The Capitals: Turecko vymění švédské členství v NATO za americké stíhačky

STOCKHOLM

Členství v NATO za stíhačky. Turecko bude souhlasit se vstupem Švédska do NATO, pokud USA dodrží svůj slib a prodají zemi stíhací letouny F-16, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Erdogan přitom dříve tvrdil, že prodej stíhaček s tureckým „ano“ nesouvisí.

„Pokud USA dodrží své sliby, náš parlament své sliby dodrží také,“ řekl prezident v úterý novinářům poté, co se vrátil z návštěvy Ázerbájdžánu, kde se setkal se svým protějškem Ilhamem Alijevem.

Erdogan dodal, že turecký ministr zahraničí Hakan Fidan a americký ministr zahraničí Antony Blinken jednali o švédském vstupu do NATO během zasedání OSN v New Yorku minulý týden.

Tentýž den švédský premiér Ulf Kristersson řekl televizi SVT Nyheter, že stále očekává, že se Švédsko stane členem NATO, až se na podzim sejde turecký parlament.

Švédsko podalo stejně jako Finsko žádost o členství v NATO loni. Turecko však doposud – na rozdíl od Finska, které už členem Aliance je – vstup Švédska posvětit odmítá a klade si podmínky. Vstup země do NATO musí ratifikovat tamní parlament. Není ale jediný, zelená Švédsku schází ještě od maďarského parlamentu.

Maďarský premiér Viktor Orbán při zahájení podzimního zasedání maďarského parlamentu zákonodárcům řekl, že bezpečnost Švédska „nic neohrožuje“, a že Maďarsko proto s ratifikací „nespěchá“.

Dodal, že kritika, která přišla ze Švédska kvůli erozi právního státu v Maďarsku, přispěla k tomu, že země s hlasováním o rozšíření NATO otálelo, a to více než rok.

Orbánovo prohlášení přišlo poté, co vysocí maďarští představitelé naznačili, že ratifikace se nedostane možná ani na program podzimního zasedání parlamentu. (Charles Szumski | Euractiv.com)

VÍDEŇ

Rakousko „nepodmíněně podporuje“ vstup Ukrajiny do EU. Rakousko bude nadále stát za Ukrajinou a bude nadále podporovat válkou zmítanou zemi na její cestě do struktur EU, a to i navzdory tradici neutrality. Během svého projevu v Kyjevu to řekl předseda rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka.

Rakousko má dlouholetou tradici neutrality pramenící z dob studené války. V politickém slova smyslu však země neutrální není a připojení Kyjeva k sedmadvacítce podporuje, zdůraznil Sobotka. (Oliver Noyan | Euractiv.de)

MADRID

Katalánský premiér zvyšuje nároky, chce referendum. Centrální vláda v Madridu se musí zavázat k tomu, že otevře legální cestu k sebeurčení Katalánska v referendu, požaduje katalánský regionální premiér Pere Aragonès. Jde o další požadavek ke smíření centrální a regionální úrovně po amnestii pro ty, kteří se v roce 2017 podíleli na nelegálním referendu.

„V příštích čtyřech letech musíme najít klíč k tomu, jak s centrální úrovní vyřešit konflikt ohledně suverenity. Z mého pohledu musíme na stůl položit podmínku nezávislosti (Katalánska). Budoucí premiér (Pedro Sánchez) se musí zavázat k tomu, že najde cestu, aby mohli Katalánci volit (v referendu),“ řekl Aragonès. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)

Evropský soud pro lidská práva má na stole největší klimatickou žalobu. Šest mladých Portugalců podalo v roce 2020 k Evropskému soudu pro lidská práva žalobu na 32 zemí. Šestice žalujících argumentuje, že žalované země, včetně Portugalska a Česka, nedostatečně chrání jejich lidská práva, jako je právo na život a fyzický a psychický well-being, když nedostatečně bojují s klimatickou změnou. Dnes by se mělo konat veřejné slyšení.

„Pokud bude případ úspěšný, rozsudek soudu, který by měl přijít do 18 měsíců, bude právně závazný, a bude tak zavazovat 32 evropských vlád k tomu, aby proti klimatické krizi naléhavě jednaly,“ uvádí prohlášení environmentální organizace Zero. (Fernando Peixeiro, Cristina Cardoso – Lusa.pt)

VARŠAVA

Polsko usiluje o vydání ukrajinského nacisty z Kanady. Polský ministr školství Przemysław Czarnek požádal polské úřady, aby zjistily, zda existují důvody, jako jsou například zločiny proti polskému národu a Polákům židovského původu, pro vydání Jaroslava Hunky – 98letého Ukrajince, který během druhé světové války sloužil v nacistické jednotce SS.

Hunka, jako ukrajinský imigrant, v pátek 22. září při příležitosti cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Kanady sklidil potlesk ve stoje v kanadském parlamentu poté, co jej předseda sněmovny Anthony Rota označil za „ukrajinského a kanadského hrdinu“. Situace vyvolala značné kontroverze, Rota se posléze omluvil s tím, že se později dozvěděl nové informace. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)