The Capitals: Bulharsko řeší ruskou blokádu v Černém moři, nevylučuje zapojení NATO

SOFIE

Bulharsko řeší, jak pohnout s ruskou blokádou v Černém moři. Bulharsko zvažuje, jak odpovědět na ruské provokace v ekonomické zóně Černého moře. Tu Rusko už dva měsíce na základě rozhodnutí tamních úřadů částečně blokuje. Ve středu to řekl bulharský ministr obrany Todor Tagarev. Podle něj je ve hře jednostranná, ale i společná reakce v rámci NATO. Bulharsko v tuto chvíli s Aliancí o věci jedná.

Rusko část zóny blokuje do konce září kvůli probíhajícím vojenským cvičením v oblasti. Tagarev dle svých slov toto počínání považuje za provokaci.

Bulharsko před týdnem uvolnilo skoro 20 milionů eur na nákup střel a torpéd pro námořnictvo. Země má urgentní zájem o protilodní střely RBS-15 od švédského Saabu.

Na dotaz redakce EURACTIV, zda Bulharsko pracuje se scénářem ruského útoku na nákladní lodě z Ukrajiny plující bulharskými vodami nebo ekonomickou zónou Černého moře, ministerstvo odpovědělo: „V současné chvíli neexistuje bezprostřední riziko nebo hrozba útoku na obchodní loď v teritoriálních vodách členské země NATO“.

„Tyto vody spadají pod suverenitu každého pobřežního státu a jsou druhem státního teritoria. Útok v teritoriálních vodách může být považován za útok na Bulharsko a NATO jako celek,“ dodalo ministerstvo s tím, že námořnictva Bulharska, Rumunska a Turecka zvýšila svou ostražitost a nadále plní úkoly k zajištění bezpečnosti obchodních lodí proplouvajících Černým mořem.

Ministerstvo uvedlo, že další opatření k zajištění bezpečnosti lodní dopravy v ekonomických zónách „může poskytnout pouze akce NATO v souladu s Chartou OSN a mezinárodním námořním právem ve spolupráci s dalšími partnery v regionu“.

„Bulharský postoj k bezpečnosti v Černém moři byl vždy založen na principu spojenecké solidarity, spojeneckých akcí a spojeneckých záruk v rámci NATO. Při takovém aliančním rozhodnutí by Bulharsko přispělo podle svých možností,“ uvádí se v postoji země k akcím Ruska v Černém moři.

Na otázku, zda by bylo možné koordinovat trasy nákladních lodí převážejících obilí přes bulharskou ekonomickou zónu v Černém moři, ministerstvo odpovědělo, že k tomu není žádný právní důvod.

Podle bulharského zákona o námořním prostoru a platných mezinárodních norem mají lodě všech zemí bez ohledu na státní vlajku právo na pokojnou plavbu teritoriálním mořem kterékoli země. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BERLÍN

Německo nepřevezme uprchlíky z Itálie. Německá ministryně vnitra Nancy Faeser ve středu potvrdila, že pozastavila dobrovolný mechanismus solidarity pro příjem žadatelů o azyl, kteří přišli do Itálie.

Loni se 13 zemí EU včetně Německa dohodlo na solidárním mechanismu, na jehož základě dobrovolně přijímají migranty žádající o azyl na vnějších unijních hranicích ve středomořských zemích.

Německá vláda Itálii informovala v srpnu, že přijímání migrantů na dobu neurčitou stopne. Důvodem je „velký migrační tlak v Německu“ a to, že Itálie neuplatňuje tzv. dublinskou dohodu.

Italská vláda nicméně už v prosinci loňského roku členské země informovala, že na základě dublinské dohody přijímat migranty navracející se do Itálie nebude, a to kvůli „nenadálým technickým problémům spojeným s nedostatkem kapacit pro příjem migrantů“. (Nick Alipour | EURACTIV.de)

Na Lampeduse se střetli migranti s policisty. Tisíce migrantů zachráněných italskými úřady, kteří čekají na relokaci z hotspotu na sicilském ostrově Lampedusa, se ve středu střetli s policisty. K potyčce došlo poté, co migranti požadovali přesun do odpovídajícího ubytování.

Itálie čelí opět velkému přílivu migrantů. Už tak přetížené kapacity hotspotů jsou pod tlakem dalších tisíců migrantů, kteří zde čekají na přesun do přijímacích center. I ta jsou ale plná. (Federica Pascale | EURACTIV.it)

Rakousko zavrhlo výzvu von der Leyen k rozšíření Schengenu. Výzva šéfky Evropské komise, aby EU „bez dalších průtahů konečně přijala“ Bulharsko a Rumunsko do Schengenského prostoru, se kterou přišla v rámci letošního projevu ke stavu Unie, se v Rakousku dočkala rychlého odmítnutí.

„V současné době čísla příchozích migrantů napříč Evropou rostou (…) V tuto chvíli mi debata o rozšíření Schengenu nedává smysl. Potřebujeme více kontrol (na hranicích), nikoliv méně,“ reagoval na slova von der Leyen rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)

VARŠAVA

Ukrajinští uprchlíci míří z Polska do Německa za lepšími platy. Německo zaznamenává od konce roku 2022 větší počet ukrajinských uprchlíků než Polsko. Uprchlíci totiž směřují napříč zeměmi EU více na západ za lepšími platy, pracovními příležitostmi a sociálním systémem. Vyplývá to ze zprávy Migrační platformy EWL a a Centra pro evropská studia při varšavské univerzitě.

Ještě loni v srpnu získalo v Polsku statut dočasné ochrany 1,3 milionu uprchlíků, zatímco v Německu to bylo „pouze“ 680 000. Dnes je to ale naopak. Téměř 1,1 milionu uprchlíků má dočasnou ochranu v Německu, kdežto v Polsku je to 970 000. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)