu obměňování zastaralého a doplňování moderního obranného vybavení napříč Unií. To členské země potřebují vzhledem k probíhající ruské agresi na Ukrajině a odlivu materiálu v dodávkách, kterými podporují válkou postiženou zemi.
Podle českého europoslance
Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) by společné poptávání výroby mohlo snížit cenu minimálně o 30 %.
Spolupráce, která nově umožní třem a více členským zemím bloku vypsat společně veřejné zakázky na nákup potřebného obranného vybavení, je ale dobrovolná. Pokud však země na spolupráci vsadí, dostanou příspěvek z evropského rozpočtu.
Česko usilovalo o více peněz
Podle původního návrhu z pera Evropské komise mělo členské státy „motivovat“ 500 milionů eur. Kompromisní dohoda mezi zástupci členských zemí a europoslanci ale částku snížila na 300 milionů eur ve prospěch obálky, která má financovat jiný program, a to ten na nákup munice pro Ukrajinu (program „ASAP“).
To příliš nevítá Česko, které v době svého předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022 stálo v čele v počátcích vyjednávání.
„ČR byla mezi státy, které volaly po opětovném navýšení rozpočtu tak, aby byly finance na ASAP nalezeny jinde (…) V rámci vyjednávání nebyl nakonec požadavek na navýšení rozpočtu prosazen. ČR, i některé další země, rozhodnutí vnímá s politováním, nicméně ho akceptuje,“ uvedl pro redakci resort obrany.
Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné
Bonus za podporu Ukrajiny
Unijní peníze ale nebudou moci pokrýt nákup samotného vybavení, jen náklady s ním spojené. V praxi tak zaplatí náklady na administraci společných zakázek.
Pokud budou unijní země navíc nakupovat produkty, na jejichž výrobě se podílí malé a střední podniky, dostanou 5% bonus. Ten získají i v případě, že z nakoupeného vybavení bude přímo benefitovat Ukrajina nebo Moldavsko.
Země mohou získat příspěvek maximálně ve výši 15 %, respektive 20 %, odhadované hodnoty veřejné zakázky.
Podle analýzy francouzského Institutu pro mezinárodní a strategické otázky by nařízení EDIRPA mohlo vést ke společným akvizicím v hodnotě až 1,5 miliardy eur.
Na příspěvek z unijní kasy ale dosáhne skupina zemí pouze v případě, že nakoupí převážně od evropských firem. Náklady na součástky, které pocházejí z firem se sídlem v EU nebo v přidružených zemích, musí představovat minimálně 65 % odhadované hodnoty nakupovaného zboží.
Zvýhodnění společných nákupů nebude trvalé. Nástroj má fungovat pouze krátkodobě, a to do konce roku 2025.
Podle europoslance
Mikuláše Peksy (Piráti, Zelení/ESA) však není vyloučeno, že s koncem roku 2025 nástroj neskončí. „Asi se dá předpokládat, že když se (nástroj) osvědčí, tak se bude dál škálovat. Podobně jako existuje například x verzí programu Erasmus,“ řekl redakci.
Podle jeho pirátské kolegyně
Markéty Gregorové se jedná teprve o „první krok“. Nařízení podle ní totiž zatím trpí vágními kritérii a malým rozpočtem.
Potvrzeno. EU pošle na „domácí“ výrobu munice půl miliardy eur
Zapojí se Česko?
I tak ale podle europoslance Zdechovského může nařízení výrazně přispět k posílení konkurenceschopnosti evropské vojenské techniky a obranného průmyslu, který dodává zbraně na Ukrajinu. Česko by společné nákupy mohlo podle něj využít například ke koupi houfnic.
„Česko dodalo na Ukrajinu třeba houfnice. Krásný příklad tedy je, že můžeme jako Česko udělat výběrové řízení společně například se Slovenskem a dalšími státy a poptat výrobu houfnic,“ popsal redakci.
Podle europoslance Peksy by mělo možnosti tuzemsko rozhodně využít. „Já bych velmi doporučil paní ministryni (obrany Janě) Černochové, aby se do toho zapojila. Pevně doufám, že upřednostní společný nákup s dohledem dalších partnerů a společným tlakem na optimalizaci cen a předcházením korupci před unilaterálními řešeními, která nejsou až tak prověřená,“ řekl.
Ministerstvo obrany na dotaz redakce potvrdilo, že o případných společných nákupech s partnery diskutuje. Zatím však není jasné, zda a jak případně využije konkrétně nástroj EDIRPA.
„Ministerstvo obrany České republiky na textu odvedlo během předsednictví podstatný kus práce a považuje zapojení se do nařízení a jeho co nejrychlejší spuštění za žádoucí. V příštím roce se ministerstvu díky novému zákonu o financování obrany znatelně navýší rozpočet, již nyní proto vede diskuzi s partnery k případným společným nákupům,“ uvedlo ministerstvo.
„Konkrétní možnosti využití nařízení EDIRPA se budou odvíjet od obsahu Pracovního programu, který stanoví konkrétní typy obranného materiálu, na které EU uvolní peníze,“ dodal resort.
Pravidla, podle kterých mají společné nákupy fungovat, v úterý 12. září na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili europoslanci. Ruku pro ně zvedlo 530 z 628 hlasujících europoslanců. Proti bylo 66 členů Evropského parlamentu a 32 se zdrželo.
Pravidla musí ještě formálně stvrdit ministři členských zemí v Radě EU.
