The Capitals: Evropa se stane Lampedusou, relokace migrantů není řešení, zní z Polska

Polsko kritizuje migrační politiku EU. Polská vláda v reakci na krizi na italském ostrově Lampedusa přijala zvláštní usnesení o reformě EU v oblasti migrace a azylu. V usnesení zejména kritizuje relokační mechanismus bloku.

Dokument vláda přijala v době, kdy italský ostrov čelí prudkému nárůstu příchozích migrantů. Během tří dnů na něj dorazilo asi 8 500 migrantů. To je téměř tolik, kolik má ostrov obyvatel.

„(Vláda) přijala usnesení, které se týká (…) situace na Lampeduse, ale Lampedusa je jen symbolem situace, která ohrožuje celou Evropu včetně Polska,“ uvedl v úterý vicepremiér a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński, kterého citovalo soukromé rádio RMF FM.

Právě Polsko je spolu s Maďarskem nejhlasitějším kritikem nového povinného solidárního mechanismu, který v rámci jednání o reformě unijní migrační politiky – tzv. Paktu o migraci a azylu – schválili v červnu na Radě ministři sedmadvacítky. V rámci tohoto systému si každý členský stát EU může vybrat, zda se bude podílet na relokacích a přijme část migrantů z jiných unijních zemí, nebo zda bude solidární jinak a poskytne finanční příspěvek.

Ani finanční solidarita se však Polsku nelíbí. Podle vlády jde o trest za to, že odmítla přijmout migranty na začátku letošního roku. Kromě toho se Varšava domnívá, že svůj podíl na zvládnutí migrace již odvedla, když přijala více než milion válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Jedinou metodou boje proti „nájezdům“ migrantů je posílení vnějších hranic EU a repatriace těch, kteří se do bloku dostali, „případně nějaké jiné řešení, ale v každém případě spojené s odsunem těchto lidí z území EU,“ řekl Kaczyński.

Podle premiéra Mateusze Morawieckého by měla být Lampedusa pro EU budíčkem. „Celá Evropa, celá EU se může stát Lampedusou, pokud se budeme nadále dopouštět stejných starých chyb, schémat a mechanismů, které navrhla Komise,“ varoval Morawiecki.

Nelegální migrace je jedním z klíčových témat před polskými říjnovými parlamentními volbami, které bude doprovázet referendum o navrhovaném migračním a azylovém systému EU. V referendu dostanou voliči otázku, zda „podporují přijímání tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky v souladu s mechanismem nuceného přemisťování, který nařídili evropští byrokraté“.

Komise i švédské předsednictví, které bylo v čele Rady v době schválení části migračního paktu, opakovaně zdůrazňovaly, že relokace není v rámci nového systému povinná a že země si místo toho mohou zvolit jiné způsoby, jak přispět ke zvládání migrační zátěže. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

PAŘÍŽ

Francie investuje do dekarbonizace dalších sedm miliard eur. V příštím roce investuje Francie o sedm miliard eur více do dekarbonizace, oznámila v úterý francouzská premiérka Elisabeth Borne. Celkem tak Francie na ozelenění vynaloží v roce 2024 o 10 miliard eur více než letos. Kromě zmíněných sedmi miliard totiž počítá i s třemi miliardami na tzv. víceleté klimatické projekty.

„Za sedm let toho uděláme víc, než jsme udělali za 33,“ řekla premiérka. (Paul Messad | EURACTIV.fr)

MADRID

Španělský parlament schválil další jazyky, EU si dává na čas. Španělský parlament schválil používání katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny pro všechna pracovní jednání instituce. Evropská unie si na rozdíl od španělské sněmovny dává s rozhodnutím na čas. Zástupci unijních zemí na jednání v Bruselu totiž rozhodnutí, zda se mají tyto tři jazyky zařadit mezi oficiální jazyky EU, odložili.

Uznání trojice jazyků pro používání ve španělských a unijních institucích je jednou z hlavních podmínek katalánských separatistických stran, které si kladou pro schválení – po předčasných volbách úřadujícího – španělského premiéra Pedra Sáncheze (PSOE/S&D) ve funkci. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es; Catalina Guerrero, Dani Rovirosa a Laura Zornoza | EFE-Brussels)

LISABON

Portugalsko přijme migranty z Lampedusy. Část migrantů, kteří přijíždějí na italský ostrov Lampedusa, je ochotné převzít Portugalsko. To je totiž jednou ze zemí, která se již dříve dohodla na tzv. dobrovolném solidárním mechanismu. Chce tak ulevit „obrovskému tlaku“ na Itálii, oznámila v úterý portugalská vláda.

„Portugalsko se k tomu v minulosti zavázalo v rámci (unijního) dobrovolného mechanismu solidarity. Vždy jsme byli solidární a ochotní přijmout migranty v takových situacích,“ připomněl portugalský státní tajemník pro evropské záležitosti Tiago Antunes. (Ana Matos Neves | Lusa.pt)

BRATISLAVA

Slovenský ministr zpochybňuje ukrajinské žaloby u WTO. Žaloby, které podala Ukrajina proti Polsku, Slovensku a Maďarsku ke Světové obchodní organizaci (WTO) kvůli tomu, že země jednostranně prodloužily zákaz dovozu ukrajinských zemědělských produktů, nemají podle slovenského ministra zemědělství oporu v právu. Nekontrolovatelný dovoz jídla do členské země EU totiž není pravděpodobně obstojným argumentem, myslí si ministr Jozef Bíreš.

„U WTO je podaná řada takových žalob,“ připomněl lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka s tím, že Slovensko nemělo poté, co zákaz dovozu prodloužilo Polsko a Maďarsko na výběr. Jinak by totiž ukrajinský dovoz zavalil právě Slovensko. Podle Šimečky by se v této situaci ale neměl z Ukrajiny „dělat nepřítel“. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)